Kvaziexperiment

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kvaziexperiment, taky někdy označován jako přírodní experiment, je typ experimentu, při kterém není možné náhodně (randomizací) přiřadit sledované objekty k jednotlivým experimentálním podmínkám. Nelze také předem vytvořit rovnocenné vzorky, protože většinou tyto vzorky existovaly již před sestavením experimentu (třídy, pracovní skupiny…) anebo se do těchto skupin vybírají na základě atributů a charakteristik (pohlaví, věk). Z těchto důvodů zde nenajdeme porovnávací (kontrolní) skupinu. Hlavním úkolem kvaziexperimentu je podobně jako u řízeného experimentu hledání kauzálních vztahů mezi proměnnými. Na rozdíl od řízeného experimentu však disponuje nižší mírou interní validity.[1]

Podoba[editovat | editovat zdroj]

Hlavní částí vytváření kaziexperimentu je identifikace proměnných. Nezávislá proměnná bude "X", která je řízena tak, aby měla vliv na závislou proměnnou. "X" je obecně uskupení, které je variabilní na různých úrovních. Jedná se o dvě nebo víc skupin. Jedna například dostane pravý lék a druhá placebo (využíváno často v lékařských výzkumech). Závislá proměnná "Y" jsou předpokládané výsledky.[2][3]

Výhody[editovat | editovat zdroj]

Kvaziexperiment je na rozdíl od randomizovaného experimentu lehčí provést, jelikož u randomizovaného experimentu musí proběhnout náhodné přiřazení subjektů.[4] Při použití kvaziexperimentu se také snižuje hrozba ekologické validity, která určuje využitelnost výsledků experimentu v praxi a která je problémem u řízeného experimentu. Vzhledem k tomu, že kvaziexperimenty jsou přírodními experimenty, je možné jedno zjištění implementovat i na jiné předměty a jiné okolnosti nastavení experimentu. Což také umožňuje vytvořit zobecnění využitelné pro populaci, kterou se experiment zabývá. Tato metoda je také výhodná pro výzkumy probíhající po delší dobu, které tak mohou být sledovány v různých prostředích.[2]

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

Kvaziexperimentální odhady dopadů jsou vystaveny hrozbě znehodnocení ze strany matoucích proměnných (subjekty experimentu a jejich "neupřímné chování").[5] Nedostatek randomizace může sice zjednodušovat proveditelnost experimentu, ale také snižuje vnitřní validitu experimentu. Tento nedostatek randomizace ztěžuje nalezení a vyloučení matoucí proměnné. Vzhledem k tomu, že randomizace chybí, některé znalosti o údajích lze zobecnit, ale závěry příčin vztahů jsou těžce určitelné, v důsledku různých vnějších a matoucích proměnných, které existují v sociálním prostředí. A i kdyby se podařilo tyto matoucí prvky vyloučit, stále je velmi těžké určit příčiny souvislostí, protože u kvaziexperimentu neexistuje úplná kontrola nad vnějšími proměnnými.[6]

Nevýhodou mohou být studijní skupiny, které vytváří slabé důkazy díky nedostatku náhodnosti. Náhodnost přináší řadu užitečných informací ke studiu, protože rozšiřuje výsledky, a poskytuje tak lepší znázornění populace jako celku. Použití nestejně velkých skupin může být také hrozbou pro vnitřní platnost. V případě, že skupiny nejsou stejně velké, což není vždy případ kvaziexperimentu, nemusí být jisté, jaké jsou příčiny výsledků.[2][7]

Vnitřní validita (interní platnost)[editovat | editovat zdroj]

Vnitřní validita udává míru vhodné interpretace proměnných (do jaké míry se experiment zabývá opravdu tím, čím chceme). To je důvod, proč je validita tak důležitá pro kvaziexperiment, protože jde o příčinné vztahy. Tyto příčinné vztahy se projeví, když se vedoucí experimentu snaží kontrolovat všechny proměnné, které by mohly ovlivnit výsledek experimentu.[8]

Vnější validita (externí platnost)[editovat | editovat zdroj]

Vnější validita udává reprezentativnost výzkumu a zobecnitelnost výsledků. Výsledky výzkumu mají hodnotu předpovědi pro realitu a další výzkumy. Když je vnější platnost vysoká, zobecnění je přesné a může tak představovat vnější svět z experimentu. Externí platnost je velmi důležitá, pokud jde o statistický výzkum, protože se chcete ujistit, že máte správné znázornění populace. Když je externí validita nízká, stává se výzkum více pochybným. Snížení hrozby snížení vnější platnosti může být provedeno tím, že náhodně vybereme účastníky a provedeme náhodné přiřazení.[9]

Typy[editovat | editovat zdroj]

Jedním z nejvíce využívaných je experiment takzvaných nerovnocenných skupin. Obecně tento typ experimentu vyžaduje pretest a posttest ohrožené a porovnávací skupiny. Je to podobné jako u analýzy kovariance (vzájemné vazby mezi veličinami) s tím rozdílem, že zde není rozdělení skupin provedeno náhodně. Právě nedostatek randomizace a výskyt nerovnocenných skupin komplikuje statistickou analýzu experimentu.[10]

V posledních letech se velice populárním stává takzvaná nespojitá regrese neboli regression discontinuity design. Jedná se o kvaziexperiment, který měří dopad zásahu porovnáním případů těsně nad intervenčním prahem s případy těsně pod ním, pokud je tento práh definován na spojité proměnné.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Experiment – Wikisofia. wikisofia.cz [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné online. 
  2. a b c Quasi experiment [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné online. 
  3. GRIBBONS, Barry; HERMAN, Joan. True and Quasi-Experimental Designs. Practical Assessment, Research &Evaluation. 1997, roč. 5, čís. 14. 
  4. Academic Technology - Division of Information Technology - University of Maryland | Division of IT. it.umd.edu [online]. [cit. 2016-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-21. 
  5. DINARDO. Natural experiments and quasi-natural experiments. [s.l.]: New Palgrave Dictionary of Economics, 2008. ISBN 978-0-333-78676-5. S. 856-859. 
  6. RESEARCH METHODS: PLANNING: QUASI-EXPER. DESIGNS. linguistics.byu.edu [online]. [cit. 2016-11-21]. Dostupné online. 
  7. MORGAN. Quasi-Experimental Designs. Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry [online]. [cit. 21.11.2016]. Dostupné online. 
  8. JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné online. 
  9. Vnější validita [online]. Psychologie, pedagogika [cit. 2016-11-09]. Dostupné online. 
  10. Quasi-Experimental Design. socialresearchmethods.net [online]. [cit. 2016-11-21]. Dostupné online. 
  11. Regression Discontinuity | Better Evaluation. betterevaluation.org [online]. [cit. 2016-11-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]