Kunžvart
| Kunžvart | |
|---|---|
 Jihovýchodní stěna věže | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 14. století |
| Zánik | polovina 16. století |
| Další majitelé | páni z Janovic |
| Poloha | |
| Adresa | vrch Strážný, Strážný,  Česko |
| Pohoří | Šumava |
| Souřadnice | 48°55′15,96″ s. š., 13°42′33,84″ v. d. |
  Kunžvart | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 17969/3-3762 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kunžvart je zřícenina hradu na Šumavě, v katastrálním území Horní Světlé Hory v okrese Prachatice. Nachází se na stejnojmenném vrcholu, na žulovém výchozu východní rozsochy hory Strážný (1115 m), vzdálené 700 m západně. Kunžvart patří svou nadmořskou výškou 1037[1] m k nejvýše položeným hradům v České republice. Stojí 1,5 km severozápadně od městysu Strážný, kde je hraniční přechod do Německa. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Doba založení hradu je nejasná, ale archeologické nálezy dokládají využití vrcholu kopce už ve 13. století.[3] Jeho zakladatelem byl panovník,[4] který jej nechal vybudovat k ochraně Zlaté stezky mezi Vimperkem a Pasovem.[5] Nalezené zbytky keramiky jsou uloženy v expozituře Archeologického ústavu AV ČR v Plzni.
První písemná zmínka o hradu se nachází v listině z roku 1359.[5] Tehdy císař Karel IV. potvrdil držení vimperského panství s Kunžvartem, uvedeným jako Kungenslen,[6] Peškovi z Janovic (podle Augusta Sedláčka Petrovi z Janovic[6]) a synům jeho bratra Herbarta.[5] Význam hradu se zvýšil v období, kdy král Václav IV. dovolil vimperským pánům obnovit pobočku Zlaté stezky do Vimperka a umožnil na ní vybírat clo. Na hradě sídlil purkrabí a jeho menší družina. Podle zprávy z roku 1547 se zde již nebydlelo a v roce 1578 zde vyhořely dvě staré světnice. Hrad se tak od poloviny 16. století postupně změnil ve zříceninu.[6] Od roku 1575 bylo zdivo hradu rozebíráno na stavební materiál.[7]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Přístupová cesta ke hradu vedla od západu, kde byl hrad chráněn skalní rozsedlinou upravenou na příkop. Obvodové opevnění bylo dřevěné. Jedinou kamennou stavbou byla dochovaná čtverhranná věž (donjon) s plochými stropy a se zaobleným západním nárožím.[3] Nad pravidelným – téměř čtvercovým půdorysem o straně 10,55 × 10,65 m se zvedala tři zděná podlaží a nelze vyloučit další dřevěnou nebo hrázděnou nástavbu. Zdi věže mají tloušťku 240 cm, v jihovýchodní stěně jsou dochována tři střílnovitá okénka (dvě v přízemí, jedno v prvním podlaží) a čtvrté je v severovýchodní stěně nad vstupem do hradu. Ze tří rozměrných čtvercových oken ve druhém podlaží jsou dvě již zřícena.[8] Do přízemí se vstupovalo průchodem opatřeným na obou koncích portály, z nichž vnější bylo možné zajistit mohutnou závorou. První dvě podlaží plnila provozní funkci a obytné prostory se nacházely až ve druhém patře. Kromě věže se dochovaly jen dvě kapsy vysekané ve skále.[3]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Z obce Strážný vede ke zbytkům hradu modře značená turistická trasa. Převýšení je dvě stě metrů. Nejbližší zastávka vlaku je v osm kilometrů vzdálené Lenoře.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-01-03]. Identifikátor záznamu 128646 : Hrad Kunžvart, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Kunžvart, s. 57–59.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kunžvart, s. 311–312.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Kunžvart, s. 116.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Kynžvart hrad, s. 153.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Heslo Kunžvart, s. 52.
- ↑ KAŠIČKA, František; NECHVÁTAL, Bořivoj. Tvrze a hrádky na Prachaticku. Prachatice: Okresní muzeum Prachatice, 1990. ISBN 80-900058-2-9. S. 59–61.
- ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis, 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Kunžvart, s. 63.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kunžvart, s. 311–312.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Kynžvart hrad, s. 153.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunžvart na Wikimedia Commons - Kunžvart na Hrady.cz
