Kulturní dům Střelnice (Hradec Králové)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kulturní dům Střelnice (Hradec Králové)
Pohled ze Střelecké ulice
Pohled ze Střelecké ulice
Účel stavby

spolkový dům

Základní informace
Sloh prostá moderna s prvky moderního klasicismu
Architekt Oldřich Liska
Výstavba 1927-1928
Materiál cihly
Stavebník Stavební, nákupní a výrobní družstvo Dělnický dům v Hradci Králové
Současný majitel Česká strana sociálně demokratická
Poloha
Adresa Střelecká čp. 45, Hradec Králové, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kulturní dům Střelnice (Střelecká čp. 45) – dům na Pražském Předměstí, který je úzce spjat s celou historií místní sociální demokracie, jež zde s ostatními spřízněnými spolky sídlí dodnes. Dříve znám též pod pojmy Dělnický dům Střelnice a Kulturní dům ROH.

Stavební popis[editovat | editovat zdroj]

Čtyřpodlažní blok modernisticko-klasicistních budov se spolkovými místnostmi, sekretariátem sociální demokracie, knihovnou a ubytovacími prostory. Navíc zmiňme velký sál pro 2 000 osob, malý sál a letní japonskou kavárnu na terase. Dnes vše většinou zanedbané, oprýskané až ušmudlané, nutná zásadní rekonstrukce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Střelnice, založená roku 1797 královéhradeckou setninou měšťanských střelců[1], pozdějších ostrostřelců, na kraji Pražského Předměstí, hrála v dějinách obce důležitou roli. V její velké zahradě byly vysázeny nejprve pyramidální topoly. V roce 1819 se tu hrálo divadlo. Totéž se opakovalo roku 1838, když se přestavovalo královéhradecké divadlo v domě „U Zlatého orla“ a německá divadelní společnost musela hrát svá představení na Střelnici[2]. V roce 1846 však shořela[3] a zůstala pustá až do roku 1852.

Vnitřní pohled na blok

Roku 1852 dali divadelní ředitelé bratři Filip a Bedřich Zöllnerové na místě, kde stávala vyhořelá Střelnice, postavit za 600 zl. dřevěnou arénu k divadelním představením. Aréna byla akciový podnik, který se však nevyplácel. Proto byla prodána divadelnímu mistru Janu Štanderovi z Hradce Králové. Ale ani jemu se v divadelním podnikání nedařilo. Bylo v ní hráno několikrát, ale roku 1858 byla jako „neužitečná“ zbourána[4].

V roce 1862 přišli ostrostřelci s nápadem postavit novou budovu Střelnice. Nakonec se jim však podařilo dostavět pouze hlavní zdi a ty zastřešit. O 6 let později byly v nedostavěné budově zřízeny 3 byty a Leopoldovi Hromádkovi z Hradce Králové bylo povoleno, aby v letním období mohl v tamní zahradě provozovat hostinskou živnost[5]. Roku 1878 koupilo Střelnici s celou zahradou Pravovarní měšťanstvo v Hradci Králové[6]. O 2 roky později pronajalo sady na Střelnici na letní restauraci královéhradeckého malíře Jana Štandery. Roku 1881 byla Střelnice přestavěna na zahradní restauraci[7]. Autorem plánů byl pražský architekt Josef Blecha[8] a stavby se ujal královéhradecký stavitel Josef Falta. Zároveň tu došlo k vybudování besídky a lednice. První zdejší akcí byl ještě téhož roku koncert ve prospěch Královéhradeckých chudých. V roce 1883 došlo k vykácení pyramidálních topolů[9], které již ohrožovaly návštěvníky Střelnice a též vadily jejímu případnému rozšíření.

Zahradní domek

Od té doby se zde scházely valné hromady i různé schůze místních spolků, lidé sem docházeli na četné koncerty i divadelní představení a 1. května 1892 zde na schůzi Politického klubu dělnického promluvil prof. PhDr. Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější československý prezident. Tehdy šlo o osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné hlasovací právo. V letech 1896 a 1897 zde TJ Sokol Pražské Předměstí, První občanská beseda „Komenský“ v Pražském Předměstí a Spolek železničních zřízenců „Dobroslav“ uspořádaly slavnost ve prospěch Ústřední matice školské.

Roku 1903 byla ke Střelnici přistavěna zasklená veranda. V roce 1909 koupilo Střelnici sociálnědemokratické Stavební, nákupní a výrobní družstvo Dělnický dům v Hradci Králové[10]. Vyšla ho na 60 000 K, přičemž jeho pokladní hotovost činila pouhé 2 447,21 K a zbytek musel být uhrazen z členských vkladů, výnosů z Práva lidu a z výpůjčky, na níž padla většina z výnosů ze všech sociálnědemokratických podniků. Družstvo Střelnici v letech 1909–1910 přestavělo a byl sem umístěn sekretariát sociálně demokratické strany, spřízněné odborové svazy, Dělnická tělocvičná jednota Pražské Předměstí atd.

V letech 1911–1912 byla zahrada pronajata pro cestovní biograf[11]. V následujícím roce ho Stavební, nákupní a výrobní družstvo Dělnický dům v Hradci Králové převzalo do vlastní režie, přičemž licenci získalo ne na sebe, ale na nadílkový odbor Skupiny kovodělníků. Vznikl tak Lidový biograf (LIDO-BIO), jehož prvním ředitelem byl zvolen kovodělník František Kulička.

V době 1. světové války sál s dalšími místnostmi zabralo vojsko. V roce 1917 zde byla navíc umístěna lidová válečná kuchyně.

11. října 1919 zavítal na Střelnici prezident Tomáš Garrigue Masaryk, kterého uvítal starosta Josef Kotek. V letech 1919–1920 byla k budově přistavěna zvláštní budova pro biograf. 17. dubna 1921 se v Dělnickém domě na Střelnici konal župní sjezd levice, který přijal 21 podmínek Komunistické internacionály[12]. Následně probíhá boj s KSČ o Střelnici, kterou si uhájila sociální demokracie a komunisté se museli stáhnout do domu U Švagerků. 30. listopad 1924 byl zase ve znamení zvláštní schůze k oslavě povýšení Pražského Předměstí na město. Téhož roku byl navíc postaven letní biograf, a to v zahradě Střelnice[13].

Zásadní přestavba Střelnice proběhla v letech 1927–1928 podle návrhu architekta Oldřicha Lisky, kdy byl na místě původní budovy postaven staviteli Josefem Fňoukem a Václavem Jelínkem moderní objekt, v němž byly umístěny „kanceláře pro odborová i politická hnutí, řada velkých spolkových místností ke konání přednášek a schůzí, 14 moderně zařízených a vším pohodlím opatřených pokojů pro cizince, velká společná knihovna, tělocvična DTJ se sprchami, velká restaurační místnost pro 300 návštěvníků a velký divadelní sál pro dva tisíce návštěvníků s nejlepšími technickými pomůckami, ve kterém se konaly též plesy“[14]. Vyšel celkem na 2 100 000 Kč[15]. Sál byl slavnostně otevřen 28. října 1927 akademií a 29. října koncertem Kr. Morfové a L. Prokopové. 4. a 5. srpna 1928 oslavilo družstvo 20. výročí založení, v jehož rámci předalo nově dostavěný dům a upravené sady veřejnosti. 4. července následujícího roku však větrná smršť vyvrátila či zlámala většinu stromů v zahradě Střelnice[16].

Zahrada KD Střelnice

V roce 1938 sloužily volné prostory Střelnice jako přechodné ubytování pro Čechy, kteří museli opustit Německem zabrané Sudety. Během 2. světové války sociální demokracie neexistovala a Střelnici řídila správní rada družstva.

Po osvobození sloužil Dělnický dům sídlo sociálně demokratické strany. 27. června 1948 byla protiprávně ukončena její činnost, když došlo k nucenému sloučení s KSČ. Objekt se tak dostal do rukou této strany.

4. dubna 1947 byl na Střelnici vyhlášen ministrem zemědělství J. Durišem komunistický program o dalším směřování československého zemědělství, tzv. Hradecký program. Stalo se tak na schůzi okresního sdružení Jednotného svazu českých zemědělců[17].

Objekt byl bez souhlasu družstva předán 27. srpna 1951 k užívání Krajské odborové radě, která Střelnici užívala pod názvem Kulturní dům odborů. Vznikly tu tak odborové kanceláře, restaurace a zároveň objekt sloužil jako kulturní zařízení. V tomto období byly provedeny různé stavební úpravy, hlavně v kuchyňské části a u dřevěného pavilonu.

V roce 1991 objekt připadl znovu sociálním demokratům, kteří museli za Střelnici vyplatit odborům 5 milionů korun. Ty zaplatila společnost Cíl, kterou vlastní ČSSD a stala se tak majitelem areálu[18]. 26.-28. února 1993 se zde uskutečnil XXVI. sjezd ČSSD[19].

Roku 2007 propukl spor mezi ČSSD a nájemcem Jaroslavem Krtičkou, který provozoval v sále Střelnice v letech 2000–2012 Taneční školu Krok. Ten tvrdil, že do oprav sálu investoval 8 milionů korun a že mu sociální demokraté slíbili, že si tuto investici „odbydlí“[20]. ČSSD ho naopak označila za dlouhodobého dlužníka[21].

Ještě třeba ještě zmínit, že mezi hlavní budovou a zahradou se nachází dřevěná hala, kterou chce od roku 2016 ČSSD nechat přestavět[22]. Podle dostupných materiálů byla stavba postavena po roce 1925 podle plánů Jana Kráma, mistra tesařského v Hradci Králové[23]. Tento zahradní pavilon byl roku 1952 kompletně opláštěn, a to v exteriéru i interiéru. Od 90. let sloužil obchodním účelům a v roce 2015 došlo k jeho uzavření.

Pamětní deska na KD Střelnice

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ludvík Domečka a František Ladislav Sál, Královéhradecko, I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, str. 215
  2. Ludvík Domečka a František Ladislav Sál, Královéhradecko, I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, str. 216
  3. J. J. Solař, Dějepis Hradce Králové nad Labem a biskupství hradeckého, Praha 1868, str. 137
  4. Ludvík Domečka a František Ladislav Sál, Královéhradecko, I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, str. 216
  5. http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikace-hradec/?adresar=CZ_225101010_1290_p2&strana=171&nadpis=Pamětní%20kniha%20obce%20Pražské%20Předměstí%201225%20-%201918
  6. http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikace-hradec/?adresar=CZ_225101010_1290_p2&strana=172&nadpis=Pamětní%20kniha%20obce%20Pražské%20Předměstí%201225%20-%201918
  7. http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikace-hradec/?adresar=CZ_225101010_1290_p2&strana=173&nadpis=Pamětní%20kniha%20obce%20Pražské%20Předměstí%201225%20-%201918
  8. http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/zdevastovane-sidlo-socialistu-skryva-krasu-20140812.html
  9. Ludvík Domečka a František Ladislav Sál, Královéhradecko, I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, str. 217
  10. Osvěta lidu městu Hradci Králové k 28. říjnu 1922, Hradec Králové 1923, str. 85
  11. http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikace-hradec/?adresar=CZ_225101010_1290_p2&strana=188&nadpis=Pamětní%20kniha%20obce%20Pražské%20Předměstí%201225%20-%201918
  12. Nové Hradecko, Hradec Králové 25. května 1976, str. 3
  13. Ludvík Domečka a František Ladislav Sál, Královéhradecko, I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, str. 217
  14. http://www.cssdhk.cz/wp-content/uploads/střelnice.pdf
  15. Ludvík Domečka a František Ladislav Sál, Královéhradecko, I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, str. 221
  16. http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikace-hradec/?adresar=CZ_225101010_1290_p3&strana=12&nadpis=Pamětní%20kniha%20obce%20Pražské%20Předměstí%201918%20-%201939
  17. Pochodeň, Hradec Králové 15. února 1983, str. 3
  18. http://www.cssdhk.cz/wp-content/uploads/střelnice.pdf
  19. http://www.historiecssd.cz
  20. http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/po-vyhazovu-ze-strelnice-krticka-tanci-pro-zmenu-u-atria-20120905.html
  21. http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/cssd_krticka_strelnice_2007092.html
  22. https://e-petice.cz/petitions/zachranme-drevenku-.html
  23. http://www.hradeckralove.org/noviny-a-novinky/zachrana-drevenky-zastupitele-schvalili-odpoved-petentum