Ladislav Dittrich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ladislav Dittrich
Narození 23. července 1929
Polička,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 11. října 1997 (ve věku 68 let)
Řím,
ItálieItálie Itálie
Národnost česká
Povolání Církevní heraldikaŘímskokatolický duchovní
Znám jako Salesiáni Dona Bosca
Člen řádu
salesiánů
Dona Bosca
Nábož. vyznání římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Dittrich SDB (23. července 1929 Polička11. října 1997 Řím) byl český katolický kněz, člen řádu salesiánů, vedoucí českého náboženského střediska v Římě, vydavatel časopisů s náboženskou tematikou, spolupracovník křesťanské akademie Řím.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studium[editovat | editovat zdroj]

Dětství prožil v Bystrém u Poličky, kde byl jeho otec kostelníkem. V roce 1944 přišel do Dvorku u Přibyslavi, do bývalé prázdninové kolonie Sdružení katolické mládeže (SKM), kde našli v roce 1943 po zabraní ústavu útočiště salesiánští aspiranti z Fryštáku. V posledním roce války, jako středoškolák, zde absolvoval kvartu. Po válce byl ve vráceném salesiánském fryštackém domě v kvintě. Rozhodl se pro Bohu zasvěcený život a vstoupil do salesiánský noviciátu, který prožil v Hodoňovicích. Dne 19. srpna 1947 v Hodoňovicích složil první sliby. V tomto roce se právě otevřel filozofický studentát v Přestavlkách. Dittrich v Přestavlkách prožil tři roky i onu osudnou noc v dubnu, v roce 1950 s názvem Akce K, kdy Státní bezpečnost odvezla představené do internace v Oseku. Přestavlčtí klerici zůstali až do prázdnin v domě. Dittrich s ostatními dokončil studia maturitou na reálném gymnáziu v Holešově. Byl přijat na vysokou školu zemědělskou v Košicích, ale pro neutěšené poměry to vzdal. Našel si místo v Místku, kde byli již někteří spolubratři a novici a snažili se vést společný život jak si to představení přáli a jak to okolnosti dovolovaly. V roce 1952 se na pokyn P. Filipce, který řídil spolubratry salesiány mimo internaci začal připravovat na odchod za hranice. Přestěhoval se do Prahy. Našel si podnájem a místo v továrně.

Emigrace[editovat | editovat zdroj]

V červnu roku 1952 se spolu mu se salesiány Janem Homolou a Vojtěchem Hrubým podařilo dostat po riskantním přechodu hranic do Rakouska a později do Itálie. Představení je poslali studovat teologii do Mesiny. V Mesině byl 29. června 1956 vysvěcen na kněze. Zásluhou P. Vitěslava Taťáka, který byl v té době v Turíně, začal studovat v Turíně na PAS (Pontificio Ateneo Salesiano) filozofii a pedagogiku. Po získání licenciátu vyučoval devět roků ve Folizzu filozofii. V roce 1968 byl na žádost kardinála Berana uvolněn pro práci v českém náboženském středisku v Římě. Pracoval zde jako vedoucí katechetické sekce, pracovníků kroužků mládeže, jako organizátor i vedoucí táborů pro českou mládež v zahraničí. Vydával časopis Radar (pro děti). Při tom vypomáhal kde bylo potřeba, hlavně v přípravě knih vydávaných křesťanskou akademií i jejich expedicí do vlasti. V administrativě a expedici časopisu Nový život pracoval od začátku až do dvou měsíců před smrtí.

Český poutní dům v Římě[editovat | editovat zdroj]

Po smrti prvního ředitele českého poutního domu v Římě-Velehradu se odstěhoval do tohoto domu a stává se pravou rukou Vojtěcha Hrubého nového ředitele. Jeho jméno je známo tisícům krajanů ze světa i z vlasti s nimiž byl v písemném nebo osobním styku při jejich návštěvě v Římě. Zde se dočkal i svobody své vlasti po roce 1989. V roce 1992 mohl konečně po čtyřiceti letech navštívit své příbuzné a rodiště Bystrém. Měl zde v neděli 19. července 1992 svou opožděnou primici. Vrátil se do Říma a pokračoval obětavě v nenápadné práci v poutním domě Velehrad i ve službě sestrám františkánkám, kam chodíval celebrovat. Ohlásila se nemoc, která nakonec vedla k jeho skonu. Zemřel v sobotu 11. října 1997 v 8 hodin ráno mezi svými spolubratry salesiány. Pohřeb se konal v pondělí 13. října 1997 z baziliky Sacro Cuore do salesiánské hrobky římské provincie v Guidonii asi 20 km za Římem.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi ně prázdninové tábory v Itálii pro děti českých emigrantů a exulantů, které pořádá. Mnohé zprávy o těchto táborech byly uveřejněny v časopisu Rozhledy, který vydávala od konce 60. let 20. století paní Pavla Novotná ve Vídni. Díky tehdy cyklostylovaným stránkám časopisu Rozhledy můžeme dnes vzpomenout na činnost salesiánů a salesiánek Dona Boska, a jejich přátel, ve prospěch dětí českých rodin, žijících v zahraničí. První číslo oběžníku Rozhledy vyšlo na začátku školního roku v září 1968. Trojčlenná redakce ve složení: Pavla Novotná, Marta Brousková a Toni Kouba pravidelně měsíčně informovala o programu katolické mládeže ve Vídni. Další informace se objevují v dětském časopisu Radar, který vydával sám Ladislav Dittrich spolu s Vojtěchem Hrubým v Itálii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavla CARMIGNATO-NOVOTNÁ-Jan HORÁK: Prázdninové akce pro děti zahraničních Čechů od roku 1968 v Itálii in Konference Krajané a exil: 1948 a 1968, Karolinum, Praha 16.- 17. září 2008.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • [1] Nekrology salesiánů