Körnerův dub (Dalovice)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxuPamátný strom (chráněný)
Körnerův dub
se sochou Theodora Körnera v říjnu 2014
se sochou Theodora Körnera v říjnu 2014
Druhdub letní
Quercus robur[1]
Evidenční č.102543 (9343)
Počet1 z původních 5, resp. 9
Ochranaod 1. března 1981[1]
Význam ochranyzajištění další existence[2]
Poloha
KrajKarlovarský
OkresKarlovy Vary
ObecDalovice
KatastrDalovice
Polohapark u Nového zámku
Nadmořská výška390 m n. m.
Souřadnice50°14′45″ s. š., 12°53′41″ v. d.
Körnerův dub
Körnerův dub
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Körnerův dub (německy Körnereiche[3]) je památný strom v Dalovicích u Karlových Varů, který patří mezi 9 stromů České republiky zařazených do Katalogu zvlášť cenných stromů na zemi.[4] Dub letní (Quercus robur) rostoucí solitérně v centrální části zámeckém parku, který se rozkládá mezi starým a novým dalovickým zámkem, v nichž dnes sídlí Střední škola logistická Dalovice a odloučené pracoviště ISŠ Cheb, patří se svým odhadovaným věkem 700 let mezi nejstarší stromy v České republice. Dříve byl považovaný i za nejstarší strom v Čechách.[5]

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

  • název: Körnerův dub
  • výška: 35 m (1909)[3][5], 15 m (1981)[6], 15 m[1], 18 m[7], 20 m (1998)[5], 21 (2000)[8]
  • obvod: 913 cm (1909)[3][5], 887 cm (1981)[6], 854 cm (1998)[5], 853 cm (2000)[8], 877 cm (2004)[1]
  • věk: 1500 let (1909)[3][5], 1000 let (1981)[6], 700-900 let[7], 700 let (~2001)[5]
  • sanace: opakovaná

Stav stromu a údržba[editovat | editovat zdroj]

Z koruny stromu zbyly dvě hlavní větve dosahující do výšky 18 m, mohutný kmen s centrální dutinou má obvod 887 cm (měření 2004). Chráněn je od roku 1981 pro svůj vzrůst a věk. 9. října 1985 vypukl v dutině požár, opakovaně strom hořel ještě roku 1994. V současnosti je ošetřen, koruna stažena vazbou, dutiny zakrývají epoxidové stříšky, aby dovnitř nezatékalo. Otvory při zemi jsou vyzděné s ponechanými průduchy pro ventilaci. Okolí kořenových náběhů chráněné proti ušlapání záhon osázený koniferami.

Theodor Körner ve své básni z roku 1811, zařazené do cyklu Vzpomínky na Karlovy Vary, uvádí celkem 5 dubů.[9] Při oslavách 50. výročí Körnerova úmrtí (1863) stály v parku už jen 3, další zaniknul roku 1872 nebo 1873[5] nešikovností hajného, který strom zapálil při vykuřování kun, dál zůstalo stát pouze torzo (snímek v galerii).[3] Předposlední strom uschnul na samém počátku 20. století. Již v roce 1909 je popsán jako nezelený a podepřený dvěma fošnami.[10] A tak J. E. Chadt popisuje v roce 1913 sice ještě tři stromy, ale dva z nich již jako zaniklé.[3][5] Před posledním dubem byla roku 1914 odhalena bronzová socha znázorňující Körnera, kterou vytvořil Ludvík Tischler.[7]

Historie a pověsti[editovat | editovat zdroj]

Dub je posledním ze skupiny pěti mohutných dubů, které za svého pobytu v lázních v roce 1811 opěvoval německý básník Theodor Körner, podle nějž je dub pojmenován (jeho památník stojí opodál).

Současný (poslední dub) byl prý mohutným stromem již za Karla IV. Císař Ferdinand III. prý také vydal za třicetileté války nařízení, aby bylo tehdejších devět dalovických dubů vojensky šetřeno.[7]

Umění a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Park se starými duby často navštěvovali významní lázeňští hosté mezi kterými nechyběl ani J.W.Goethe. [11] Dubům se věnoval i německý romantik Karl Theodor Körner ve své básni Lied die Eichen (ta byla kolem roku 1900 vyvěšena na kmeni stromu). Körnera sedícího na kořenovém náběhu dubu (scéna z roku 1811) znázornil olejomalbou německý malíř Wenzel Wirkner (rodák z Karlových Varů). Poslední živý zachytil kresbou akademický malíř Jaroslav Turek. Také mu byla věnována pozornost v televizním pořadu Paměť stromů, konkrétně v dílu č. 3: Slovanská lípa kontra germánský dub.

Historické fotografie[editovat | editovat zdroj]

  • Körnerův dub ~1903
    Körnerův dub
    ~1903
  • Körnerův dub ~1900
    Körnerův dub
    ~1900
  • spálený Körnerův dub ~1900
    spálený Körnerův dub
    ~1900
  • Körnerův dub ~1895
    Körnerův dub
    ~1895
  • Körnerův dub ~1900
    Körnerův dub
    ~1900
  • Körnerův dub ~1900
    Körnerův dub
    ~1900

Stromy v okolí[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  2. ↑ Okresní národní výbor v Karlových Varech. Vyhláška okresního národního výboru v Karlových Varech ze dne 6. listopadu 1985, kterou se zřizují chráněné přírodní výtvory. Karlovy Vary: Okresní národní výbor v Karlových Varech, 1985. 2 s. 
  3. ↑ a b c d e f CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2., rozmn. vyd.. vyd. Praha: vlastní náklad, 1913. 215 s. S. 82. 
  4. ↑ REŠ, Bohumil. Význačné památné stromy pro Katalog zvlášť cenných stromů na Zemi. Praha: Ochrana přírody, 1995. 
  5. ↑ a b c d e f g h i NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Západní Čechy, s. 89. 
  6. ↑ a b c Okresní národní výbor v Karlových Varech. Vyhláška, kterou se zřizuje chráněný přírodní výtvor Körnerův dub. Karlovy Vary: Okresní národní výbor v Karlových Varech, 1981. 3 s. 
  7. ↑ a b c d Dalovice – Körnerův dub pamatkyaprirodakarlovarska.cz
  8. ↑ a b Muzeum Sokolov - stromy Karlovarska Archivováno 25. 10. 2014 na Wayback Machine. omks.cz
  9. ↑ BUCHAROVIČ, Stanislav. Slavní návštěvníci Karlových Varů. Beroun: MH Beroun, 2003. ISBN 80-86720-04-7. Kapitola Básník Theodor Körner, s. 36. 
  10. ↑ VYMETAL, František. Bäume 7. Bemerk. 1909. 
  11. ↑ MICHÁLEK, Jaroslav. Památné stromy Karlovarského kraje. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2008. ISBN 978-80-86630-15-1. S. 61. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Körnerův_dub_(Dalovice)&oldid=23446580“