Ladislav Syllaba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
MUDr. Ladislav Syllaba

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Stranická příslušnost
Členství Česká státopráv. dem.
Čs. národní demokracie

Narození 16. června 1868
Bystřice u Benešova
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 30. prosince 1930 (ve věku 62 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Děti Jiří Syllaba
Alma mater Univerzita Karlova
Profese poslanec, lékař a pedagog
Commons Kategorie Ladislav Syllaba
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Syllaba (16. června 1868 Bystřice u Benešova[1]30. prosince 1930 Praha) byl český lékař vnitřních a nervových chorob, profesor na lékařské fakultě University Karlovy v Praze, publicista a národně demokratický politik. Byl velmistrem československé národní velkolóže Svobodných zednářů.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Syllaba se narodil v rodině hostinského, později i bystřického starosty, Františka Syllaby a jeho manželky Anny, jako předposlední sedmé dítě, roku 1868. Nejprve navštěvoval bystřickou obecnou školu a v letech 18781882 přešel na benešovské nižší gymnázium. Vyšší gymnázium z finančních důvodů absolvoval v Kolíně, kde jeho bratr působil jako profesor náboženství. Nabídl rodičům, že studia svého mladšího bratra uhradí. Ladislav byl velmi nadaný student s širokým rozhledem. Studoval vždy s vyznamenáním.

Po maturitní zkoušce (1886) Ladislav Syllaba nastoupil na lékařskou fakultu Univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze. Medicínu si zvolil po svém kmotrovi, bystřickém lékaři, Františku Čížkovi. Sám si do svého deníku poznamenal: „Jda na medicínskou fakultu, ač z počátku se mi příčí tak surové zacházení s tělem lidským, jež při medicíně jest, musím si uvědomiti, že jdu za cílem tak vznešeným, jako bych šel, umění se věnuje. Co bylo vždy heslem mým než dopátrati se pravdy?“

Lékařská praxe[editovat | editovat zdroj]

Na univerzitě se Ladislav Syllaba rozhodl pro práci v oblasti vnitřního lékařství. Vysokoškolská studia zakončil s výtečným prospěchem roku 1892 a po promoci nastoupil do pražské všeobecné nemocnice jako externí lékař. Když na podzim roku 1892 vypukla v sousedním Německu epidemie cholery, vyslalo ho České místodržitelství k saským hranicím jako inspekčního lékaře. Po návratu v roce 1893 začal mladý doktor pracovat na poliklinice pro vnitřní choroby u významného profesora Josefa Thomayera. Školní rok 18931894 pobýval Syllaba ještě na stipendijním pobytu v Paříži. Po návratu se stal přímo Thomayerovým asistentem.

Souběžně s prací na poliklinice nezanedbával Syllaba ani vědecký výzkum. Od roku 1894 se zabýval vyšetřováním krevního séra a v březnu roku 1900 vydal dílo O pathogenese zhoubné chudokrevnosti. Dvoudílná habilitační práce se stala pozoruhodným lékařským objevem. Prokázání přítomnosti bilirubinu v krevním séru nemocných je dodnes používáno při vyšetřování krevních a jaterních chorob. Docentem patologie a terapie nemocí vnitřních byl Ladislav Syllaba jmenován 16. dubna 1901. O dva roky později však musel z polikliniky odejít.

Aby zaopatřil svou rodinu, začal ve věku pětatřiceti let vykonávat soukromou lékařskou praxi. Kontakt s univerzitním prostředím mu opět zajistil Josef Thomayer, tentokrát přednáškami na II. lékařské klinice. Díky Thomayerovi byl také Syllaba v roce 1904 jmenován a 1909 ustanoven mimořádným profesorem.

Bez možnosti přístupu do klinických laboratoří se Syllaba začal více věnovat způsobu vyšetřování pacientů. Po vypuknutí I. světové války působil jako přednosta interního oddělení záložní nemocnice Červeného kříže ve Strakově akademii, později v záložní nemocnici ve Vršovicích a ve vojenské nemocnici v Terezíně. Na základě několikaleté praxe vzniklo souborné, světově uznávané dílo „Nauka o lékařském poklepu a poslechu“.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Stranou Syllabova zájmu nezůstávalo ani politické dění. Z rodinného prostředí převzal vlastenecké cítění a už jako student se rád zapojoval do spolkové činnosti. Během první světové války ve svých článcích a projevech nebojácně vystupoval za právo českého státu na samostatnost. Jeho jméno se nachází i mezi prvními podpisy českých spisovatelů, kulturních a vědeckých pracovníků pod poselstvím říšské radě ze dne 30. května 1917.

Díky svým postojům se Ladislav Syllaba stal v roce 1918 členem Revolučním národním shromáždění[3] za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii. Byl povoláním univerzitním profesorem.[4]

V prvorepublikovém parlamentu se zabýval především lékařskými a vysokoškolskými tématy. Po demisi tehdejší vlády v roce 1920 se opět plně věnoval lékařství. Na klinice zřídil speciální neurologickou ordinaci a stále více uplatňoval moderní poznatky v oboru. Zřídil kabinet pro rentgenologii a fyzikální terapii, ordinaci pro tuberkulózu i celou řadu dalších speciálních ordinací. Syllabova klinika se stala významným pracovištěm, kam se přicházeli praktikovat nejen tuzemští, ale i zahraniční studenti.

Pro jeho odbornost si prof. Ladislava Syllabu za svého lékaře zvolil i tehdejší prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Prezident byl nejen jeho pacientem, ale i osobním přítelem. Masaryk sám po Syllabovi požadoval, aby se stejná starostlivost jako jemu věnovala každému nemocnému. Český spisovatel Karel Čapek prof. Syllabu dokonce nazval „národním lékařem“.[5]

Konec života[editovat | editovat zdroj]

Prof. Ladislava Syllaba zemřel po několikaměsíční nemoci ke konci roku 1930 na rozšířený plicní zánět. Poslední rozloučení se symbolicky konalo v Panteonu Národního muzea.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • O pathogenese zhoubné chudokrevnosti: příspěvek k jejímu poznání (1923)
  • Nauka o lékařském poklepu a poslechu (1918–1925)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Svobodné zednářství jako politické hnutí sui generis – Petr Ort
  3. Ladislav Syllaba [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-17]. Dostupné online. (česky) 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-17]. Dostupné online. (česky) 
  5. Přání Karla Čapka k 60. narozeninám profesora Ladislava Syllaby: Jubilejní kytička. Učencům a profesorům dostává se jubilejních kytiček od pánů z téhož cechu; proto dnes, na kterýžto den padá šedesátka profesora Ladislava Syllaby, budeme čísti mnoho o poklepu a poslechu, o diagnostice chorob interních a jiných učených věcech, kterým my, obyčejní laikové a pacienti příliš nerozumíme, i když k nim dáváme živý materiál. Ti z nás, kteří už cítili na svých zádech chladné ucho profesora Syllaby, nebo na svém hrudním koši lehký poklep jeho jemných prstů, mohli by nadto povídat o pozorném a chlácholivém lékaři, který nikoho nepoděsí a od kterého pacient odchází jaksi zdravější a svěžejší i když nedostal žádné kapky a lektvary. Ale pak je tu ještě profesor Syllaba jako člověk, jako občan, který bere velmi vážně své povinnosti k národu. Mnohokrát chopil se slova ve starostech a bojích dne. Pročítáme-li znovu články a úvahy v krásném svazku Cestou ke svobodě, tu opět slyšíme hlas ušlechtilého lékaře; hlas, který nehrozí a neútočí, nýbrž povzbuzuje; hlas vážného optimismu nad ranami a chorobami národního života; hlas, který nám říká: "Buďte klidní a stateční; žijte slušně a čistě, v jasném světle bez heslových narkotik a nikdy neztrácejte důvěru; pak i tyto politické neduhy vás přebolí, věřte, že bude lépe". A za ten hojivý optismus z těžkých let války a z těžkých dnů svobody buď tomuto národnímu lékaři největší dík. Karel Čapek, Lidové noviny 16. 6. 1928.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]