La Vall d'Uixó

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
La Vall d'Uixó
Vall d'Uixó, la
Radnice
Radnice
La Vall d'Uixó – znak
znak
La Vall d'Uixó – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška118–187 m n. m.
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Autonomní společenstvíValencijské
ProvincieCastellón
ComarcaPlana Baixa
La Vall d'Uixó
La Vall d'Uixó
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha67,1 km²
Počet obyvatel31 549 (2021)[1]
Hustota zalidnění470,2 obyv./km²
Správa
StarostaTania Baños Martos
Oficiální webwww.lavallduixo.es
Telefonní předvolba+34
PSČ12600
Označení vozidelCS
12126
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

La Vall d'Uixó, katalánsky také Vall-llarga, Vall del Duc nebo zjednodušeně La Vall (španělsky), je město ve východním Španělsku v autonomním společenství Valencie v provincii Castellón. La Vall se nachází 25 km jižně od hlavního města provincie Castelló, 45 km severně od hlavního města společenství Valencie, v comarce Plana Baja (španělsky) či Plana Baixa (katalánsky) a 8 km od Středozemního moře, ve výšce 118 metrů nad mořem. Žije zde přibližně 32 tisíc[1] obyvatel. Hovoří se v něm španělsky a katalánsky.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Město leží v údolí řeky Belcaire a na svazích vrchoviny, jejíž nejvyšší vrchol dosahuje do výšky 648 metrů nad mořem. Pobřeží Středozemního moře je vzdáleno 8 km. Město má typické středomořské podnebí. 25 km na jih leží hlavní město provincie Castellón, 45 km na sever Valencie. Spodní část města je 118 metrů nad mořem, hradby středověké lokality kolem 187 metrů nad mořem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Údolí bylo osídleno od pravěku, z paleolitu pocházejí stopy lovců žijících v jeskyních, jako byla La cova de Sant Josep (přibližně 16 000 let př. n. l.). Byly zde nalezeny dva skalní útvary s jeskynními malbami. Během neolitu a doby bronzové osídlili lidé také svahy vysoko v horách, dobře opevněné hradbami se strážními věžemi. Strategická poloha jim umožňovala ovládat rozsáhlé území až po Serra d'Espadà.

Za Římanů od 4. stol. př. n. l. byl vybudovány silnice, v pyrenejském období vznikla iberská města La Punta d’Orleyl a Poblat Sant Josep. La Punta d’Orleyl zaujímá velkou plochu současného města, i s pozůstatky původní akropole (jeden z 22 hrobů Visigótů byl uhlíkovou metodou datován do 6.-7. století). Město bylo obehnané čtyřmi řadami hradebních zdí s věžemi. Veřejné budovy byly kamenné, vystavěné z kyklopského zdiva.

Arabové na dobytých územích mnoho nezměnili, vesnice Alcúdia, Zeneja, Benigafull, Benizahat, Zeneta a Benigasló byly převážně zemědělské. Politické a právní centrum bylo v Castell d'Uixó. Založení města se datuje k roku 1250, během 2. poloviny 13. století se stalo významným městem království Valencie. Po ukončení nadvlády Maurů v roce 1609 zůstali Maurové ve svých domech a na svých polích pod křesťanskou kontrolou. V průběhu 18. století se šest vesnic spojilo do měst El poble de Dalt a El poble de Baix. V roce 1860 vytvořila obě městečka centrální náměstí, kde je v současnosti radnice.

Během 20. století vlivem industrializace zásadně stoupala imigrace až do začátku 90. let. V současnosti tvoří cizinci kolem 20̥ procent populace. Po období ekonomické krize a uzavření některých podniků změnil La Vall svou socioekonomickou strukturu, která je nyní více zaměřena na obchod a turistický ruch. Zemědělství se soustřeďuje na pěstování citrusů.

Ermitáž sv. Josefa
kostel Anděla strážce
Panorama města s pobřežím

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Anděla Strážce (Església del Sant Ángel Custodio) - hlavní městský chrám, trojlodní bazilika s osmibokou kupolí nad křížením; středověká krypta, barokní oltáře, cenná barokní malba na valené klenbě presbytáře.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Església de Nostra Señora de l'Assumpció) - barokní chrám ze 17. století, kaple Svátostí (La Capilla del Sagrari) má stěny pokryty glazovanými obkladačkami.
  • Ermitáž (poustevna) sv. Josefa - při kostele ruiny středověkého areálu
  • Ermitáž (poustevna) sv. Vincence Ferrerského - v 17. století vystavěna na základech muslimské mešity
  • Ermitáž sv. Antonína - turistické centrum
  • Radnice
  • Ibero-římská archeologická lokalita Poblat Sant Josep - areál se základy kamenných staveb upravený na muzeum v přírodě
  • Ibero-římský akvadukt v místní části El Roser

Slavnosti[editovat | editovat zdroj]

Kulturní akce jsou většinou spojeny s náboženskými svátky, koná se jich kolem 20 ročně.

  • Las Fiestas de San Vicente Ferrer - hlavní městský svátek sv. Vincence Ferrerského (kolem 4. srpna), spojený se zemědělskými oslavami úrody a gastronomie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Národní statistický institut: Municipal Register of Spain of 2021. 30. prosince 2021. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]