Lípa nad Dřevnicí (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lípa nad Dřevnicí
Nádraží v Lípě nad Dřevnicí
Nádraží v Lípě nad Dřevnicí
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Zlínský
Obec Lípa nad Dřevnicí
Souřadnice
Lípa nad Dřevnicí (nádraží)
Lípa nad Dřevnicí (nádraží)
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 370551
Tratě 331
Nadmořská výška 248 m n. m.
V provozu od 8. října 1899
Zabezpečovací zařízení mechanické
Dopravních kolejí 2
Nástupišť (hran) 2 (2)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Stanoviště autobusů před staniční budovou
Služby ve stanici Vnitrostátní pokladní přepážkaBariérové WC
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lípa nad Dřevnicí je železniční stanice v centrální části obce Lípa nad Dřevnicí ve Zlínském kraji v okrese Zlín, poblíž řeky Dřevnice. Leží na jednokolejné neelektrizované trati 331. Dopravně slouží též k obsluze nedalekého města Slušovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Potřeba napojení k železniční síti narostla pro Zlín především v rámci prudkého růstu, jež přinesla prosperující obuvnická továrna firmy Baťa založená roku 1894, hlavní iniciativu ke stavbě ovšem vyvíjeli zástupci města Vizovice. Jako odbočná stanice z trati původně propojující Vídeň a Krakov byla vybrána zastávka v Otrokovicích (původně se uvažovalo i o Napajedlech), kde byla s dostavbou trati vystavěna nová nádražní budova. Stavební práce prováděla budapešťská stavební firma Török a Janowic. Dne 8. října 1899 byl na trati zahájen pravidelný provoz zajišťovaný společností Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB), která byla vlastníkem hlavní trati. Stanice pod původním názvem Lipa-Sluschowitz se sestávala z jednopatrové budovy s lomenou střechou a krytým prvním nástupištěm.

Trať zůstávala v majetku a správě soukromé společnosti i po skončení první světové války. Majoritní podíl akcií této trati získal později koncern Baťa a 1. srpna 1931 byla společnost přejmenována na Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD). Na dráze operují tehdy nadstandardně moderní traťová vozidla, která díky poměrně četným zastávkám plní roli hromadné dopravy. K dokončení plánu plného propojení železnice z Otrokovic přes Zlín a Vizovice dále do Valašské Polanky, kde by došlo k napojení na trať Hranice na Moravě – Púchov (280) nakonec nedošlo: stavební práce byly definitivně zastaveny v roce 1954.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde dvě úrovňová nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje. Dlouhodobě se plánuje zdvoukolejnění, elektrizace a další rekonstrukční práce na trati. Ze stanice odbočuje několik nákladních vleček, mj. vlečka do terminálu společnosti Metrans.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]