Kuzněcov NK-12

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
NK-12
Motor NK-12M na letounu Tu-95 na RIAT Fairford 1993
Motor NK-12M na letounu Tu-95 na RIAT Fairford 1993
Typturbovrtulový motor
VýrobceKuzněcov
Hlavní použitíAntonov An-22
Tupolev Tu-95
Tupolev Tu-114

Kuzněcov NK-12 je sovětský turbovrtulový motor z padesátých let, který vznikl v konstrukční kanceláři Kuzněcov. Motor NK-12 má dvě velké čtyřilisté protiběžné vrtule o průměru 5,6 m (NK-12MA) a 6,2 m (20 ft) (NK-12MV). Jedná se o nejvýkonnější turbovrtulový motor, který se dostal do provozu.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce, ze které nakonec vzešel motor NK-12, byla vyvinuta po druhé světové válce týmem ruských konstruktérů a odvlečených německých inženýrů pod vedením Ferdinanda Brandnera, který předtím pracoval pro Junkerse; v čele konstrukční kanceláře stál hlavní inženýr Nikolaj D. Kuzněcov. Design NK-12 tak vznikl z německých studií o turbovrtulovém motoru z konce války; ty začaly poválečným vývojem turbovrtulového motoru Jumo 022 z doby války, který byl navržen tak, aby poskytoval výkon 6 000 shp (4 500 kW) a vážil 3 000 kg. Úsilí pokračovalo konstrukcí o výkonu 5 000 shp (3 700 kW) a hmotnosti 1 700 kg. Dokončen byl roku 1947. Vývoj k variantě TV-12 o výkonu 12 000 shp (8 900 kW) vyžadoval rozsáhlé použití nově vyvinutých sovětských slitin a byl dokončen v roce 1951.

NK-12 zůstává nejvýkonnějším turbovrtulovým motorem, který vstoupil do služby. I když motor Europrop TP400 se mu (v roce 2005) přiblížil. Další motor podobných parametrů - Pratt & Whitney T57 o výkonu 15 000 shp (11 000 kW) a tahu 5 000 lbf (22 kN) - běžel 3 100 hodin předtím, než byl jeho vývoj v roce 1957 zrušen.[1][2]

NK-12 pohání např. bombardér Tupolev Tu-95 a jeho varianty jako námořní hlídkový letoun Tu-142 a dopravní letoun Tupolev Tu-114 (s NK-12MV), který stále drží titul nejrychlejšího vrtulového letadla, přestože byl v roce 1991 vyřazen ze služby.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Výstup z motoru NK-12 na Tu-95
Pár motorů Kuzněcov NK-12MA na stroji Antonov An-22
NK-12
První vývojový model
NK-12M
NK-12M vyvinul 8 948 kW (11 999 hp)
NK-12MA
11 185 kW (14 999 hp)
NK-12MK
11 000 kW (15 000 shp) (ekvivalent)
NK-12MV
11 033 kW (14 795 hp)

Použití[editovat | editovat zdroj]

Specifikace (NK-12MV)[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Součásti[editovat | editovat zdroj]

  • Kompresor: čtrnáctistupňový axiální kompresor
  • Spalovací komora: prstencová
  • Turbína: pětistupňová
  • Palivo: Kerosin JP-4 / sovětský spec. T-1 nebo T-2

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální výkon: 11 000 kW (15 000 shp) (ekvivalent) / 11 000 kW (14 750 shp) + 2,78 kN (625 lbf) při 9 250 ot./min.
  • Celkový poměr stlačení: 13:1 při 9 250 ot./min.
  • Průtok/hltnost vzduchu: 65 kg/s (140 lb/s) při 9 250 ot./min.
  • Teplota plynů před turbínou: 1 250 K (980 °C)
  • Měrná spotřeba paliva: 0,219 kg/kW/h (0,360 lb/shp/h)
  • Poměr výkon/hmotnost: 3,7 kW/kg (2,3 hp/lb)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CONNORS, J. The engines of Pratt & Whitney : a technical history. [s.l.]: American Institute of Aeronautics and Astronautics, 2010. ISBN 978-1-60086-711-8. S. 294. (anglicky) 
  2. MULREADY, Dick. Advanced engine development at Pratt & Whitney : the inside story of eight special projects, 1946-1971. [s.l.]: Society of Automotive Engineers, 2001. ISBN 9780768006643. S. 20. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]