Kynžvart (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kynžvart
Pohled na zbytky věže
Pohled na zbytky věže
Účel stavby

strážní hrad

Základní informace
Výstavba po roce 1242
Zánik poprvé 1347
po obnově 1647
Stavebník Václav I.
Současný majitel obec Křemže (od roku 2005)
Poloha
Adresa Lázně Kynžvart, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kynžvart (hrad) (Česko)
Kynžvart (hrad), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 30076/4-38 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Část stěny hradu

Kynžvart je zřícenina hradu na okraji Slavkovského lesa v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Nachází se na Zámeckém vrchu asi 1 km severovýchodně od městské zástavby Lázní Kynžvart.[1] Zřícenina patří k nejvýše položeným hradům v České republice – stojí v nadmořské výšce 824 metrů.

Historie

Hrad byl založen jako královský strážní bod − odtud původní název Kunigeswart − střežící tehdejší zemskou hranici a zároveň Norimberskou cestu v úseku mezi Plzní a Chebem. K založení došlo patrně krátce po roce 1242, kdy byl zdejší pomezní hvozd smlouvou z Chebu natrvalo připojen k českému království. Zakladatelem tak pravděpodobně byl král Václav I. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1287, kdy je hrad uváděn v držení štaufského ministeriálního rodu Hartenberků (z Hartenbergu). K tomuto rodu patřili Englhart a Albert z Kynžvartu, přívrženci císaře Ludvíka Bavora, kteří najímali žoldnéře k přepádávání chebských kupců a měšťanů. Proto Karel IV. nechal na hrad v červenci 1347 poslat trestnou výpravu, před níž bratři uprchli do Bavorska, a hrad byl pobořen. Jeho obnovu Karel IV. zakázal. Roku 1360 prodal Englhart kynžvartské panství a blízký hrad Boršegrýn Nothaftovi, od jehož synů je v roce 1373 odkoupil Boreš z Rýzmburka. Borešův syn prodal panství v roce 1392 Zikmundu Hulerovi, který jej v roce 1395 vyměnil s Hynčíkem Pluhem z Rabštejna za Orlík. Ten získal v roce 1398 od Václava IV. povolení k obnově hradu. Obnovený hrad však zřejmě v roce 1400 prodal lankraběti Johannu I. z Leuchtenberka, od nějž jej v roce 1402 koupil Jindřich I. z Plavna. Jeho potomci hrad drželi až do roku 1491. Od konce 15. století hrad opět vlastnila řada majitelů, k nimž patřili např. Gutštejnové, král Vladislav Jagellonský a Pluhové z Rabštejna. V roce 1623 se stal majetkem rodu Metternichů. Koncem třicetileté války byl v roce 1647 obléhán a dobyt jak Švédy, tak císařským vojskem a následně rozbořen. Část zdiva byla v 80. letech 17. století použita na stavbu zámku Kynžvart. Hrad už pak nebyl obnoven.

Současný stav

Z hradu jsou dnes patrny poměrně rozsáhlé zbytky zdiva. Nejlépe zachovanou částí jádra hradu je velká nárožní bašta, která je však velmi poškozená vypadáváním zdiva. Existuje i torzo paláce s částečně dochovanými omítkami. V předhradí jsou dochovány úseky východní obvodové zdi a spodní část čelní čtverhranné věže, stopy ostatní zástavby lze nalézt jen v terénních reliktech. Celkově je podle stavu památky objekt hodnocen jako zanikající.[2][1]

Odkazy

Reference

  1. a b Seznam ohrožených nemovitých památek: hrad Kynžvart, zřícenina a archeologické stopy [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2014-08-11 [cit. 2018-09-17]. Dostupné online. 
  2. Památkový katalog: 30076/4-38 - ZŘÍCENINA HRADU KYNŽVART [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-09-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy