Ladislav Zemánek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Ladislav Zemánek (politik))
PhDr. Ladislav Zemánek
Narození24. července 1992 (31 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Povolánírusista a vědec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Zemánek (* 24. července 1992 Praha)[1] je rusista, výzkumný pracovník evropského think tanku Čínské akademie sociálních věd China-CEE Institute a expert Valdajského klubu.

Studium[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval obor východoevropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Bc. 2016, Mgr. 2018, PhDr. 2018).

Věda a výzkum[editovat | editovat zdroj]

Instituce[editovat | editovat zdroj]

V letech 2018 až 2021 spolupracoval s Centrem globálních studií (dnes Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace) Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. V rámci mezioborového programu Strategie AV21 se na Akademii věd podílel na organizaci mezinárodních konferencí a výzkumu čínské a ruské politiky.

Od roku 2019 je výzkumným pracovníkem China-CEE Institute, think tanku Čínské akademie sociálních věd v Budapešti, kde se zabývá problematikou vztahů mezi Čínou a Evropskou unií.[2] V roce 2022 byl zařazen mezi experty Valdajského klubu, mezinárodního odborně-analytického diskusního fóra, sdružujícího intelektuály, politiky, podnikatele a další osobnosti z celého světa, a organizovaného předními ruskými univerzitami (MGIMO) a think tanky, blízkými vládě.[2]

Politická filozofie a mezinárodní vztahy[editovat | editovat zdroj]

V minulosti se zabýval politickou a právní filozofií s důrazem na ruský konzervatismus, sociální liberalismus a reformní socialismus a publikoval studie věnované významným ruským filozofům, jako byli Ivan Iljin, Pavel Novgorodcev, Sergej Gessen, Bogdan Kisťakovskij či Georgij Gurvič. V návaznosti na polského historika Andrzeje Walického analyzoval vazby mezi ruským liberalismem a socialismem a rozvinul Walického narativ o utváření liberálně socialistického paradigmatu, které v odlišném historickém kontextu anticipovalo sovětský liberální socialismus z doby perestrojky.

V současnosti se věnuje dějinám, potenciálu a rizikům interakce mezi aktéry v eurasijském makroregionu s důrazem na Evropskou unii, Čínu a Rusko včetně projektu Nové hedvábné stezky, Šanghajské organizace pro spolupráci a BRICS.

Ladislav Zemánek je autorem řady článků ve vědeckých časopisech a kolektivních monografiích v České republice i v zahraničí, především v Maďarsku, Německu, Rusku, Srbsku a na Slovensku.

Postliberalismus a suverénní populismus[editovat | editovat zdroj]

Zemánek analyzuje rizika spojená s vývojem liberální demokracie se zaměřením na problematická místa západního politického modelu. V návaznosti na autory, jako je politický filozof Isaiah Berlin a John N. Gray, politolog Richard Sakwa, Adrian Pabst a Sergej Karaganov či sociolog Frank Furedi tematizuje autoritářské prvky v liberalismu a rozvíjí koncept postliberalismu jakožto nového vývojového stadia liberální ideologie, které je spjato s transformací mezinárodního systému.

V návaznosti na Stephena F. Cohena a Sakwu analyzuje mezinárodní vztahy prizmatem "druhé studené války", která je údajně definována konfliktem mezi liberálním a suverénním internacionalismem, resp. hegemonismem a demokratickým polycentrismem. Zemánek tento střet extrapoluje na interní vývoj liberálních demokracií, které už z jeho pohledu nejsou definovány soupeřením levice a pravice, ale liberalismu a suverénního populismu, spojujícího jak levicové, tak pravicové neliberální aktéry.[3][4]

Mediální kauza (2021)[editovat | editovat zdroj]

V roce 2021 server Aktuálně.cz publikoval sérii kritických článků o výzkumu, který probíhal v Centru globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd České republiky pod vedením Marka Hrubce.[5] Kauza vedla k výrazným personálním změnám a ukončení výzkumných projektů zaměřených na Čínu a Rusko navzdory stanovisku etické komise Akademie věd, podle níž k žádnému pochybení nedošlo.[6] Mediální kampaň vyvolala negativní reakce v České republice i v zahraničí. Někteří akademici v té souvislosti kritizovali zásahy do svobody slova a vědeckého bádání.[7] Kampaň zaměřená proti akademikům zapojeným do výzkumu Číny následně pokračovala v Maďarsku na stránkách opozičního časopisu HVG.[8] Vedení Čínskou lidovou republikou financovaného China-CEE Institute odsoudilo politizaci akademických aktivit i pokusy o ovlivňování vědy prostřednictvím mediálních tlaků a za Ladislava Zemánka se postavilo.[9]

Článek publikovaný neokonzervativním americkým think tankem Jamestown Foundation naznačuje, že kauza byla iniciována českými subjekty spolufinancovanými kontroverzní americkou organizací National Endowment for Democracy (NED).[10]

Občanské a politické aktivity (2014–2015)[editovat | editovat zdroj]

Zemánek byl kritikem vládní interpretace ruské zahraniční politiky a konfliktu na Ukrajině. V březnu 2014 vystoupil na demonstraci proti mediálním dezinformacím na Václavském náměstí organizované senátorem ČSSD Jiřím Vyvadilem.[11] V listopadu 2014 byl členem volební pozorovatelské mise v mezinárodně neuznané Doněcké lidové republice. Ukrajina jej poté zařadila na seznam nežádoucích osob.[12] Aktivita mezinárodního týmu, který byl složen z desítek zástupců řady evropských zemí včetně novinářů, se následně stala předmětem kritiky ze strany rádia Svobodná Evropa.[13] V září 2015 se za účast v pozorovatelské misi ocitl na sankčním seznamu vydaném prezidentem Petrem Porošenkem.[14] Schválení sankčního seznamu vyvolalo silnou kritiku v západních zemích. Vlivná evropská média jako BBC, Die Zeit či El País v té souvislosti kritizovala ukrajinskou vládu za porušování základních práv a svobod.[15]

Od ledna 2014 do října 2015 byl místopředsedou nacionalistické Národní demokracie. Zemánkovo jméno figurovalo v prohlášení, které strana vydala v březnu 2015 a podle něhož „židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena“.[16] Věcí se v roce 2016 zabýval Okresní soud v Jihlavě, Ladislava Zemánka nicméně neodsoudil.[17] Za uvedené prohlášení se veřejně omluvil.[18]

Bibliografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Články v impaktovaných časopisech[editovat | editovat zdroj]

Kapitoly v monografiích[editovat | editovat zdroj]

  • Zemánek, L. (2023), Eurasia in the 2020s: Between Integration and Division, in: Stekić, N., Mitić, A. (eds.), New Chinese Initiatives for a Changing Global Security. Bělehrad: Institute of International Politics and Economics, s. 59–74.
  • Zemánek, L. (2021), Sociální liberalismus Pavla Novgorodceva a jeho filosofické předpoklady: analýza a kritika, in: Nykl, H. (ed.), Instituce a osobnosti ruské meziválečné emigrace v Československu. Praha: Karolinum, s. 55–84.
  • Zemánek, L. (2018), Politická filosofie Ivana Iljina, in: Nykl, H. (ed.), Vybrané kapitoly z ruského myšlení 20. století, Praha: Karolinum, s. 63–95.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní demokracie – Rejstřík politických stran a politických hnutí], MV ČR
  2. a b Наши эксперты: Ладислав Земанек Аналитик Института Китай – ВЦЕ, созданного Китайской академией общественных наук в Будапеште [online]. Москва: Международный дискуссионный клуб «Валдай» - valdaiclub.com [cit. 2022-04-26]. Dostupné online. (rusky) 
  3. https://www.sav.sk/journals/uploads/02202013filozofia.2022.77.2.1.pdf
  4. The Rise of Liberal Authoritarianism and Global Transition to Polycentrism [online]. [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. VALÁŠEK, Lukáš. Odsouzeného antisemitu platí Čína. Na Akademii věd se podílí na akcích o Číně i Rusku. Aktuálně.cz [online]. 2021-11-04 [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. 
  6. VALÁŠEK, Lukáš. Etická komise Akademie věd: Spolupráce badatele s čínskou propagandou není prohřešek. Aktuálně.cz [online]. 2022-05-02 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. 
  7. RYCHETSKÝ, Jan. Svoboda vědeckého bádání prý dostává na frak. Po personálních čistkách vládne na globálních studiích strach a nenávist. Parlamentní Listy [online]. 2022-06-16 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. 
  8. DEZSŐ, András. A tudomány csak álca, mögötte a kínai hírszerzés kavar Budapesten is. Heti Világgazdaság [online]. 2022-11-26 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. 
  9. Statement of the China-CEE Institute. China-CEE Institute [online]. 2021-12-30 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. 
  10. HÁLA, Martin. Borrowed Boats Capsizing: State Security Ties to CCP Propaganda Laundering Rile Czech Public. China Brief, the Jamestown Foundation [online]. 2021-12-03 [cit. 2022-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Co bylo, bylo: Silné Rusko obdivují čeští politici zleva i zprava. ČT24 [online]. 2014-04-01 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 
  12. Doubravu, Zemánka a Gegalčije označí Kyjev za nežádoucí osoby. ČT24 [online]. 2014-11-03 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 
  13. ВАГНЕР, Александра. Нелегитимное наблюдение. Радио Свобода [online]. 2014-11-07 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. (rusky) 
  14. Ukrajina rozšířila sankce proti Rusům, na seznamu nežádoucích osob se objevili i dva čeští politici. Aktuálně.cz [online]. 2015-09-16 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 
  15. Porošenko si dal vlastní gól, hodnotí média sankce proti novinářům. iDNES.cz [online]. 2015-09-17 [cit. 2024-01-10]. Dostupné online. 
  16. ‚Židovská otázka dosud nevyřešena.‘ Antisemita u hrobu Hrůzové. Echo24 [online]. 2015-04-06 [cit. 2015-04-16]. Dostupné online. 
  17. LAUDIN, Radek. Za protižidovský text u hrobu Hrůzové dostal radikál Bartoš podmínku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-10-22 [cit. 2016-10-22]. Dostupné online. 
  18. HORÁK, David. Ústavy Akademie věd v roli rusko-čínského trolla. FORUM 24 [online]. Forum 24, 2019-09-19 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online.