Kuliové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kuli (také psáno coolie, koelie, kuli, khuli, khulie, cooli, cooly, nebo quli) je termín pro dělníka s nízkou mzdou, typicky jihoasijského nebo východoasijského původu.[1]

Slovo kuli bylo poprvé zpopularizováno v 16. století evropskými obchodníky napříč Asií a v 18. století odkazovalo na migrující indické smluvní dělníky. V 19. století během britské koloniální éry získalo novou definici systematické lodní dopravy a najímání asijských dělníků na základě smluv na plantážích, kde dříve pracovali zotročení Afričané.[2] Slovo mělo celou řadu dalších významů a někdy je považováno za urážlivé nebo pejorativní v závislosti na historickém a geografickém kontextu. V Indii, zemi svého původu, je stále považováno za hanlivou nadávku. V mnoha ohledech je podobné španělskému výrazu peón , i když oba výrazy jsou v některých zemích používány s rozlišnými významy.

Slovo vzniklo v 17. století na indickém subkontinentu a znamenalo nádeník, ale od 20. století se toto slovo používalo v britské Indii k označení nosičů na nádražích.[3] Kuli je dnes v Americe, Oceánii a Africe a jihovýchodní Asii – v souvislosti s jinými lidmi z Asie – považován za hanlivou nebo rasovou nadávku. Tento termín se liší od slova Dougla, které se vztahuje na lidi smíšeného afrického a indického původu. Kuli je místo toho používán k označení lidí plně indického původu, jejichž předkové migrovali do britských bývalých kolonií Afriky, Asie a Karibiku. To platí zejména v Jižní Africe, východní Africe, Belize, Guyaně, Surinamu, Jamajce, Mauriciu, Fidži a na Malajském poloostrově.[4][5]

V moderní indické populární kultuře byli kuliové často zobrazováni jako hrdinové pracující třídy nebo antihrdinové.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Etymologie uvádí, že toto slovo pochází z hindustánského slova qulī (क़ुली, قلی), které může plynout z běžného turkického slova pro otroka (nebo jako obecný název pro císařské poddané bez ohledu na jiné společenské postavení), قول (qul).[6] Jiné, spíše nepravděpodobné vysvětlení je, že slovo qulī pochází z domorodého kmene Gujarati nebo kasty známé jako Kuli a toto slovo převzali Portugalci, kteří ho pak používali v jižní Indii, odtud pochází tamilské slovo kuli. Vzhledem k tomu, že uvulární q není domorodý zvuk v indických jazycích, lze tedy toto vysvětlení zavrhnout. Slovo bylo v tomto smyslu použito pro dělníky z Indie. V roce 1727 popsal Engelbert Kämpfer „kulie“ jako dělníky v docích, kteří vykládali holandské obchodní lodě v Nagasaki v Japonsku.[7][8]

Čínská fono-sémantická shoda 苦力; kǔlì se doslova překládá jako „hořká síla“, ale je běžněji chápána jako „tvrdá práce“.

Čínští kuliové[editovat | editovat zdroj]

Z britských kolonií[editovat | editovat zdroj]

Dělníci z Číny byli převáženi hlavně za prací do Peru a na Kubu. Nicméně mnoho čínských dělníků pracovalo v britských koloniích, jako je Singapur, Nový Jižní Wales, Jamajka, Britská Guyana (nyní Guyana), Britská Malajsie, Trinidad a Tobago, Britský Honduras (nyní Belize) – a také v nizozemských koloniích v Nizozemské východní Indii a Surinamu.[9][10] První várka čínských dělníků byla do britské kolonie Trinidad v roce 1806. Na mnoha plavbách byli dělníci přepravováni na stejných plavidlech, která byla v předchozích letech používána k přepravě afrických otroků.

Obchod s kulii a otroky, který provozovali američtí kapitáni a místní agenti a který sestával hlavně z dluhového otroctví byl nazýván „obchod s prasaty“, protože životní podmínky nebyly odlišné od životních podmínek dobytka. Na některých plavidlech zemřelo během cesty až 40 procent kuliů.[11] Až 500 z nich bylo nacpáno do jednoho lodního prostoru, takže nezbýval žádný prostor k pohybu. Některé z nich byly čínské ženy unesené jako sexuální otrokyně na žádost amerických a karibských majitelů plantáží. Přijatí dělníci byli povinni platit za své lodní jízdné ze skrovných výdělků, které byly často nižší než životní náklady, což je nutilo do otroctví.[11] Zahraniční obchodníci využívali nerovných smluv sjednaných mezi Qingskou vládou a západními mocnostmi po opiových válkách, stejně jako z toho vyplývající politické a hospodářské nestability, aby zprostředkovali obchody pro „najaté“ dělníky. Portugalské Macao bylo centrem tohoto obchodu. Otroctví kuliů bylo v Macau popisováno jako „jediný skutečný obchod“ v letech 1848 až 1873, vytvářející obrovské zisky pro Portugalce, dokud nebylo zakázáno kvůli tlaku britské vlády.[12]

V roce 1847 dvě lodě z Kuby přepravily dělníky do Havany, aby pracovali na polích s cukrovou třtinou z přístavu Xiamen, jednoho z pěti čínských smluvních přístavů otevřených Britům Nankingskou smlouvou v roce 1842. Obchod se brzy rozšířil do dalších přístavů v Guangdongu a poptávka se stala obzvláště silnou v Peru po pracovnících v dolech na stříbro a v odvětví sběru guána.[13][14][15][16] Austrálie začala dovážet dělníky v roce 1848 a Spojené státy je začaly využívat v roce 1865 na stavbě První transkontinentální železnice. Tito dělníci byli klamáni ohledně svých pracovních podmínek v mnohem větší míře než jejich indičtí kolegové, a proto v tomto období došlo k mnohem vyšší míře čínské emigrace.

Obchod vzkvétal od roku 1847 do roku 1854 bez problémů, dokud nezačaly vyplouvat na povrch zprávy o špatném zacházení s dělníky na Kubě a v Peru. Vzhledem k tomu, že britská vláda měla politickou a právní odpovědnost za mnoho dotčených přístavů – včetně Amoye – byly tyto přístavy okamžitě uzavřeny. Navzdory těmto uzavřením se obchod jednoduše přesunul do vstřícnějšího přístavu v rámci portugalské enklávy v Macau.[17]

Kuliové byli prodáni a byli převezeni na práci na plantážích nebo v dolech s velmi špatnými životními a pracovními podmínkami. Doba trvání smlouvy byla obvykle pět až osm let, ale mnoho kuliů kvůli tvrdé práci a špatnému zacházení nedožilo konce svého služebního období. Přeživší byli často nuceni zůstat v otroctví i po uplynutí smluvního období. S kulii, kteří pracovali na cukrových plantážích na Kubě a na guánových záhonech ostrovů Chincha (ostrovy Pekla) v Peru bylo zacházeno brutálně. Sedmdesát pět procent čínských kuliů na Kubě zemřelo před splněním smluv. Více než dvě třetiny čínských kuliů, kteří dorazili do Peru v letech 1849 až 1874, zemřely během smluvního období. V roce 1860 bylo vypočteno, že ze 4000 kuliů přivezených na Chinchy od zahájení obchodu nepřežil ani jeden.[18]

V roce 1866 se britská, francouzská a čínská vláda dohodly na zmírnění zneužívání. Požadovaly, aby všichni obchodníci platili za návrat všech dělníků po skončení jejich smlouvy. Zaměstnavatelé v Britské západní Indii tyto podmínky odmítli a obchod s nimi skončil. Až do konečného zrušení obchodu v roce 1875 bylo jen na Kubu prodáno přes 150 000 kuliů, většina byla odeslána z Macaa. Ani po reformách v roce 1866 se rozsah zneužívání a podmínky blízké otroctví nijak nezlepšily, naopak se zhoršily. Počátkem 70. let 19. století vedla zvýšená mediální publicita obchodu k veřejnému pobouření a Britové, stejně jako Qingská vláda, vyvíjeli tlak na portugalské úřady, aby obchod v Macau ukončily. Toho bylo nakonec dosaženo v roce 1874.[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Lessons in On-Line Reference Publishing Merriam-Webster's Collegiate Dictionary. Merriam-Webster Merriam-Webster's Collegiate Thesaurus. Merriam-Webster Merriam-Webster's Collegiate Encyclopedia. Merriam-Webster. The Library Quarterly. 2022-06, s. 392–399. Dostupné online. ISSN 0024-2519. DOI 10.1086/603287. 
  2. ↑ PARK, J. S. W. MOON-HO JUNG. Coolies and Cane: Race, Labor, and Sugar in the Age of Emancipation. Baltimore: Johns Hopkins University Press. 2006. Pp. x, 275. $48.95. The American Historical Review. 2007-02-01, s. 199–200. Dostupné online. ISSN 0002-8762. DOI 10.1086/ahr.112.1.199. 
  3. ↑ SINGHAL, Mayank; SINGHAL, Gaurav; VERMA, Avinash C.; KUMAR, Sushil; SINGH, Manmohan. Thermophysics modeling of an infrared detector cryochamber for transient operational scenario. Infrared Physics & Technology. 2016-05, s. 103–110. Dostupné online. ISSN 1350-4495. DOI 10.1016/j.infrared.2016.01.023. 
  4. ↑ Special Report: Academic Freedom Under Fire. ASA News. 1987-06, s. 24–33. Dostupné online. ISSN 0278-2219. DOI 10.1017/s0002021400009634. 
  5. ↑ Chaskalson, Hon. Arthur, (24 Nov. 1931–1 Dec. 2012), Chief Justice of South Africa and of the Constitutional Court of South Africa, 2001–05 (President, Constitutional Court of South Africa, 1994–2001). Who Was Who. Oxford University Press, 2007-12-01. Dostupné online [cit. 2022-06-20]. 
  6. ↑ TAYLOR, Chris. Oxford Paravia Italian Dictionary: English‐Italian/Italian‐English (3rd edition)201219 Oxford Paravia Italian Dictionary: English‐Italian/Italian‐English (3rd edition). Oxford/Milano: Oxford University Press/Paravia 2010. xvii + 2,802 pp., ISBN 978-0-19-958042-2 £45 $70. Reference Reviews. 2012-01-13, s. 28–29. Dostupné online. ISSN 0950-4125. DOI 10.1108/09504121211195234. 
  7. ↑ 1651-1716., Kämpfer, E. (Engelbert),. The history of Japan.. [s.l.]: James MacLehose, 1906. Dostupné online. OCLC 652038151 
  8. ↑ The Encyclopædia Britannica; a Dictionary of Arts, Sciences, and General Literature. Nature. 1875-08, s. 308–310. Dostupné online. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/012308a0. 
  9. ↑ The Chinese in the West Indies, 1806-1995 : a documentary history. Walton Look Lai. Kingston, Jamaica: Press, University of the West Indies, 1998. Dostupné online. ISBN 978-1-4356-9478-1. OCLC 302365688 
  10. ↑ R., Brooks, Mary. Classics in port policy and management. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-78471-421-5. OCLC 1113826096 
  11. ↑ a b AGNEW, Jeremy. Alcohol and opium in the Old West : use, abuse, and influence. Jefferson, North Carolina: [s.n.], 2014. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-7629-9. OCLC 844308799 
  12. ↑ CHENG, Christina Miu Bing. Macau : a Cultural Janus. Hong Kong: Hong Kong University, 1999. Dostupné online. ISBN 978-988-220-211-5. OCLC 642690006 
  13. ↑ CALLAWAY, W. S.; PAGE, J. S. Boildown Study on Supernatant Liquid Retrieved from AP-107 in May 2010. dx.doi.org. 2013-02-12. Dostupné online. 
  14. ↑ An Act to Prohibit the “Coolie Trade” by American Citizens in American Vessels. Asian American Society: An Encyclopedia. 2455 Teller Road, Thousand Oaks California 91320 United States: SAGE Publications, Inc., 2014. Dostupné online [cit. 2022-06-20]. 
  15. ↑ CBS News Callback Poll for CBS News/New York Times June 2004 Monthly Poll, July 2004 [online]. 2005-02-25 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. 
  16. ↑ RICHARDSON, Peter. Chinese Indentured Labour in The Transvaal Gold Mining Industry, 1904-1910. Indentured Labour in the British Empire 1834–1920. Routledge, 2018-03-14, s. 260–290. Dostupné online [cit. 2022-06-20]. ISBN 978-1-351-12066-1. 
  17. ↑ a b LÓPEZ, Kathleen. Coolies. Chinese Cubans. University of North Carolina Press, 2013-06-10, s. 15–53. Dostupné online [cit. 2022-06-20]. 
  18. ↑ T., T. E. Encyclopædia Britannica. Nature. 1877-01, s. 269–271. Dostupné online. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/015269a0. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kuliové&oldid=23159420“