Kulturní dům Slávie
| Kulturní dům Slávie | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
koncerty, bar | |
| Základní informace | |
| Architekt | Ignác Ullmann |
| Stavitel | Karl Schmidt |
| Stavebník | Beseda českobudějovická |
| Poloha | |
| Adresa | Jirsíkova 243/2, České Budějovice,  Česko |
| Ulice | Jirsíkova |
| Souřadnice | 48°58′19,2″ s. š., 14°28′33,35″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38610/3-841 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kulturní dům Slávie na jižním okraji historického centra Českých Budějovic byl postaven v letech 1871–1872. Objekt je chráněnou kulturní památkou.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Popudem k projektu německého Spolkového domu, známého také jako Německý dům, byla výstavba domu místního českého spolku Beseda českobudějovická v roce 1869.[2][3] V letech 1870–1871 proběhla sbírka, z jejíhož výtěžku spolek koupil pozemky na pravém břehu řeky Malše. Jako architekt byl osloven Ignác Vojtěch Ullmann, jenž byl autorem několika novorenesančních budov v Praze,[4] nicméně plán pak podle některých zdrojů stavitel Slávie Karl Schmidt přepracoval.[3][2]
Základní kámen byl položen v červenci 1871, budova byla slavnostně otevřena 31. prosince 1872[2] a stala se sídlem několika lokálních německých sdružení a spolků a během Protektorátu i politických stran včetně NSDAP. Kromě schůzí a společenských akcí byl Německý dům využíván také jako tělocvična, kino a knihovna. [3]
Po porážce nacistického Německa v roce 1945 zde sídlila například Komunistická strana a deník Jihočeská pravda,[3] V roce 1950 pak byla budova po konfiskaci předána městu a domu se říkalo „Slovanský“ a „Stalinský“. Z období 1956–62, kdy jej vlastnilo Ministerstvo národní obrany, pochází lidový název budovy „Armáďák“ (oficiálně Dům armády, Armádní dům či Posádkový dům armády).[2] Roku 1960, kdy se začal používat název „Dům osvěty“, patřila pod Park kultury a oddechu,[3] od roku 1963 je kulturní památkou.[5] Během 60. let 20. století byl kulturní dům hojně využíván také místními divadelními spolky.[2]
V 90. letech dům získaly Městské kulturní domy a dlouhodobě se zde pod hlavičkou různých organizací pořádají koncerty, taneční kurzy i plesy. Od roku 1993 se objekt nazývá KD Slavie.[2]
Od roku 2011 probíhá revitalizace objektu; město dokonce uvažovalo o jeho prodeji, ale v říjnu 2014 se jej rozhodla kompletně rekonstruovat. Sešlo i z plánu financování pomocí soukromých investic a rekonstrukce byla několikrát odložena.[6] Od června 2019 se jí zabývala komise pro soutěžní dialog jmenovaná Radou města.[7]
Dne 3. září 2020 byla podepsána smlouva s vítězem soutěžního dialogu, koncem roku 2021 bylo vydáno územní rozhodnutí na dostavbu, resp. přístavbu a v dubnu 2022 nabylo právní moci stavební povolení.[8] Rekonstrukce aktuálně (2024) probíhá.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dvoupatrová neorenesanční budova na Zátkově nábřeží je ve městě patrně nejvýznamnějším objektem 19. století.[9][10] Přední stěna je dekorovaná bosáží a zakončena tympanonem s kruhovým oknem v jeho středu. Okna druhého patra jsou od sebe oddělena pilastry s hlavicemi spojujícími římsy.[3] Za vchodovými dveřmi jsou vstupy do bočních částí, využívaných jako restaurace a kluby. Foyeru dominuje mohutné schodiště vedoucí k hlavnímu sálu, který může pojmout až 600 osob.[11]
V minulosti k domu patřila rozlehlá zahrada (dnešní Leninovy sady) vedoucí podél řeky dnešní Dukelskou ulicí až k Alešově, kde byla například k dispozici půjčovna loděk a lehátek, veranda, sportoviště a v letech 1877–1888 se zde provozovala i říční plovárna. Výstavbou Krumlovského mostu však objekt o zahradu přišel a od té doby se nachází pod úrovní silnice[2] spojující Senovážné náměstí s Lidickou třídou.
Služby[editovat | editovat zdroj]
Hlavní sál i klubovna se pronajímají pro kulturní a společenské akce.[11] Music Club Slavia pořádá během července a srpna koncerty i na venkovní letní scéně.[12][13]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-07]. Identifikátor záznamu 38610/3-841 : Kulturní dům Slávie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g O KD Slávie. Kulturní dům Vltava [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Dům kultury Slavie | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.
- ↑ PAVEL, Jakub; ŠAMÁNKOVÁ, Eva. České Budějovice. Praha: Odeon, 1979. 234 s.
- ↑ Německý dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Českobudějovická Slavie se dočká rekonstrukce. ČT24 [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.
- ↑ OTTA, Edwin. Slavie zná členy komise, připravuje se rekonstrukce. ceskobudejovicky.denik.cz. 2019-06-25. Dostupné online [cit. 2019-08-07].
- ↑ Revitalizace a rekonstrukce KD Slavie | Oficiální stránky statutárního města České Budějovice. www.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné online.
- ↑ společenský dům - Německý dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Obří rekonstrukce Slavie může stát skoro půl miliardy. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Nabídka prostor. Kulturní dům Vltava [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Music Bar Velbloud [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Slavia music club. slaviamusicclub.cz [online]. [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kulturní dům Slávie na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
