Kulík hnědý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKulík hnědý
alternativní popis obrázku chybí
Dospělý samec s mláďaty
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
(jako Eudromias morinellus)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřád bahňáci (Charadri)
Čeleď kulíkovití (Charadriidae)
Rod kulík (Charadrius)
Binomické jméno
Charadrius morinellus
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření kulíka hnědého (oranžově – hnízdiště, modře – zimoviště)
Rozšíření kulíka hnědého (oranžově – hnízdiště, modře – zimoviště)
Synonyma
  • Eudromias morinellus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kulík hnědý (Charadrius morinellus) je středně velký bahňákčeledi kulíkovitých. Ve svatebním šatu má rezavá prsa a černou zadní část břicha, šedou hruď, tmavé temeno, bílé líce a nadoční proužek. Samice jsou výrazněji zbarvené než samci (podobně jako u lyskonohů). Mladí ptáci jsou hnědaví, s výraznější kresbou hřbetu. Hnízdí ve vysokohorských polohách a v otevřené tundře.[2]

Kulík hnědý, mladý pták
Charadrius morinellus

Výskyt v ČR[editovat | editovat zdroj]

19. století hnízdil kulík hnědý relativně početně na hřebenech Krkonoš; poslední doklad pocházel z roku 1903. Přes občasná pozorování bylo další hnízdění prokázáno až v roce 1946. Nadále byli pozorováni jednotliví ptáci nebo páry, třetí hnízdění bylo prokázáno v roce 1999, hnízdili zřejmě i v následujících letech. Druhým místem, odkud pochází řada pozorování a ojedinělá předpokládaná hnízdění je Hrubý Jeseník.[3][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]
  2. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.  
  3. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.  
  4. SVENSSON, Lars a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň : Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 142.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]