Laguerrovy polynomy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Laguerrovy polynomy, pojmenované po Edmondu Laguerrovi (1834 – 1886), je jeden z ortogonálních systémů polynomů. Využívají se například v kvantové mechanice pro popis vlnové funkce odpovídající stavům atomu vodíku.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Laguerrovy polynomy se obvykle definují jako soustava reálných polynomů ortogonálních vůči skalárnímu součinu

přičemž n-tý Laguerrův polynom je polynom stupně n[1]

Obecnějším způsobem jako soustavu polynomů ortogonálních vůči skalárnímu součinu

s získáme zobecněné či přidružené Laguerrovy polynomy .

Další vztahy pro Laguerrovy polynomy a , které se někdy uvádějí jako definice, jsou

Explicitně se dají definovat vztahy

Někteří autoři[2] definují Laguerrovy polynomy zvětšené faktorem :

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Laguerrovy polynomy jsou kanonickými řešeními Laguerrovy diferenciální rovnice[2]

Libovolné polynomiální řešení této rovnice je součtem Laguerrových polynomů.

Laguerrovy polynomy v nízkých dimenzích[editovat | editovat zdroj]

Prvních šest Laguerrových polynomů

Následuje tabulka prvních několika Laguerrových polynomů:

n
0
1
2
3
4
5
6

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SZEGÖ, Gábor. Orthogonal polynomials. [s.l.]: AMS Bookstore, 1939. 432 s. ISBN 0-8218-1023-5. Kapitola 5, s. 100. (anglicky) 
  2. a b REKTORYS, Karel. Přehled užité matematiky. Praha: SNTL, 1981. S. 607. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]