LNER řada A4

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Parní lokomotiva řady A4
Lokomotiva 4498 (60007) Bittern
Lokomotiva 4498 (60007) Bittern
Základní údaje
VýrobceLNER Doncaster Works
Výroba v letech19351938
Počet vyrobených kusů35
ProvozovatelLondon and North Eastern Railway, British Rail
Období provozu19351966
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě104 600 kg
Adhezní hmotnost67 100 kg
Rozchod1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu2'C1' p3 (4-6-2)
Trvalý výkon1 986 kW
Trvalá tažná síla157,71 kN
Maximální povolená rychlost144 km/h
Přetlak páry17,2 bar
Počet válců3
Průměry válců470 mm
Zdvih pístů660 mm
Typ rozvoduGresleyův
Průměr hnacích
a spřažených dvojkolí
2 032 mm
Průměr běhounůpřední: 965 mm
zadní: 1 118 mm
Výhřevná plocha topeniště240 m²
Výhřevná plocha přehřívače70 m²
Plocha roštu3,8 m²
Lokomotivní brzdasací
Vlaková brzdasací
Vytápění vlakuparní
Zásoba vody22,7 m³
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lokomotivní řada A4 britské železniční společnosti London and North Eastern Railway (LNER) byla řada 35 rychlíkových parních lokomotiv vyrobených v letech 19351938. Jeden z těchto strojů, č. 4468 Mallard (kachna divoká), dosáhl 4. července 1938 světového rychlostního rekordu parních lokomotiv rychlostí 203 km/h.

Konstrukce a provoz[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva 60009 Union of South Africa na rychlíku z Londýna do Edinburghu v září 1951

Lokomotivy A4 byly navrženy britským konstruktérem Sirem Nigelem Gresleyem pro vlak The Silver Jubilee, spojující Londýn s Newcastlem upon Tyne.

Rychlík „The Silver Jubilee“ byl inspirován německými motorovými vysokorychlostními proudnicovými vlaky, které byly provozovány mezi Berlínem a Hamburkem a posléze dalšími německými městy. Z důvodu malé kapacity a vysoké ceny takovýchto motorových jednotek však společnost LNER zvolila koncepci parní lokomotivy a klasických vozů. Tato koncepce slavila úspěch: trasu LondýnNewcastle upon Tyne, dlouhou 374 km, jel rychlík The Silver Jubilee (začal jezdit na podzim roku 1935) 3 hodiny a 18 minut [1], což znamená průměrnou rychlost 112 km/h (70 mph) i se zastávkami.

Tříválcové lokomotivy vycházely z předchozí řady lokomotiv A3 a byly vybaveny aerodynamickým opláštěním. Některé kusy byly vybaveny dvojitou dyšnou Kylchap. Lokomotivy byly vybaveny samočinnou sací brzdou, v té době ve Spojeném království obecně používanou. Celkem bylo postaveno 35 lokomotiv řady A4, sloužily až do poloviny 60. let zejména na mnoha dálkových rychlících, např. LondýnEdinburgh.

Jednotlivé stroje byly pojmenovány po druzích ptáků, po britských dominiích a dalších částech britského impéria a jinými názvy. Očíslovány byly čísly 2509 až 2512, 4462 až 4469, 4482 až 4500 a 4900 až 4903. U jednotných British Rail pak dostaly čísla 60001 až 60034 (lokomotiva 4469 byla za války poškozena a proto zrušena).

Hromadné vyřazování lokomotiv započalo na konci roku 1962, jako poslední byly vyřazeny lokomotivy č. 60019 Bittern (bukač) a č. 60024 Kingfisher (ledňáček) v září roku 1966, necelé dva roky před úplným ukončením parního provozu v síti Britských drah.

Celkem 6 lokomotiv (60019 Bittern, 60009 Union of South Africa, 60007 Sir Nigel Gresley, 60022 Mallard, 60008 Dwight D. Eisenhower, 60010 Dominium of Canada) bylo zachováno, z toho první tři jsou schopné provozu.

Světový rychlostní rekord[editovat | editovat zdroj]

Dochovaný stroj 4468 Mallard, pokořitel rychlostního rekordu, v Národním železničním muzeu v Yorku

Dne 4. července 1938 dosáhla při zkušební jízdě lokomotiva 4468 Mallard (kachna divoká) podle údajů naměřených rychloměrem v dynamometrickém voze po dobu zhruba 5 sekund okamžité rychlosti 125,88 mph (202,58 km/h). Běžně bývá uváděna zaokrouhlená hodnota 126 mil za hodinu, což je patrné z odlévané pamětní tabulky na boku válcového kotle na lokomotivě.[2] Rekord byl dosažen trati z Londýna do Yorku na klesání 5 ‰ nedaleko Peterboroughu mezi traťovými body Little Bytham a Essendine. Je dosud nepřekonaný a platný, ačkoliv bývá občas z důvodu klesání na trati zpochybňován.

Dosavadní rychlostní rekord parních lokomotiv držela lokomotiva Německých říšských drah 05 002, která v roce 1936 dosáhla rychlosti 200 km/h.[3]

Dosažení rekordu lokomotivou Mallard bylo promyšleným marketingovým tahem směrem k široké veřejnosti. V letech předchozích i následujících dosáhly čas od času vyšší rychlosti vlaky v USA v běžném provozu při krácení zpoždění. Bylo to ale proti předpisům a bez přítomnosti úředního komisaře, který by rekord zaznamenal, takže rekordy nejsou oficiálně uznané.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LNER Class A4 na anglické Wikipedii.

  1. Brian Hollingsworth: Vlaky celého světa, str. 214–217
  2. a b Železničář | Rekord v parní trakci patří britské Divoké kachně. zeleznicar.cd.cz [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  3. Slavná britská pára obrazem. Divoká kachna ukázala Němcům, zač je toho loket. idnes.cz [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]