Kvantitativní uvolňování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kvantitativní uvolňování (anglicky Quantitative easing, QE) je monetární politika používaná centrálními bankami ke stimulaci ekonomiky. Používá se, když se standardní monetární ekonomika stává neefektivní. Centrální banka provádí kvantitativní uvolňování nákupem finančních aktiv od komerčních bank a dalších finančních institucí, tudíž zvyšuje cenu těchto finančních aktiv a snižuje jejich výnos a současně zvyšuje nabídku peněz. Tím se odlišuje od více běžné politiky nákupu nebo prodeje krátkodobých státních obligací za účelem udržování mezibankovní úrokové míry na určené výši.

Expansivní monetární politika typicky zahrnuje nákupy krátkodobých vládních obligací centrální bankou za účelem snížení tržní úrokové míry. Avšak, když krátkodobé úrokové míry dosáhnou nebo se blíží nule, tady metoda nemůže dále fungovat. Za těchto okolností, centrální banka může použít kvantitativní uvolňování za účelem dále podpořit ekonomiku kupováním aktiv s delší dobou splatnosti než krátkodobé vládní obligace, čímž se snižuje dlouhodobější úroková míra na výnosové křivce. Kvantitativní uvolňování může pomoci tomu, že inflace neklesne po určené hodnoty. Riziko kvantitativního uvolňování je, že bude více efektivní vůči deflaci než zamýšleno (povede k vyšší inflaci v dlouhodobějším období kvůli zvýšené peněžní nabídce) nebo nebude dostatečně efektivní, když komerční banky nebudou dále půjčovat a potenciální dlužníci si nebudou půjčovat.

Podle Mezinárodního měnového fondu, FEDu a řady ekonomů kvantitativní uvolňování používané od začátku globální finanční krize 2007-08 zmírnilo některé ekonomické problémy plynoucí z této krize.