Kunětická hora (Východolabská tabule)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kunětická hora

Kunětická hora od jihu

Vrchol 307 m n. m.
Prominence 84 m ↓ Hrobice
Izolace 12,5 km → VSV
Poznámka kruhový rozhled, hrad
Poloha
Státy Česko
Pohoří Východolabská tabule / Pardubická kotlina / Kunětická kotlina / Sršská plošina / Kunětická hora
Souřadnice 50°4′48″ s. š., 15°48′46″ v. d.
Kunětická hora
Fire.svg
Kunětická hora
Typ neovulkanický suk
Hornina neovulkanit, slínovec
Povodí Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunětická hora je osamocený výrazný vrch (307 m n. m.) ležící 5 kilometrů na severoseverovýchod od centra Pardubic, na katastrálním území obce Ráby. Tvoří dominantu Polabí. Hora je z jedné strany poznamenána těžbou kamene, která zde skončila v roce 1920. Na vrcholu stojí stejnojmenný hrad z počátku 15. století. Oblíbené výletní místo obyvatel Pardubic i lidí ze širokého okolí. Z vrcholu hory je nádherný výhled do širokého okolí a za příznivých podmínek je možno vidět i vrcholky Krkonoš. Je to nejvyšší bod Kunětické kotliny.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jihozápadní stěna kamenolomu

Kunětická hora je velmi výrazný neovulkanický suk, tefrifonolitový lakolit, obnažený z okolních křídových usazenin selektivní erozí. Svým oligocénním stářím spadá Kunětická hora do hlavní etapy třetihorní vulkanické činnosti v Českém masivu.[1] Na lokalitě se vyskytují vypálené porcelanity a spilosity.

Vrch je převážně zalesněný smrkem a borovicí s příměsí cenných listnáčů.[2]

Geomorfologické zařazení[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologicky Kunětická hora náleží do subprovincie Česká tabule, oblasti Východočeská tabule, celku Východolabská tabule, podcelku Pardubická kotlina, okrsku Kunětická kotlina a podokrsku Sršská plošina, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí.[3]

Prehistorie[editovat | editovat zdroj]

V okolí osamělé zvonovité hory vulkanického původu, převyšující úrodnou nížinu o cca 80 m, se podle četných archeologických nálezů usazoval člověk od nejstarších dob. Kámen, který se zde nacházel, byl prehistorickými lidmi využíván na výrobu nástrojů. Historické prameny o hoře však mlčí ještě hluboko do středověku. Vyprávění kroniky Václava Hájka z Libočan o Křesomyslově dvořanu Kunakovi, který prý dal hoře kolem roku 838 jméno, se považuje právem za smyšlené.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Letecký snímek vrcholu a hradu

Teprve s husitskými válkami se o hoře pojednává v dějinách. Odtud 25. června 1420 vytáhl ozbrojený lid podobojí, vedený knězem Ambrožem na Hradec Králové, tehdy obsazený Zikmundovou posádkou, a dobyl jej. Po vyplenění blízkého Opatovického kláštera získal rozsáhlé církevní území včetně Kunětické hory husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka, který později v bitvě u Lipan roku 1434 stál v čele vítězné Panské jednoty. Diviš v roce 1423 zbudoval na Kunětické hoře hrad jako vojenské i správní centrum svého panství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Popis geologické lokality
  2. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.  
  3. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha : Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Herout: Kunětická hora, publikace KSPPOP Pardubice 1961
  • Bedřich Skrbek: Kunětická hora, publikace z r. 1898, přetištěná v edici AB-Zet Pardubicka Klubem přátel Pardubicka v r. 2003

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]