Přeskočit na obsah

Květa Cempírková

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Květa Cempírková
Rodné jménoKvěta Traplová
Narození10. května 1948 (77 let)
České Budějovice
ZeměČesko
VzděláníFilozofická fakulta
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníknihovnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
PhDr. Květa Cempírková
Sklad a administrativní budova knihovny Na Sadech
Návštěvní kniha Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích s podpisy ministrů kultury Pavla Tigrida a Jaroslava Talíře

Květa Cempírková je česká knihovnice a ředitelka Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 10. května 1948 v Českých Budějovicích, kde celý život žije a působí.

V roce 1967 absolvovala denním studiem Střední knihovnickou školu v Praze, dálkově studovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor knihovnictví a vědecké informace. Diplomovou práci zpracovala a obhájila v roce 1982 na téma Dějiny Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích, kam nastoupila v roce 1967 (tehdy ještě Krajská knihovna v Českých Budějovicích) do vědeckého oddělení. V knihovně pracovala na různých odborných pozicích do roku 1975. V letech 1975 se stala ředitelkou tehdy Krajské knihovny v Českých Budějovicích, ředitelkou zůstala do odchodu do důchodu v roce 2012. Na pozici ředitelky ji doporučila při svém odchodu v roce 1975 tehdejší ředitelka PhDr. Jiřina Houdková.

Profesní životopis

[editovat | editovat zdroj]
Jihočeská vědecká knihovna, budova Eggertovy vily v ulici Na Sadech

V pozici ředitelky působila v letech 1975 - 2012.[1][2][3] Po odchodu do důchodů zůstala pracovat na částečný úvazek a odborně zpracovala sbírku ex libris Svatopluka Samka uloženou v knihovně a čítající 13 000 lístků.[4][5][6]

Během její éry knihovna změnila název a svého zřizovatele - nejprve Krajská knihovna v Českých Budějovicích, zřizovatel Krajský národní výbor do roku 1991 (název na Státní vědecká knihovna byl změněn v roce 1979), v letech 1992 - 2001 bylo zřizovatelem Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích Ministerstvo kultury České republiky. Od roku 2002 Jihočeskou vědeckou knihovnu v Českých Budějovicích zřizuje Jihočeský kraj.

Do roku 2001 knihovna měla ve správě i areál zrušeného kláštera cisterciáků ve Zlaté Koruně, v němž v letech 1979 - 2001 byla knihovnou instalována stálá literární expozice Písemnictví v jižních Čechách a současně v té době byly, rovněž z rozpočtu knihovny, stavebně opraveny klášterní budovy. Dnes je klášter ve správě Národního památkového ústavu. Jihočeská vědecká knihovna v něm má detašované pracoviště a trezorovou místnost se sbírkou rukopisů a starých tisků.

Interiér knihovny v ulici Lidická

Koncem 80. let připravila ve spolupráci s architekty Jiřím Stříteckým a Martinem Krupauerem projekt rekonstrukce a dostavby knihovny, ze které se podařilo před listopadem 1989 postavit sklad knih v Kněžských Dvorech ( a v roce 2007 rozšířit tento sklad pro jeden mil. svazků) a v roce 1993 dokončit u historické budovy knihovny Na Sadech sklad pro 650.000 svazků s administrativním zázemím. Ostatní stavby z projektu se vzhledem k přestěhování vědecké části knihovny do bývalého Muzea dělnického hnutí již neuskutečnily.[2] Po přestěhování části knihovny zajistila finanční prostředky a výběrovým řízením i projekt a dodavatele rekonstrukce historické budovy Na Sadech. Ta byla otevřena jako „Knihovna pro město“ 9. září1999 pro veřejnost.[7]

Připravila se svými spolupracovníky a uváděla řadu výstav jihočeských výtvarníků ve výstavních síních ve Zlaté Koruně či v Českých Budějovicích, podílela se na vydávání odborných publikací a katalogů.[8]

Po roce 1989 knihovna do své správy získala budovu bývalého Muzea dělnického hnutí v Českých Budějovicích, do které byla umístěna vědecká část knihovny včetně prostorů pro uživatele, studovny, přednáškového sálu, regionální studovny a regionálního fondu jižních Čech.

Knihovny patřily mezi první instituce, které byly připojeny již koncem 90. let 20. století k internetu, k nim patřila i Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích.[9]

Byla členkou Ústřední knihovnické rady, ústřední soutěžní komise Budujeme vzornou lidovou knihovnu (BVLK). V letech 1967-1970 byla členkou Svazu knihovníků a nakladatelských pracovníků, od roku1990 je individuálním členem Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Po roce 1990 pracovala v odborných komisích Ministerstva kultury ČR a Ministerstva školství ČR.

Státní vědecká knihovna v Českých Budějovicích byla v roce 1992 spolu s dalšími tehdejšími sedmi vědeckými knihovnami zakládajícím členem Sdružení knihoven České republiky (SDRUK), Květa Cempírková byla členkou Rady SDRUK a místopředsedkyní Nadace knihoven a za zásluhy o vznik a činnost těchto organizací jí byla v roce 2000 udělena medaile Zd. V. Tobolky.

V roce 2001 knihovna vytvořila elektronický projekt Kohoutí kříž,[10][11] Překladatel německy psané literatury o Šumavě je pracovník a bibliograf knihovny Jan Mareš.[12] V roce 2003 získala za tento projekt v rámci ocenění Knihovna roku udělovaného Ministerstvem kultury diplom v kategorii „Významný počin v oblasti poskytování veřejných a informačních služeb”.[13]

Při rozsáhlých povodních v roce 2002 řídila záchranné práce v knihovně.[14][15]

V roce 2003 obdržela pamětní medaili Moravské zemské knihovny v Brně, v roce 2004 pamětní medaili Z.V. Tobolky udělovanou Sdružením knihoven ČR a Nadací knihoven za rozvoj českého knihovnictví,[16] v roce 2005 pamětní medaili Přemysl Otakar II (uděleno Vysokou školou evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích za spolupráci ve vzdělávání) a v roce 2011 pamětní medaili Petr Vok, poslední z rodu Rožmberků (uděleno Vysokou školou evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích za spolupráci ve vzdělávání a za vydání publikace Knížka rožmberská).[17]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ŠOTOLOVÁ, Marie. Životem se jí staly knihy: v Jihočeské vědecké knihovně pracuje Květa Cempírková 51 let, 37 let byla také ředitelkou. In: Českobudějovický týden. Praha : Vltava Labe Media a.s., 16.05.2018, 2018, 20, s. 14. ISSN 2570-9984.
  2. ↑ a b KOLDOVÁ, Marie: 120 let veřejné knihovny v Českých Budějovicích: 1885 – 2005. České Budějovice, Jihočeská vědecká knihovna 2005. 66 s.
  3. ↑ Jihočeská vědecká knihovna | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ CEMPÍRKOVÁ, Květa. Sbírka Svatopluka Samka v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích. In.: Knižní značka :Časopis Spolku sběratelů a přátel exlibris. 2022. č.2. s. 52-55 ISSN 1211-3840
  5. ↑ CEMPÍRKOVÁ, Květa. Sbírka exlibris v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích. Sdružení knihoven České republiky v roce 2013. Ostrava: Sdružení knihoven České republiky, 2014. S. 45-48. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2014/SDRUK_ROCENKA_III.pdf.
  6. ↑ CEMPÍRKOVÁ, Květa. Svatopluk Samek a jeho sbírka exlibris v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích. Jihočeský sborník historický, 2014, 83, s. 463-473. .
  7. ↑ WRÓBLOVÁ, Stanislava. Za rekonstrukci knihovny stát zaplatil 45 miliónů. In: Českobudějovické listy. České Budějovice : Vydavatelství Vltava, 1999, roč. 8, č. 128, s. 4.
  8. ↑ ŠPINAR, Jindřich: Poklady ze sbírek Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. České Budějovice, Jihočeská vědecká knihovna 2015. 93 s. ISBN 978-80-86964-11-9
  9. ↑ Knihovna je také na Internetu: technika. In: Českobudějovické listy. České Budějovice : Vydavatelství Vltava, 1999, roč. 8, č. 41, s. 10.
  10. ↑ CEMPÍRKOVÁ, Květa. Internetové stránky o šumavské německé literatuře. Čtenář, roč. 54, 2002, č. 2, s. 64.
  11. ↑ CEMPÍRKOVÁ, Květa. Kohoutí kříž: cesta k získání odborných informací v Jihočeské vědecké knihovně. Čtenář,roč. 59, 2007, č. 4, s. 115-116. . Dostupné také z: http://wayback.webarchiv.cz/wayback/http://ctenar.svkkl.cz/files/pdf_2007/c0407.pdf.
  12. ↑ CEMPÍRKOVÁ, Květa. Odborník na šumavskou německy psanou literaturu se dožívá jubilea: Jan Mareš slaví osmdesáté narozeniny. Českobudějovický deník, 2020, 242, s. 9.
  13. ↑ Jihočeská vědecká knihovna obdržela celostátní ocenění. In: Českobudějovické listy. České Budějovice : Vydavatelství Vltava, 1992-2006, 2003, 12(277), s. Jihočeské noviny : [příloha], s. 4 : il..
  14. ↑ CEMPÍRKOVÁ, Květa. Tisíce svazků zlikvidovala voda, Kudrnova sbírka je v pořádku. In: Českobudějovické listy. České Budějovice : Vydavatelství Vltava, roč. 11, č. 196, s. 10.
  15. ↑ I přes utržené rány od velké vody sálá v Jihočeské vědecké knihovně optimismus. In: Českobudějovické listy. České Budějovice : Vydavatelství Vltava, 2002, roč. 11, č. 225) s. Jihočeské noviny : [příloha], s. 1 a 4, il.
  16. ↑ https://sdruk.cz/seznam-ocenenych/#elementor-toc__heading-anchor-51
  17. ↑ Knížka rožmberská: výběr z německy píšících autorů od 13. do počátku 20. století = Rosenberger Büchlein : eine Auswahl deutschsprachiger Schriftsteller vom 13. bis zum beginenden 20. Jahrhundert. Překlad Jan MAREŠ, překlad Eliška BOKOVÁ. V Českých Budějovicích: Jihočeská vědecká knihovna, 2011. 104, 111 s, [8] s. obr. příl.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CEMPÍRKOVÁ, Květa. 100 let Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích: 1885-1985. 1. vyd. Čes. Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1986. 89 s., [48] s. barev. obr. příl.
  • 120 let veřejné knihovny v Českých Budějovicích: 1885-2005. V Českých Budějovicích: Jihočeská vědecká knihovna, 2005. 66 s., [48] s. obr. příl. ISBN 80-86964-05-1.
  • CEMPÍRKOVÁ, Květa. Knihovníci a ex libris. In: Čtenář, roč. 71, č. 4, s. 135. ISSN 0011-2321.
  • CEMPÍRKOVÁ, Květa. Bohumír Lifka - knihovník, jehož práce si cenili i maltézští rytíři. In: Bulletin SKIP. 2022, roč. 31, č. 1 (2022). ISSN 1213-5828.
  • CEMPÍRKOVÁ, Květa. Bohumír Lifka. In.: Knižní značka :Časopis Spolku sběratelů a přátel exlibris. 2022, č. 3, s. 88-89. ISSN 1211-3840.
  • CEMPÍRKOVÁ, Květa. Hvězdný spisovatel Johannes Urzidil. Čtenář, 2006, roč. 58, č. (7-8), s. 256-257. Dostupné také z: https://svkkl.cz/ctenar/archiv/2006.
  • CEMPÍRKOVÁ, Květa. Sbírka Svatopluka Samka v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích. In.: Knižní značka :Časopis Spolku sběratelů a přátel exlibris, 2022. č.2, s. 52-55. ISSN 1211-3840.
  • CEMPÍRKOVÁ, Květa: Jaromír Malý, knihovník, exlibrista a regionalista. In: Knižní značka : Časopis Spolku sběratelů a přátel exlibris, 2024, č.1, s. 6-9. ISSN 1211-3840.
  • CEMPÍRKOVÁ, Květa. Gustav Jungbauer. In: Knižní značka : Časopis Spolku sběratelů a přátel exlibris, 2025, č.2. ISSN 1211-3840.
  • CEMPÍRKOVÁ, Květa. Čtenář je na prvním místě, říká ředitelka JVK. In: Českobudějovické listy. České Budějovice : Vydavatelství Vltava, 2004, roč. 13, č. 274, s. Jihočeské noviny : [příloha], s. 2, il.
  • CEMPÍRKOVÁ, Květa. Koncepce rozvoje Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích do roku 2010. V Českých Budějovicích: Jihočeská vědecká knihovna, 2003. [11] l.
  • CEMPÍRKOVÁ, Květa. Ředitelka knihovny: Nejhorší jsou ti, co vytrhávají stránky. Mladá fronta Dnes, 2004, č. 278, Jižní Čechy Dnes, s. C/3 : il. .
  • CEMPÍRKOVÁ, Květa. Svatopluk Samek a jeho sbírka exlibris v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích. In: Jihočeský sborník historický, 2014, s. 463-473. ISSN 0323-004X.
  • CEMPÍRKOVÁ, Květa. Jaromír Kubíček - iniciátor, odborník a kamarád. In: Bibliograf mezi regály. Brno : Moravská zemská knihovna v Brně, 2017, s. 23-24. ISBN 978-80-7051-242-5.
  • CEMPÍRKOVÁ, Květa. Jaromír Kubíček: Dějiny veřejných lidových knihoven v českých zemích. In: Duha, 2019, roč. 33, č. 3, s. 42-43. ISSN 0862-1985.
  • CEMPÍRKOVÁ, Květa. Malíř a grafik František B. Kouba (1906-1938). In: Knižní značka. Praha : Spolek sběratelů a přátel ex libris, 2023, č. 2, s. 49-52. ISSN 1211-3840.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Květa_Cempírková&oldid=24878775“