Přeskočit na obsah

Kristýna Magdalena Falcko-Zweibrückenská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kristýna Magdalena Falcko-Zweibrückenská
Bádensko-durlašská markraběnka
Portrét
Narození27. května 1616
Nyköping, Švédsko
Úmrtí14. srpna 1662 (46 let)
hrad Carlsburg
Pohřbenahradní kostel, Pforzheim
ManželFridrich VI. Bádensko-Durlašský
PotomciFridrich Kazimír Bádensko-Durlašský
Kristýna Bádensko-Durlašská
Eleonora Kateřina Bádensko-Durlašská
Fridrich VII. Bádensko-Durlašský
Karel Gustav Bádensko-Durlašský
Kateřina Barbora Bádensko-Durlašská
Johana Alžběta Bádensko-Durlašská
Frederika Eleonora Bádensko-Durlašská
RodWittelsbachové
OtecKazimír Falcko-Zweibrückenský
MatkaKateřina Švédská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristýna Magdalena Falcko-Zweibrückenská (27. května 1616, Nyköping14. srpna 1662, hrad Carlsburg) byla bádensko-durlašská markraběnka z rodu Wittelsbachů. Narodila se jako nejstarší dcera Kazimíra Falcko-Zweibrückenského a princezny Kateřiny Švédské (matka byla vnučkou Gustava I. Vasy, což z Kristýny dělá spojnici mezi Vasovci a později ve Švédsku vládnoucími dynastiemi Holstein-Gottorp a Bernadotte). Kristýniným bratrem byl budoucí švédský král Karel X. Gustav.

Kristýna Magdalena se narodila v Nyköpingu ve Švédsku, odkud se rodiče odstěhovali až v roce 1618, tři roky po svatbě. V roce 1622 se rodina vrátila zpět do Švédska, aby se vyhnuli Třicetileté válce. Kristýna Magdalena byla popisována jako "poněkud hezká a příjemná žena" a údajně se přátelila s královnou Marií Eleonorou Braniborskou. V roce 1631 doprovázela Marii Eleonoru ke králi do Německa a vrátila se s ní do Švédska v roce 1633. Toho roku proběhla neúspěšná jednání o jejím sňatku s Bernardem Sasko-Výmarským.

Po matčině smrti v roce 1638 požádal Kristýnu švédský parlament, aby se podílela na vzdělávání dcery Marie Eleonory, budoucí královny Kristýny. Souhlasila a tuto činnost vykonávala až do svého sňatku v roce 1642.

Jednání o jejím sňatku začala v roce 1637 a v roce 1641 zahrnovala "mladého a bohatého markýze z Huntly". Toho roku Švédsko navštívil budoucí markrabě Fridrich VI. Bádensko-Durlašský. Poté, co se spřátelil s jejím bratrem, byl přijat jako její nápadník.

Svatba ve Stockholmu, která se měla konat 26. listopadu 1642, byla odložena na 30. listopad poté, co před určeným datem jejich svatby na plese vypukl požár. Její manžel požádal o místo v armádě, avšak švédská armáda nechtěla zaměstnávat zahraniční prince, a proto se manželé přestěhovali do Německa.

V roce 1654 se její bratr stal švédským králem a v roce 1656 jí udělil panství Kutzenhausen, které jí poskytlo příjmy. Kristýna Magdalena se stala bádensko-durlašskou markraběnkou, když se její manžel stal v roce 1659 markrabětem.

V Německu byla svými současníky dobře posouzena a popsána jako "vynikající" osobnost. Kristýna Magdalena zemřela 14. srpna 1662.

Všichni švédští králové od Adolfa Fridricha po Karla XIII. patří mezi potomky Kristýny Magdaleny. Za dvacet let manželství se manželům narodilo osm dětíː

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Ludvík II. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Wolfgang Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Hesenská
 
 
Jan I. Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Anna Hesenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská
 
 
Kazimír Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Jan III. Klevský
 
 
Vilém z Jülichu-Cleves-Bergu
 
 
 
 
 
 
Marie z Jülichu-Bergu
 
 
Magdalena Klevská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
Marie Habsburská
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 
Kristýna Magdalena Falcko-Zweibrückenská
 
 
 
 
 
Erik Johansson Vasa
 
 
Gustav I. Vasa
 
 
 
 
 
 
Cecílie Månsdotter
 
 
Karel IX. Švédský
 
 
 
 
 
 
Erik Abrahamsson Leijonhufvud
 
 
Markéta Eriksdotter Leijonhufvud
 
 
 
 
 
 
Ebba Eriksdotter Vasa
 
 
Kateřina Švédská
 
 
 
 
 
 
Fridrich III. Falcký
 
 
Ludvík VI. Falcký
 
 
 
 
 
 
Marie Braniborsko-Kulmbašská
 
 
Anna Marie Falcká
 
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Alžběta Hesenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christina Magdalena of the Palatinate-Zweibrücken na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]