Kuchyňka (Brdská vrchovina)
| Kuchyňka | |
|---|---|
.jpg) | |
| Vrchol | 636 m n. m. |
| Prominence | 34 m ↓ Provazec |
| Izolace | 1,9 km → Studený vrch |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Brdská vrchovina / Brdy / Třemošenská vrchovina / Čenkovská vrchovina |
| Souřadnice | 49°47′12″ s. š., 14°4′32″ v. d. |
  Kuchyňka | |
| Hornina | slepenec |
| Povodí | Berounka, Vltava |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kuchyňka je lesnatý vrch v Brdské vrchovině, vysoký 636 m. Nachází se asi 5 km jihojihovýchodně od Hostomic, 7 km západně od Dobříše a necelé 3 km východně od nejvyššího vrcholu severozápadních Brd Písky (690 m).[1]
Vrchol Kuchyňky je součástí severního cípu Třemošenské vrchoviny a s Hřebeny pouze hraničí. Geologicky je tvořen staroprvohorními slepenci, které vytvářejí výrazný hřbet prudce se svažující k jihovýchodu s řadou skalních výchozů a suťových polí. Část vrcholové partie je chráněna jako přírodní rezervace.
Z vrcholové cesty se nabízejí výhledy do Hostomické kotliny a na střední Povltaví.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Celé Podbrdsko bylo historicky významné těžbou a zpracováním železné rudy, což vedlo k přeměně původních bukojedlových lesů na smrkové monokultury. Vrcholové partie Kuchyňky však zůstaly nedotčené a uchovaly si původní lesní skladbu.[1]
Mytologie
[editovat | editovat zdroj]Podle pověsti žila na Kuchyňce bájná čarodějnice Megera, zhrzená milenka ducha brdských hor Fabiána. Pověst vypráví o rytíři z Babí hory, jehož hrad Megera ze žárlivosti proměnila v pusté skalisko a z rytíře učinila lesního ducha Fabiána.[2]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Na jihovýchodních svazích vrchu se rozkládá přírodní rezervace Kuchyňka chránící zachované zbytky původních suťových lesů s bohatým bylinným podrostem a výskytem vzácných druhů fauny.
Geologické poměry
[editovat | editovat zdroj]Na rozdíl od okolních převážně plochých vrcholů má Kuchyňka prudce svažující stráně. Slepence zde vytvářejí ostrý hřbet se skalními sruby a rozsáhlými suťovými poli. Severozápadně od vrcholu se hřeben větví do dvou ramen – staršího kambrického a mladšího ordovického.[3]
Hydrologie
[editovat | editovat zdroj]Na jihovýchodním úbočí se nachází několik pramenišť, z nichž některá jsou upravena jako přírodní studánky, například Fabiánova studánka.
Čtyřmezí
[editovat | editovat zdroj]Severně od vrcholu se nachází čtyřmezí (49°47′37″ s. š., 14°4′46″ v. d.), kde se stýkají hranice čtyř katastrálních území: Buková u Příbramě, Hostomice pod Brdy, Rosovice a Dobříš. Pamětní kámen byl odhalen roku 2014.[4]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Celým vrcholovým hřebenem prochází Brdská hřebenovka v podobě červeně značené turistické značky. Z Hostomic vychází žlutě značená značka křižující severně od vrcholu červenou hřebenovku a dále pokračující do Dobříše. Severovýchodním úpatím prochází zpevněná lesní cesta, na jihovýchodním úpatí zpevněná cesta končí přibližně v místě Fabiánovy studánky.[5]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Kříž na vrcholu
Čtyřmezí na hřebeni
Pohled na Kuchyňku
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 ČÁKA, Jan. Toulání po Brdech. 2. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1986.
- ↑ ČIHAŘ, Martin. Brdy – tajemné hory v srdci Čech. [s.l.]: Ottovo nakladatelství, 2018. ISBN 978-80-7451-697-9.
- ↑ HEIL, Ivo. Brdy. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1987.
- ↑ Čtyřmezí [online]. Oficiální stránky města Hostomice [cit. 2025-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.com: Turistická mapa [online]. Seznam.cz [cit. 2025-10-26]. Dostupné online.