Kulturní ikona

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kulturní ikona je artefakt, který je identifikován členy kultury jako zástupce této kultury. Proces identifikace je subjektivní a „ikony“ se posuzují podle toho, do jaké míry je lze považovat za autentické zástupce této kultury. Když jednotlivci vnímají kulturní ikonu, vztahují ji k jejich obecnému vnímání představované kulturní identity. Kulturní ikony lze také identifikovat jako autentické znázornění praktik jedné kultury druhou.

V médiích bylo mnoho věcí a osob populární kultury nazýváno „ikonickými“ navzdory jejich nenadčasovosti. Termín „popová ikona“ se dnes často používá jako synonymum. Někteří komentátoři se domnívají, že toto slovo je nadužíváno nebo zneužíváno.[1]

Hodnoty, normy a ideály představované kulturní ikonou se liší jak mezi lidmi, kteří se k ní hlásí, tak v širším měřítku mezi ostatními lidmi, kteří mohou interpretovat kulturní ikony tak, že symbolizují zcela odlišné hodnoty. Jablečný koláč je tedy kulturní ikonou Spojených států, ale jeho význam se u Američanů liší.

Národní ikony se mohou stát terčem pro ty, kdo oponují nebo kritizují režim, například davy ničící sochy Vladimira Lenina ve východní Evropě po pádu komunismu v Evropě[2] nebo pálení americké vlajky na protest proti americkým akcím v zahraničí.

Náboženské ikony se mohou také stát kulturními ikonami ve společnostech, kde jsou náboženství a kultura hluboce propleteny, jako například Madona ve společnostech se silnou katolickou tradicí.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 byl udělán webový průzkum, který veřejnosti umožnil nominovat své nápady na národní symboly Anglie[4] a výsledky odrážejí škálu různých typů ikon spojených s anglickým pohledem na anglickou kulturu. Jedním z příkladů je červený dvoupatrový autobus AEC Routemaster London.[5][6][7]

Matriošky jsou mezinárodně vnímány jako kulturní ikony Ruska. V bývalém Sovětském svazu představoval symbol srpu a kladiva a sochy Vladimira Lenina nejvýznamnější kulturní ikony země.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Popsat něco jako ikonického nebo jako ikonu se v populárních médiích stalo velmi běžným. To vyvolává kritiku. Mark Larson z Christian Examiner označil „ikonický“ za nadužívané slovo. Prý našel více než 18 000 použití „ikonického“ a 30 000 použití „ikony“ v samotných novinách.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cultural icon na anglické Wikipedii.

  1. Heard about the famous icon? We have - far too often ; Errors & Omissions - The Independent (London, England) | HighBeam Research. web.archive.org [online]. 2012-10-26 [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. 
  2. Why smashing statues can be the sweetest revenge. the Guardian [online]. 2013-12-09 [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Heard about the famous icon? We have - far too often ; Errors & Omissions - The Independent (London, England) | HighBeam Research. web.archive.org [online]. 2012-10-26 [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. 
  4. Our Collection - Icons of England. www.icons.org.uk [online]. [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. 
  5. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2013-02-27 [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. 
  6. Icons of England | British Postal Museum & Archive. web.archive.org [online]. 2014-12-05 [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. 
  7. ICONS of England - the 100 ICONS as voted by the public | Culture24. www.culture24.org.uk [online]. [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. 
  8. Modern word usage amazingly leaves us yearning for gay, old times. web.archive.org [online]. 2010-12-25 [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]