Kyselina fulminová
| Kyselina fulminová | |
|---|---|
 strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | Kyselina fulminová |
| Triviální název | Kyselina třaskavá |
| Anglický název | Fulminic acid |
| Německý název | Fulminsäure |
| Sumární vzorec | HCNO |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 506-85-4 |
| PubChem | 521293 |
| ChEBI | 29813 |
| SMILES | [O-][N+]#C |
| InChI | 1S/CHNO/c1-2-3/h1H |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 43,025 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyselina fulminová triviálně třaskavá (chemický vzorec HCNO) je chemická sloučenina, kterou objevil roku 1824 Justus von Liebig. Její výpary jsou toxické. Je to organická kyselina a její izomer kyselina isokyanatá (HNCO) byl objeven o rok později Friedrichem Wöhlerem.
Soli kyseliny se nazývají fulmináty a jedním ze stabilnějších (ale stále vysoce nebezpečným) je fulminát rtuťnatý (Hg(CNO)2). Všechny fulmináty jsou nestálé a snadno se explozivně rozkládají, což je důvod, proč se využívají jako detonátory pro jiné explozivní materiály a samy tak patří mezi primární výbušniny.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fulminic acid na anglické Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina fulminová na Wikimedia Commons
