Kyselina tetranitratozlatitá
| Kyselina tetranitratozlatitá | |
|---|---|
4).png) | |
| Obecné | |
| Systematický název | Kyselina tetranitratozlatitá |
| Anglický název | Hydrogen tetranitratoaurate(III) |
| Sumární vzorec | HAu(NO3)4 |
| Vzhled | hnědé krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13464-77-2 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 236-687-0 |
| PubChem | 102601521 |
| SMILES | [H+].[N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[Au+3] |
| InChI | InChI=1S/Au.4NO3/c;4*2-1(3)4/q+3;4*-1/p+1 Key: IQMQOLJPJQIREM-UHFFFAOYSA-O |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 445,99 g/mol |
| Teplota tání | 72.6 °C (162.7 °F; 345.8 K) |
| Hustota | 2,84 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | Hydrolyzuje |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | Jednoklonná |
| Bezpečnost | |
 GHS03 | |
| H-věty | H272, H302, H312, H315, H318, H332, H335 |
| P-věty | P210, P220, P221, P261, P280, P302+352, P304+340, P305+351+338, P332+313 |
| NFPA 704 |  0
1
2
OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyselina tetranitratozlatitá je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem HAu(NO3)4.[1][2] Kyselina tetranitratozlatitá je meziproduktem při extrakci zlata.[3]
Příprava a reakce[editovat | editovat zdroj]
Kyselina tetranitratozlatitá lze připravit reakcí hydroxidu zlatitého s koncentrovanou kyselinou dusičnou při 100 °C:[2][4]
- Au(OH)3 + HNO3 → HAu(NO3)4 + H2O
Kyselina tetranitratozlatitá reaguje také s dusičnanem draselným při 0 °C:[5]
- HAu(NO3)4 + KNO3 → KAu(NO3)4 + HNO3
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Trihydrát kyseliny tetranitratozlatité se při teplotě 72 °C rozkládá na monohydrát. Při trvalém zahřívání na 203 °C se rozkládá na oxid zlatitý.[2]
Dusičnan zlatitý[editovat | editovat zdroj]
Byla popsána příprava jednoduchého dusičnanu zlatitého Au(NO3)3 z oxidu zlatitého a oxidu dusičného, avšak později bylo dokázáno že se jedná o (NO2)Au(NO3)4.[6][7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nitratoauric acid na anglické Wikipedii.
- ↑ A. Jamieson Walker. The Alkali-metals and Their Congeners. the University of California: C. Griffin, 1924. S. 349. (anglicky)
- ↑ a b c Oliver Büchner; MATHIAS S. WICKLEDER. Tetranitratogoldsäure, (H5O2)[Au(NO3)4]·H2O: Synthese, Kristallstruktur und thermisches Verhalten des ersten sauren Nitrates des Goldes. ZAAC. Wiley Online Library: 2004, s. 1079–1083. DOI 10.1002/zaac.200400092. (German)
- ↑ D. P. Graddon; H. TAUBE; A. G. MADDOCK. An Introduction to Co-Ordination Chemistry. 2nd. vyd. [s.l.]: Elsevier Science, 2017. Dostupné online. ISBN 9781483184111. S. 148. (anglicky)
- ↑ Harry Mann Gordin. Elementary Chemistry. 1. vyd. the University of Wisconsin - Madison: Medico-dental Publishing Company, 1913. Dostupné online. S. 437. (anglicky)
- ↑ Ripan R., Chetyanu I. Inorganic chemistry. Chemistry of metals. Moscow: World, 1972. (anglicky)
- ↑ B. O. Field; C. J. HARDY. Volatile and anhydrous nitrato-complexes of metals: preparation by the use of dinitrogen pentoxide, and measurement of infrared spectra. Journal of the Chemical Society. 1964, s. 4428-4434. DOI 10.1039/JR9640004428. (anglicky)
- ↑ Mathias S. Wickleder; OLIVER BÜCHNER; FRAUKE GERLACH; MANDUS NECKE; KATHARINA AL-SHAMERY; THOMAS WICH; TIM LUTTERMANN. Synthesis, Characterization and Electron Beam Assisted Decomposition of (NO2)[Au(NO3)4]. Chemistry of Materials. 2008, s. 5181–5185. DOI 10.1021/cm800066r. (anglicky)