Lü Siao-ťün

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lü Siao-ťün
Osobní informace
Datum narození27. července 1984 (39 let)
Místo narozeníChuang-š', Čína
ObčanstvíČínaČína Čína
Sportovní informace
Sportvzpírání
Váhová kategoriedo 81 kg
Účast na LOH2012, 2016, 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Vzpírání na LOH
zlato 2012 Londýn do 77 kg
zlato 2016 Rio de Janeiro do 77 kg
zlato 2020 Tokio do 81 kg
Mistrovství světa ve vzpírání
zlato 2009 Kojang do 77 kg
zlato 2011 Paříž do 77 kg
zlato 2013 Vratislav do 77 kg
zlato 2018 Ašchabad do 81 kg
zlato 2019 Pattaya do 81 kg
stříbro 2010 Antalya do 77 kg
Mistrovství Asie ve vzpírání
zlato 2011 Tchung-ling do 77 kg
zlato 2020 Taškent do 81 kg
stříbro 2008 Kanazawa do 77 kg

Lü Siao-ťün (čínsky pchin-jinem Lǚ Xiǎojūn, znaky 吕小军; * 27. července 1984, Chuang-š', Čína) je čínský vzpěrač. Na Letních olympijských hrách v Londýně získal zlatou medaili ve váhové kategorii do 77 kg celkovým výkonem 379 kg (175 kg v trhu a 204 kg v nadhozu), což znamenalo světový rekord ve dvojboji i v trhu.[1]

Na olympiádě v roce 2016 obsadil druhé místo za ázerbájdžánským reprezentantem Nijatem Rahimovem. V roce 2022 byl Rahimov diskvalifikován za obcházení dopingové kontroly a Lü se stal dodatečně olympijským vítězem.[2]

Po změně váhových kategorií v roce 2018 soutěží v kategorii do 81 kg. Vytvořil v ní šest světových rekordů. V roce 2021 zvítězil na tokijské olympiádě výkonem 374 kg ve dvojboji.[3] Ve věku sedmatřiceti let se tak stal historicky nejstarším olympijským vítězem ve vzpírání.

Je i pětinásobným mistrem světa a vítězem Asijských her z roku 2014.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Čínský vzpěrač Lu Siao-ťün má zlato, k tomu i dva světové rekordy, Idnes.cz
  2. Olympijský šampion Rahimov dostal osmiletý trest za doping, přijde i o zlato. Sport.cz [online]. 2022-03-22 [cit. 2022-03-27]. Dostupné online. 
  3. Číňané naplňují pověst siláků, ve vzpírání mají už čtvrté mužské zlato. Česká televize [online]. 2021-07-31 [cit. 2022-03-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]