Lalokonosec rýhovaný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxLalokonosec rýhovaný
alternativní popis obrázku chybí
dospělec
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád brouci (Coleoptera)
Nadčeleď Curculionoidea
Čeleď nosatcovití (Curculionidae)
Rod lakonosec (Otiorhynchus)
Binomické jméno
Otiorhynchus sulcatus
(Fabricius, 1775
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lalokonosec rýhovaný (Otiorhynchus sulcatus) je brouk z čeledě nosatcovití Curculionidae. Způsobuje poškození celé škály rostlinných druhů okusem a na kořenech rostlin působí vážné škody jeho larvy.

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

OTIOSU[1]

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle EPPO a biolib.cz je pro patogena s označením Otiorhynchus sulcatus používáno více rozdílných názvů, například Brachyrhinus sulcatus nebo Otiorhynchus sayi.[2] [1]

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Evropa, Severní Amerika. [3]

Poškození dospělcem na pěnišníku.

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

(Rhododendron spp.), tis (Taxus spp.), růže (Rosa spp.) a mnoho dalších.

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Ohniskový žír v jehličí a příležitostní žír borky na mladých letorostech. Pokud dojde k ohlodání kroužku borky na bázi, dojde k vadnutí celého letorostu.[L 1] Brouci vykusují na okrajích listů charakteristická, obloukovitá poškození. Mohou poškozovat i květy a stonky, které kroužkují. Velkým problémem jsou však jejich larvy, ožírající nejen jemné kořínky, ale i silné kořeny, a to až na dřevní část. V měkkých hlízách vyžírají otvory. Napadené rostliny, omezují růst, vadnou a odumírají. Nebezpečí představují především pro skleníkové substráty či krytokořennou sadbu.[4]

Larvy.

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Poškození mrazem nebo sviluškou smrkovou.[L 1]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Okusování okrajů listů způsobovaná žeroucími dospělci jsou většinou jen kosmetická poškození. Ale škody na kořenech rostlin způsobované dlouho žijícími larvami jsou ve Velké Británii odhadovány ve výši 30 milionů liber ve formě každoročních ztrát u okrasných rostlin. Žír larev na kořenech může vést k odumírání rostlin.[L 1]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

  • Dospělec je asi 10–12 mm velký, tmavý,tmavě šedý, hnědočerný až černý, bezkřídlý brouk, s malými shluky žlutavých chloupků na hrubě zrnitých krovkách. Hlava je protáhlá v široký, ne příliš dlouhý nosec, osazený lomenými tykadly.
  • Vajíčka jsou 0,7 mm velká, víceméně kulovitá. Čerstvá jsou bílá, avšak brzy hnědnou.
  • Larvy jsou rohlíčkovité, beznohé, krémově hnědavě bílé, 8–10 mm velké, s červenavě hnědou, zapouzdřenou hlavou a stáčejí se do fetální polohy.
  • Kukla je bílá, 7–10 mm velká.[4]

Brouci se líhnou v květnu a červnu. Během noci okusují nadzemní části rostlin, zejména listy. Během dne jsou zpravidla v různých úkrytech, čímž unikají pozornosti. Někteří brouci žijí 2 a i více let.[4]

Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]

Dospělci jsou aktivní po setmění Lze je z rostlin sbírat večer. Snáze je lze najít, jestliže je jim poskytnut vhodný úkryt před denním světlem, např. prkna na zemi.

Biologický boj[editovat | editovat zdroj]

V boji proti larvám se osvědčují užitečná dravá háďátka. Jakmile teplota půdy dosáhne 12 °C lze háďátka přidat do konve s vodou a provést zálivku. Ošetření by se mělo provádět na jaře a na podzim a následující rok by měl být postup zopakován.[5] Úspěch s hlísticemi jako činiteli biologické ochrany je omezován teplotou. Některé druhy hlístic vyžadují k tomu, aby byly aktivní, aspoň 14 °C – tj. teplotu vyšší, než je vyžadována larvami škůdců. Ale jsou vyvíjeny nové kmeny hlístic, které fungují i při nižších teplotách.[6]

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Hlavní dostupné chemické přípravky proti lalokonosci, které zabraňují zamoření larvami, jsou granulované přípravky míchané do kompostu před sázením do nádob. Mohou být používány v každém stadiu až do konečného sázení do nádob a poskytují ochranu až na dva roky. Nezaručují úplnou ochranu, například v případě, kdy jsou při hrnkování použity neošetřené příměsi do ošetřených substrátů, protože larvy mohou přežívat okolo kořenů.[6]

Chemická ochrana[editovat | editovat zdroj]

Jinou možností ochrany je použití dostupných insekticidních přípravků například Decis Flow 2,5 nebo Zolone 35 EC.[7] Chemickou variantou ochrany je také použití přípravku Dursban. Jde o sypký prostředek, který se nasype kolem kořenových krčků rostlin a lehce přihrne půdou. Dalšími použitelnými přípravky jsou Mospilan nebo Karate.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b EPPO, OTIOSU
  2. biolib.cz
  3. eol.org
  4. a b c ČERMÁK, Petr. Atlas poškození dřevin [online]. mendelu.cz, 2011 [cit. 2013-05-06]. Dostupné online. (česky) 
  5. www.garten.cz
  6. a b VONDRÁŠKOVÁ, Šárka. Ochrana proti lalokonoscům v zahradnictví [online]. Dostupné online. (česky) [nedostupný zdroj]
  7. www.chovatelka.cz
  8. www.zelenapalice.cz. www.zelenapalice.cz [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-21. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]