Krzemionki
| Krzemionki | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 Expozice v archeologické rezervaci Krzemionki | |
| Smluvní stát |  Polsko |
  Krzemionki | |
| Souřadnice | 50°58′22″ s. š., 21°29′39″ v. d. |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | iii, iv |
| Odkaz | 1599 (anglicky) |
| Oblast | Svatokřížské vojvodství |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2019 (43. zasedání) |
Krzemionki (česky křemenky) známé také jako Krzemionki Opatowskie je archeologická památková rezervace, chránící soubor neolitických pazourkových dolů, nacházející se mezi vesnicemi Sudół a Magonie v Ostrověckém okresu, 5 km na severovýchod od Svatokřížského Ostrovce. Dne 16. září 1994 byly rozhodnutím prezidenta Polska Krzemionky uznány za historickou památku Polska.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Doly na pazourek z let asi 3900 př. n. l. až 1600 př. n. l. patřily k nejdůležitějším v Evropě. V neolitu byl tento minerál dobýván lidem kultury s nálevkovitými poháry a kultury kulovitých amfor, a v době bronzové lidem kultury měřanovické. Část zde vytěženého pazourku byly zpracována v okolních sídlištích a následně rozvážena až 660 km daleko. Nejpopulárnějšími výrobky byly čtyřstěnné sekery a dláta. V sousedství těžebního pole se nachází rekonstrukce domácností z konce neolitu a počátků doby bronzové.
Křemenné doly byly odhaleny v roce 1922 geologem Janem Samsonowiczem. Bylo tu nalezeno přes 2700 šachet propojených vodorovnou sítí paprskovitých štol. Průměrná hloubka šachty činí 5 až 6 m, největší je 9 m a největší průměr 4 až 5 m. Šířka štol dosahuje 0,7 m a jejich výška se pohybuje v rozmezí od 0,6 do 1,2 m.
Ve štolách se nacházely podpěry a stopy stojin. Na povrchu byly odhaleny pozůstatky dílny, ve které byl vytěžený křemen zpracováván. Na stěnách štol se zachovaly sporadické kresby dřevěným uhlím. Podzemí je zpřístupněné a návštěvnická trasa činí 465 m.
Po období neolitické těžby území křemenek po dlouhou dobu zarůstal les. Díky tomu nebyly stopy prehistorie zničeny. Teprve, když v roce 1913 vznikla vesnice Krzemionki, došlo k vykácení lesa a následně k objevu hornických děl.
Z lokality pochází pazourková sekera nalezená na eneolitickém hradišti Dänemark u Kutné Hory.[1]
Přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]
Důl a okolí leží v Chráněné krajinné oblasti Kamenného údolí (Dolinna kamienna).
Zápis na Seznam světového dědictví UNESCO[editovat | editovat zdroj]
Pod názvem Krzemionki Prehistoric Striped Flint Mining Region byla archeologická rezervace Krzemionki zapsána 6. července 2019 na Seznam světového dědictví UNESCO. Stalo se tak na 43. zasedání UNESCO, které se konalo ve dnech 30. června až 10. července 2019 v ázerbájdžánské metropoli Baku.[2] Krzemionki se staly v pořadí šestnáctou polskou lokalitou, zapsanou na Seznam světového dědictví.[3]
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Rezervace je na trase modré turistické značky z svatokřížské Lysé Hory do Pętkowic.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krzemionki na polské Wikipedii.
- ↑ ZÁPOTOCKÝ, Milan; ZÁPOTOCKÁ, Marie. Kutná Hora. Výzkumy v Čechách. 1982–1983. 1985, s. 74–75. Dostupné online [PDF online, cit. 2019-01-30].
- ↑ Krzemionki Prehistoric Striped Flint Mining Region [online]. UNESCO, 2019-07-06 [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mamy to! Krzemionki na Liście UNESCO! [online]. Ostrowiec Świętokrzyski: Muzeum Archeologiczne i Rezerwat „Krzemionki” [cit. 2019-07-09]. [krzemionki.pl/aktualnosci/ Dostupné online]. (polsky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jerzy Tomasz Bąbel, Krzemionki. Prahistoryczne kopalnie krzemienia pasiastego, Ostrowiec Świętokrzyski 2003 (Krzemionky, pravěké doly pazourku, polsky)
- Stefan Krukowski, Krzemionki opatowskie Warszawa 1939 (polsky)
- Teresa Węgrzynowicz, Jacek Miśkiewicz, Wędrówki po wykopaliskach. Wiedza Powszechna, Warszawa 1972 (Toulky po vykopávkách, polsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krzemionki na Wikimedia Commons - Stránka archeologické rezervace
