Lala Deen Dayal
| Lala Deen Dayal | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1844 Sardhana |
| Úmrtí | 5. července 1905 (ve věku 60–61 let) Bombaj |
| Povolání | fotograf a fotograf architektury |
| Ocenění | court photographer |
| Webová stránka | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lala Deen Dayal (1844 Sardhana, Uttarpradéš – 1910, Bombaj, známý jako Raja Deen Dayal[1]) byl indický fotograf. Jeho kariéra fotografa začala v polovině 70. let 19. století, kdy jako pověřený fotograf založil studia v Indore, Bombaji a Hajdarábádu, stal se dvorním fotografem šestého Nizamu státu Hajdarábád, Mahbub Ali Khan, Asif Jah VI, který mu udělil titul Musawwir Jung Raja Bahadur a později v roce 1885 byl jmenován fotografem místokrále Indie.[2]
V roce 1887 nebo 1897 získal královské oprávnění od královny Viktorie.[3]
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v městě Sardhana, státu Uttarpradéš, v blízkosti Meerut v rodině šperkařů. Vzdělání získal na technické vysoké škole Thompson College of Civil Engineering na Roorkee, (později IIT Roorkee).[4]
V roce 1866 vstoupil do státní služby jako vedoucí a kreslíř v oddělení sekretariátu Úřadu práce v Indore. Mezitím začal fotografovat a založil vlastní studio v Indore. Byl pověřen fotografovat generálního guvernéra na turné po střední Indii. V roce 1868 založil studio Lala Deen Dayal & Sons, a byl následně pověřen fotografovat různé chrámy a paláce v Indii. Založil studia v Secunderabad, Bombay a Indore.
V letech 1875-1876 fotografoval královskou cestu prince a princezny z Walesu. Na počátku 80. let cestoval se sirem Lepelem Griffinem a fotografoval antickou architekturu v regionu. Griffin jej pověřil dělat archeologické fotografie, výsledkem bylo portfolio 86 fotografií, známý jako "Slavné Památky Střední Indie" ("Famous Monuments of Central India").[5]
Příští rok odešel z vládních služeb a soustředil se na svou kariéru profesionálního fotografa. Stal se dvorním fotografem šestého Nizamu v roce 1885, brzy poté se přestěhoval z Indore do Hajdarábádu, ve stejném roce byl jmenován fotografem místokrále Indie.
Deen Dayal byl jmenován fotografem královny Viktorie v roce 1887 nebo 1897.
V letech 1905-1906 doprovázel prince a princeznu z Walesu.[6]
Dayal zemřel v Bombaji v roce 1905.
Po jeho smrti pokračovala jeho rodina ve vedení studia se sedmým Nizamem v Hajdarábádu, kde jeho pokračuje ve vedení ateliéru již čtvrtá generace potomků.
Dědictví[editovat | editovat zdroj]
Jeho sbírka čítá na 2 857 negativů na skleněných deskách, kterou v roce 1989 zakoupilo národní centrum umění Indira Gandhi National Centre for the Arts (IGNCA), Nové Dillí, které je dnes největším úložištěm jeho práce. Velká sbírka snímků, včetně hladomoru v 70. letech jsou v americkém muzeu Peabody Essex Museum a ve sbírce Ebrahima Alkaziho v Dillí. V roce 2010 se konala retrospektivní výstava jeho děl v IGNCA, kurátorem byl Jyotindra Jain.[7][8]
V roce 2006 bylo kurátorem výstavy ze sbírky jeho fotografií muzeum Salar Jung Museum během festivalu "Times Hyderabad Festival";[9] následně v listopadu ministerstvo komunikací vydalo na jeho počest pamětní známku.[3]
Sbírky[editovat | editovat zdroj]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Bashir Bagh Palace, Hajdarábád -
Interiér paláce Basir-bagh -
Pohled na palác Falaknuma Palace z opačné strany, 1880–1890, Hajdarábád -
Rashtrapati Nilayam, Hajdarábád, rezidence, asi 1892 -
Hajdarábád, pohlednice -
Mecca Masjid, Hajdarábád -
Hajdarábád -
Panoramatický pohled na palác Nizam's Chowmahela, Hajdarábád
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The Library of Congress (i.e. the Anglo-American Name Authority) gives the date of his death as 5. 7. 1905, which is probably an error, and gives the preferred form of his name as "Deen Dayal, Raja". The Union List of Artist Names gives his year of death as 1910 and the preferred form of his name as "Dayal, Lala Deen".
- ↑ Portrait of a photographer. The Tribune. February 8, 2004. Dostupné online.
- ↑ a b Lala Deen Dayal stamp released: Many photographers fail to match Deen Dayal's ability even today, says Union Minister. The Hindu. Nov 12, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-27.
- ↑ Biography [online]. [cit. 2011-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-22.
- ↑ Vignettes of a splendorous era. The Hindu. Nov 28, 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-05.
- ↑ Thomas, 40.
- ↑ The Raja of images. Hindustan Times. December 3, 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne May 29, 2012.
- ↑ Framing history. Indian Express. Dec 01 2010. Dostupné online.
- ↑ Deen Dayal's 'eyes' capture bygone era. The Times of India. Apr 26, 2006. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Anglo-American Name Authority File, s.v. “Deen Dayal, Raja”, LC Control Number n 79141503, citováno 18. srpna 2006.
- Canadian Centre for Architecture; Collections Online, s.v. “Dayal, Lala Deen”, citováno 18. srpna 2006.
- Johnson, William S. Nineteenth-Century Photography: An Annotated Bibliography, 1839–1879 (Boston: G. K. Hall, 1990).
- Thomas, G. History of photography, India, 1840–1980 (Andhra Pradesh: Andhra Pradesh State Akademi of Photography, 1981), 24, 31, 39, 40.
- Union List of Artist Names, s.v. "Dayal, Lala Deen", citováno 18. srpna 2006.
- Princely India: Photographs by Raja Deen Dayal, 1884–1910, by Deen Dayal (Author), Clark Worswick. Knopf, 1980. ISBN 0-394-50772-X.
- Raja Deen Dayal : Prince of Photographers, by Narendra Luther, Sureshchand Deendayal. Hyderabadi, 2003. ISBN 81-901752-0-3.
- Lala Deen Dayal: the eminent Indian photographer, 1844–1910, Deen Dayal (Raja), London Borough of Camden. Libraries & Arts Dept., 2002.
- Raja Deen Dayal Collection at Alkazi Foundation
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lala Deen Dayal na Wikimedia Commons - (anglicky) Deen Dayal sur le site du Getty Center
- Raja Deen Dayal, oficiální internetové stránky
- Lala Deen Dayal, internetové stránky
