Kurt Konrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Kurt Konrád)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kurt Konrad
Kurt Konrád (1908-1941).jpg
Narození15. října 1908
Třebíč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. září 1941 (ve věku 32 let)
Drážďany
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Povoláníspisovatel a novinář
Politická příslušnostKomunistická strana Československa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kurt Konrad, vlastním jménem Kurt Beer (15. října 1908 Třebíč[1]25. září 1941 Drážďany), byl český marxistický novinář, literární a divadelní kritik.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Busta Kurta Konrada

Kurt Konrad se narodil v německé židovské rodině, otec byl majitelem pily a byl obchodníkem se dřevem. V roce 1913 se jeho rodina přesunula do Brna a tam absolvoval gymnázium (maturoval v roce 1927). Ve 20. letech založil v Brně s přáteli Spolek nadlidí[2], ve kterém četli esoterickou poezii, debatovali o ruské revoluci a Sigmundu Freudovi. Na Německé univerzitě v Praze studoval medicínu, avšak studium v roce 1931 nedokončil.[3] Začal se politicky angažovat, v roce 1928 vstoupil do Komunistické strany Československa.

V letech 1930 až 1938 působil v časopise Tvorba, také v Rudém právu (od 1930) a Haló novinách (1935–1938) jako komentátor.[4] Poté nastoupil na sovětský zastupitelský úřad na pozici tiskového přidělence (uměl mj. čtyři světové jazyky). Byl též spolupracovníkem Julia Fučíka. Po obsazení Československa v roce 1939 odmítl pomoci svému mladšímu bratru Fridrichovi (Fritz Beer) při útěku z protektorátu a ubytovat ho, ale vysvětlil mu, že obsazení Československa nesleduje strategický cíl připravit útok na Sovětský svaz, jak se mylně domnívá, ale je namířeno proti západním mocnostem.[2]

Pro svou spolupráci s prvním ilegálním ústředním vedením Komunistické strany Československa byl v březnu 1941 zatčen a vězněn. Jeho život se končí v září 1941 v Drážďanech, kde spáchal sebevraždu. Uvádí se,[5] že svá poslední slova napsal na bílé záložce kalhot; zněla: „Umírám čestně.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a obřízce
  2. a b --a tys na Němce střílel, dědo? Českoněmecký Žid mezi komunismem a nacismem. Překlad Jitka Bodláková. 2. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2008. 348 s. ISBN 978-80-7185-944-4, ISBN 80-7185-944-3. OCLC 320410151 
  3. Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ (1921–1989). Příprava vydání Petr Anev, Matěj Bílý. 1. vyd. Praha: Academia, Ústav pro studium totalitních režimů, 2018. 731 s. ISBN 978-80-200-2960-7, ISBN 978-80-88292-14-2. OCLC 1102390910 S. 618. 
  4. Kolektiv. Slovník českých spisovatelů. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha : Libri, 2005. 822 s. ISBN 80-7277-179-5
  5. Karbašová, D. in Zpravodaj města Třebíče, 11/1986, str. 3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]