Přeskočit na obsah

Kyselka Oriona

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kyselka Oriona
Altánek kyselky Oriona v červenci 2020
Altánek kyselky Oriona v červenci 2020
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
ObecTeplá
Místní částJankovice
Map
Zeměpisné souřadnice
Parametry
Teplota9 °C (1975)[1]
7,5 °C (2020)[2]
Vydatnost6,3 l/min (1975)[1]
4,8 l/min (2020)[2]
Mineralizace1308 mg (1975)[1]
Obsah CO22107 mg/l (1975)[1]
2600 mg/l (2020)[2]
Ostatní
Typstředně mineralizovaná studená kyselka[3]
Nadm. výška690[4] m n. m.
Přístupnostvolně přístupný
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselka Oriona je volně přístupný minerální pramenJankovicích, části města Tepláokrese ChebKarlovarském kraji.

Geografická poloha

[editovat | editovat zdroj]

Minerálka vyvěrá v Tepelské vrchoviněk. ú. Jankovice západně od města Teplá.[5]

Přírodní poměry a využívání

[editovat | editovat zdroj]

Pramen Oriony se nachází při jihovýchodním okraji CHKO Slavkovský les na rozhraní mariánskolázeňského metabazického komplexu, tvořeného amfibolitem, a tepelského krystalinika s převahou ruly.[6] Amfibolit má vliv na zvýšený obsah hořčíku v minerální vodě. Širší okolí je bohaté na minerální vody a již od středověku jim věnovali pozornost premonstrátikláštera Teplá. První seznam okolních minerálních pramenů pochází z roku 1609. Bohuslav Balbín pořídil další seznam na konci 17. století a uvedl, že okolí Teplé je prostoupeno výbornými, zdraví prospěšnými lahodnými kyselkami, jež nelze ani spočítat.[7]

Poblíž pramene stávala před druhou světovou válkou stáčírna a kyselka se expedovala pod názvem Oriona. Vývěr byl zachycen v železobetonové skruži. Ze stáčírny se dochovaly pouze nepatrné základy. Po roce 1945 již nebylo stáčení obnoveno, ale do sklepa bývalé stáčírny si chodili lidé z okolí stáčet minerálku. Počátkem 50. let 20. století byl nedaleko od původního jímání proveden vrt, od kterého se minerální voda dopravuje 300 metrů dlouhým potrubím k silnici k novému odběrnému místu. To je umístěno při silnici z Teplé do Mariánských Lázní v jednoduchém dřevěném altánku s kamennou podezdívkou. Poblíž je zřízeno odpočívadlo.[7][2]

Vlastnosti a složení

[editovat | editovat zdroj]

Teplota pramene mírně kolísá okolo 9 °C, celková mineralizace činí přibližně 1 300 mg/litr. Obsah oxidu uhličitého je vysoký, dosahuje 2 600 mg/litr, což dodává minerálce vysokou perlivost a příjemnou kyselou chuť. Minerální voda má mírně zvýšený obsah oxidu křemičitého (SiO2) v hodnotě 86 mg/litr. Zvýšený je i obsah železa v hodnotě 11,9 mg/litr. Hodnota pH je 5,3. O léčivých účincích kyselky nejsou žádné zprávy.[1]

Přístupnost

[editovat | editovat zdroj]

Odběrové místo minerálního pramene je volně přístupné s možností parkování a je zakreslené v turistických mapách. U parkoviště stojí pomník toužimského děkana Wenzla Kunze. K místu vývěru, který se nachází asi 300 metrů západně, nevede žádná cesta ani pěšina.[2]

  1. a b c d e KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Jankovice, s. 108–109. 
  2. a b c d e Oriona [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. 
  3. Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2020-10-26]. Dostupné online.
  4. estudanky.eu [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. 
  5. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. 
  6. Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. 
  7. a b JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 412–414. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]