Lalande 21185
| Lalande 21185 | |
|---|---|
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
| Souhvězdí | Velká medvědice (Ursa Major) |
| Rektascenze | 11h 03m 20,19s[1] |
| Deklinace | +35° 58′ 11,6″[1] |
| Paralaxa | 0,392753 ± 0,000032″[1] |
| Vzdálenost | 8,30[1] ly (2,55[1] pc) |
| Barevný index (U-B) | 1,07[1] |
| Barevný index (B-V) | 1,44[1] |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 7,52[1] |
| Absolutní hvězdná velikost | 10,48[1] |
| Vlastní pohyb v rektascenzi | −580,057 mas/rok |
| Vlastní pohyb v deklinaci | −4 776,589 mas/rok |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Typ proměnnosti | BY Draconis[1] |
| Spektrální typ | M2V[2] |
| Hmotnost | 0,389 ± 0,008[2] M☉ |
| Poloměr | 0,392 ± 0,004[2] R☉ |
| Zářivý výkon (V) | 0,0055[2] L☉ |
| Povrchová teplota | 3 547 ± 18[2] K |
| Stáří | ~8 miliard let[3] |
| Rotační perioda | 53,33 ± 0,19 dní[4] |
| Další označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 95735 |
| Bonner Durchmusterung | BD +36°2147 |
| 2MASS | 2MASS J11032027+3558203 a 2MASS J11032023+3558117 |
| SAO katalog | SAO 62377 |
| Katalog Hipparcos | HIP 54035 |
| Katalog Tycho | TYC 2521-2279-1 |
| General Catalogue | GC 15183 |
| Glieseho katalog | Gl 411 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lalande 21185 (také Gliese 411, HD 95735) je červený trpaslík v souhvězdí Velké medvědice, vzdálený přibližně 8,30 světelných let (2,55 pc) od Slunce.[1] Patří mezi nejbližší hvězdy/slunečnímu okolí a je nejjasnějším červeným trpaslíkem na severní obloze podle zdánlivé hvězdné velikosti (V ≈ 7,5), přesto je pro oko bez optiky příliš slabá; je viditelná triedrem nebo malým dalekohledem.
Fyzikální vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Lalande 21185 je hvězda spektrální třídy M2V s hmotností a poloměrem přibližně 0,39 Slunce.[2] Povrchová teplota je okolo 3 550 K,[2] což se projevuje červeným zabarvením. Odhad stáří je řádově několik miliard let (často uváděno ~8 Gyr), ale s velkou nejistotou.[3]
Pozor: v optickém pásmu (V) má svítivost jen asi 0,55 % sluneční,[2] ale bolometricky (včetně infračervené oblasti) je vyšší; velká část energie červených trpaslíků vychází v infračerveném oboru.
Hvězda vykazuje aktivitu a proměnnost typu BY Draconis (modulace jasnosti hvězdnými skvrnami).[1] Rotační perioda je z měření aktivity odhadována přibližně na 53 dnů.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hvězdu poprvé zanesl do katalogu Histoire céleste française (1801) francouzský astronom Joseph Jérôme Lefrançois de Lalande. Vysoký vlastní pohyb byl v 19. století rozpoznán jako indikátor malé vzdálenosti, což vedlo k raným měřením paralaxy.
Exoplanety
[editovat | editovat zdroj]Dnes jsou u Lalande 21185 potvrzeny dvě exoplanety a uvádí se i kandidát:[3]
- Lalande 21185 b – superzemě s minimální hmotností ≈ 2,7 M⊕, oběžná doba 12,94 dne, hlavní poloosa ≈ 0,079 AU.[5] Leží hluboko uvnitř dráhy obyvatelné zóny (je příliš blízko hvězdě).
- Lalande 21185 c – dlouhoperiodická planeta s minimální hmotností ≈ 14 M⊕, perioda řádově 2900 dní (~8 let), hlavní poloosa ~2,9 AU.[3]
- Lalande 21185 d (kandidát) – kandidátní signál s periodou ~216 dní (min. hmotnost ~3,9 M⊕).[3] Podle publikovaných parametrů je také mimo obyvatelnou zónu.
Budoucnost
[editovat | editovat zdroj]Díky vlastnímu pohybu se hvězda v budoucnu ještě přiblíží; práce o blízkých průletech hvězd vůči Slunci uvádějí minimální vzdálenost přibližně 1,4 pc (~4,6 ly) za zhruba 20 tisíc let, podle použitého modelu a vstupních dat.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Gaia Data Release 3 (Gaia DR3) [online]. European Space Agency (ESA) – Gaia / ESA Cosmos [cit. 2025-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 7 8 PINEDA, J. Sebastian. The M-dwarf Ultraviolet Spectroscopic Sample. I. Determining Stellar Parameters for Field Stars. The Astrophysical Journal. 2021, roč. 918, čís. 1, s. 40. doi:10.3847/1538-4357/ac0aea.
- 1 2 3 4 5 HURT, S. A. Confirmation of the Long-Period Planet Orbiting Gliese 411 and the Detection of a New Planet Candidate. The Astronomical Journal. 2021, roč. 163, čís. 5, s. 218. doi:10.3847/1538-3881/ac5c47.
- 1 2 KEMMER, J. The CARMENES search for exoplanets around M dwarfs. Cluster analysis of signals from spectral activity indicators to search for shared periods. Astronomy & Astrophysics. 2025, roč. 697, s. A225. doi:10.1051/0004-6361/202347056.
- ↑ STOCK, S. The CARMENES search for exoplanets around M dwarfs. Three temperate-to-warm super-Earths. Astronomy & Astrophysics. 2020, roč. 643, s. A112. doi:10.1051/0004-6361/202038820.
- ↑ GARCÍA-SÁNCHEZ, J. Stellar encounters with the solar system. Astronomy & Astrophysics. 2001, roč. 379, čís. 2, s. 634–659. doi:10.1051/0004-6361:20011330.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lalande 21185 na Wikimedia Commons - Lalande 21185 na Astronomy.com
- Lalande 21185 b na Exoplanet.eu
- Lalande 21185 d (kandidát) na Exoplanet.eu
- Lalande 21185 na astronomia.zcu.cz
