Krystyna Jandová
| Krystyna Janda | |
|---|---|
| Narození | 18. prosince 1952 (73 let) Starachowice |
| Alma mater | Divadelní akademie Aleksandera Zelwerowicze ve Varšavě (do 1975) Zespół Państwowych Szkół Plastycznych im. Wojciecha Gersona w Warszawie |
| Povolání | scenáristka, divadelní herečka, filmová herečka, divadelní režisérka, filmová režisérka, herečka, divadelní ředitelka a spisovatelka |
| Choť | Andrzej Seweryn (1974–1979) Edward Kłosiński (1981–2008) |
| Děti | Maria Sewerynová |
| Oficiální web | www |
| Podpis | |
| Umělecké ceny | |
| Cena za nejlepší herečku na 43. mezinárodním filmovém festivalu v Cannes (1990) Polský Orel za celoživotní dílo (2026) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krystyna Jolanta Janda (přechýleně Jandová) (* 18. prosinec 1952 Starachowice) je polská filmová a divadelní herečka, režisérka, spisovatelka, publicistka a zpěvačka.
Krystyna Janda se zapsala do dějin polské kinematografie spoluprací s režisérem Andrzejem Wajdou a filmy Muž z mramoru (1977) a Muž ze železa (1981), ve kterých ztvárnila postavu režisérky Agnieszky. Hrála v osmdesáti polských i zahraničních filmech a ztvárnila přes šedesát divadelních rolí.
Od roku 2005 se věnuje nezávislému divadlu ve Varšavě. Je spoluzakladatelkou divadel Polonia a Och-Teatr a prezidentkou „Nadace Krystyny Jandy pro kulturu“, která obě divadla provozuje.[1]
Rodina a studium
[editovat | editovat zdroj]Narodila se a vyrůstala v městě Starachowice ve Svatokřížském vojvodství. Je dcerou Zdzisławy rozené Janické a Ryszarda Jandy, inženýra českého původu.[2] Vystudovala Státní uměleckou střední školu ve Varšavě a varšavskou divadelní akademii.[3] Již během studií na sebe upozornila televizními rolemi v seriálu Czarne chmury (Černé mraky, 1973) a v televizní inscenaci Tří sester, v níž ztvárnila Mášu.
Tvorba
[editovat | editovat zdroj]Herečka
[editovat | editovat zdroj]Zlomem v její herecké kariéře byla hlavní role novinářky Agnieszky ve filmu Andrzeje Wajdy Člověk z mramoru, postavu Agnieszky ztvárnila i v jeho pokračování Člověk ze železa (1981). Smysl pro psychologické herectví uplatnila i v roli Barbary v oscarovém filmu Istvána Szabóa Mefisto.
Hrála ve filmu Ryszarda Bugajského Výslech, který byl natočen v roce 1982 a pro otevřené zobrazení praktik používaných polskou tajnou policií v padesátých letech byl uvolněn do distribuce až v roce 1989; poté byl uveden na festivalu v Cannes, kde Jandová získala cenu pro nejlepší herečku.[4]
Představila se také v seriálu Krzysztofa Kieślowského Dekalog, Inventáři Krzysztofa Zanussiho a ve filmu Radosława Piwowarského Milenci mojí matky.
V letech 1976 až 1987 působila jako herečka v divadle Ateneum. Od roku 1987 do roku 2005 účinkovala v Teatru Powszechnym.
V roce 2000 se s hrou „Sto tváří“ Krystyny Jandy vydala na jedno z největších divadelních turné v historii polského divadla – během dvou měsíců odehrála 48 představení v osmi polských městech.
V roce 2005 založila ve Varšavě divadlo „Polonia“, první soukromé divadlo v Polsku.[5] V roce 2010 otevřela ve Varšavě divadlo „Och-Teatr“. V těchto divadlech hraje, režíruje a spoluvytváří repertoár. Vystupuje v nich v několika monodramatech – Shirley Valentine, Danuta W. v roli manželky Lecha Wałęsy Danuty, Biała bluzka (Bílá blůzka) podle povídky Agniesky Osiecké o lásce k opozičnímu aktivistovi, Zapiski z wygnania (Zápisky z vyhnanství) podle vzpomínek Sabiny Baral, která musela opustit Polsko v době protižidovské kampaně na jaře 1968[6], a My Way (Moje cesta), ve kterém vypráví svůj osobní příběh[7].
Zpěvačka
[editovat | editovat zdroj]Jako zpěvačka debutovala v roce 1977 s písní „Guma do żucia“ (Žvýkačka), kterou pro ni napsal písničkář Mareka Grechuta a za níž získala cenu novinářů na 15. Národním festivalu polské písně v Opolí. Proslavila píseň „Ballada o Janku Wisniewskim“ o smrti mladého dělníka zastřeleného při protestech v Gdyni v prosinci 1970, kterou zazpívala ve filmu Adrzeje Wajdy Muž ze železa (1981).[8][9]
Natočila pět dlouhohrajících desek včetně „W malinowym chruśniaku“ (V maliní, 1984) s Markem Grechutou.[10] Přátelila se s básnířkou a spisovatelkou Agnieszkou Osieckou, která pro ni napsala několik písní včetně „Na zakręcie“ (Na křižovatce)[11].
Režisérka
[editovat | editovat zdroj]V roce 1995 režírovala celovečerní film Pestka, který je adaptací stejnojmenné knihy Anky Kowalské. Režíruje divadelní hry ve svých divadlech Polonia a Och-Teatr (například Mąż i żona, Wiśniowy sad, Jak wam się podoba, Hrabina, Lekcje stepowania).[12]
Další tvorba
[editovat | editovat zdroj]Píše novinové fejetony, které vydala i knižně. Je autorkou několika knih – Moja droga B. a Deníků.[13]
V září 2015 byla uvedena na trh kosmetika nesoucí její jméno.
Nadace Krystyny Jandy pro kulturu
[editovat | editovat zdroj]V roce 2005 založila se svým manželem, kameramanem Edwardem Kłosińskim a dcerou Mariou Seweryn nadaci „Fundacji Krystyny Jandy na rzecz Kultury“ (Nadace Krystyny Jandy pro kulturu), která se zaměřuje zpřístupnění kultury a divadla široké veřejnosti. Nadace spolupracuje s dětskými domovy, nemocnicemi, pečovatelskými domy, univerzitami třetího věku, domovy důchodců a dalšími. Věnuje se také charitativním aktivitám a podpoře mladých umělců.[14]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Získala řadu ocenění jako nejoblíbenější a nejuznávanější herečka v Polsku. V roce 1998 byla v anketě „Koniec wieku“ (Konec století) pořádané týdeníkem „Polityka“ vybrána jako jedna z nejvýznamnějších hereček 20. století.[15]
V květnu 2006 obdržela Medaille Charlemagne pour des Medias Européens (Medaille Karla Velikého, Evropskou mediální cenu) za své vynikající herecké výkony a přínos k evropskému porozumění mezi Východem a Západem a boji za rovnost žen. Ve stejném roce získala prestižní varšavskou cenu Feliks Award za roli Tonky Babićové ve hře „ Ucho, gardło, nóż“ (Ucho, hrdlo, nůž), kterou sama režírovala.[16]
Získala cenu Złota Kaczka pro nejlepší herečku v historii polské kinematografie.[17] Na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v roce 1990 cenu pro nejlepší herečku za svůj mimořádný výkon ve filmu Przesłuchanie (Výslech). Je také nositelkou Řádu umění a literatury, Řádu znovuzrozeného Polska a medaile Gloria Artis. V březnu 2026 převzala polskou filmovou cenu Orel za celoživotní dílo.[1]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Má tři děti, dceru Marii, která je rovněž herečkou (jejím otcem je herec Andrzej Seweryn), a dva syny z manželství s kameramanem Edwardem Kłosińskim.
Je stoupenkyní Výboru na obranu demokracie.[18]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Krystyna Janda laureatką Orła za Osiągnięcia Życia. Teatrpolonia.pl [online]. 2026-03-10 [cit. 2026-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Powroty do rodzinnego gniazda. Interia.pl [online]. 2015-06-26 [cit. 2026-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Film polski Dostupné online
- ↑ Polish Film Institute Dostupné online Archivováno 2. 2. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ Czy Janda oszalała? Aktorka kupiła stare kino. Teatrpolonia.pl [online]. [cit. 2026-03-11]. Dostupné online.
- ↑ JOŠKOVÁ ŠTEFANOVÁ, Veronika. Zápisky z vyhnanství oživují hrůzy polské antisemitské kampaně roku 1968. Český rozhlas Vltava [online]. Český rozhlas, 2019-09-13 [cit. 2026-03-10]. Dostupné online.
- ↑ HEBEL, Jarosław. My Way. Krystyna Janda [online]. [cit. 2026/03/10]. Dostupné online.
- ↑ Krystyna Janda: muzyka jest jednym z najsilniejszych środków wyrazu. Jedynka [online]. Polskie Radio, 2024-12-16 [cit. 2026-03-10]. Dostupné online.
- ↑ https://youtu.be/XIPNJNc4id0?si=W-rUjfocMFk2M9Kr
- ↑ Płyty. Krystyna Janda [online]. [cit. 2026-03-10]. Dostupné online.
- ↑ https://youtu.be/Mz9r9Y74_Ag?si=73JsQDCRjeDY3-7y
- ↑ Speklakle. Krystyna Janda [online]. [cit. 2026-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Książki. Krystyna Janda [online]. [cit. 2026-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Historia Fundacji - Fundacja Krystyny Jandy na Rzecz Kultury. Fundacjakj.pl [online]. [cit. 2026-03-11]. Dostupné online.
- ↑ https://web.archive.org/web/20160331101117/http://www.krystynajanda.pl/wybrana-do-grona-najwybytniejszych-aktorow--xx-wieku
- ↑ Nagrody Krystyny Jandy. Krystynajanda.pl [online]. [cit. 2026-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Adam Mickiewicz Institute Dostupné online
- ↑ Komitet obrony demokracji Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krystyna Jandová na Wikimedia Commons - Oficiální stránky