Kristian Birkeland

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kristian Birkeland
Asta Norregaard Kristian Birkeland 1900.jpg
Narození 13. prosince 1867
Christiania
Úmrtí 15. června 1917 (ve věku 49 let)
Tokio
Příčina úmrtí předávkování
Místo pohřbení Vestre gravlund
Zaměstnavatel Univerzita v Oslu
Ocenění Fridtjof Nansens belønning for fremragende forskning, matematisk-naturvitenskaplig klasse (1908)
komandér Ŕádu svatého Olafa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristian Birkeland (13. prosince 1867 Kristiania15. června 1917, Tokio) byl norský vědec, fyzik, vynálezce a profesor na univerzitě v Kristianii, dnešním Oslu.

Ve své laboratoři experimentoval s elektřinou. V zimě 1899/1900 začal měřit geomagnetickou aktivitu na severu Norska pod polární záře. Ze starých záznamů zjistil, že se polární záře vyskytují spolu s geomagnetickými bouřemi a často se slunečními skvrnami. Díky znalosti Maxwellovy práce zjistil, že polární záři způsobují elektrické proudy ze Slunce. Tento objev zveřejnil v knize, kterou vydal na jaře 1901. V Norsku tím získal ohlas, ale v zahraničí byl odmítnut. V laboratoři také vytvořil napodobeninu polárních září, tzv. terrellu (kulová anoda ve vakuové komoře s elektromagnetem uvnitř). V roce 1908 vydal knihu The Norvegian Aurora Polaris Expedition 1902-1903 a zaslal výtisky významným evropským vědcům a státníkům. Byla dobře přijata všude kromě Spojeného království. Ke konci života odjel pracovat do Japonska. Později byl nemocný a zřejmě ze zoufalství z neustálého odmítání jeho práce spáchal sebevraždu.[1] Alternativním vysvětlením je, že se nešťastnou náhodou předávkoval lékem na spaní Veronal, na němž byl závislý. Tento lék u něj také patrně podporoval paranoidní tendence.[2]

Kvůli nedostatku peněz na výzkum se stal také vynálezcem. Vynalezl například elektromagnetické dělo a spolu se Samem Eydem metodu umělé výroby chilského ledku pomocí elektrického výboje. Během života získal 59 patentů.[1]

Byl nejméně sedmkrát nominován na Nobelovu cenu, ale nikdy ji nezískal. Jeho portrét a terrella jsou od roku 1994 na norské dvouset korunové bankovce.[3] Jsou po něm pomenovány elektrické proudy v kosmickém plazmatu, které tečou podél magnetických indukčních čar. Zjistil, že mívají typický šroubovicový tvar. Předpověděl, že vesmír je plný plazmatu (pojem plazma zavedl později Irving Langmuir). Spolu s vysvětlením polárních září to bylo později potvrzeno pomocí sond.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b https://www.aldebaran.cz/famous/people/Birkeland_Kristian.php
  2. Kristian Birkeland - Biography, Facts and Pictures. www.famousscientists.org [online]. [cit. 2018-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HOLTET, Jan A. Kristian Birkeland - Store norske leksikon. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]