Krejcarová opera
| Třígrošová opera | |
|---|---|
,_Wien,_Universal-Edition,_(1928).jpg) | |
| Hudba | Kurt Weill |
| Libreto | Bertolt Brecht |
| Texty písní | Bertolt Brecht |
| Předloha | Žebrácká opera |
| Umístění | Londýn |
| Žánr | komedie |
| Jazyk | němčina |
| Země původu | Německo |
| Premiéra | 31. srpna 1928 Theater am Schiffbauerdamm |
| Identifikátory | |
| identifikátor IDU | 2903 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krejcarová opera (v německém originále Die Dreigroschenoper) je muzikál (oficiálně "hra se zpěvy") německých autorů Kurta Weila (hudba) a Bertolda Brechta (libreto). Vznikla na motivy ballad opery Žebrácká opera britského autora 18. století Johna Gaye a čtyř balad francouzského básníka Françoise Villona. Krejcarová opera měla premiéru 31. srpna 1928 v berlínském divadle Theater am Schiffbauerdamm. Je kritikou kapitalismu z komunistických pozic. Weil muzikál naplnil jazzovou inspirací, původní hudbu Gayova díla využil jen v úvodním motivu. K nejslavnějším písní patří Die Moritat von Mackie Messer, jež je známa v Česku především s textem Jiřího Suchého. Brechtova motivace pro užití hudby a vytvoření muzikálu svého druhu (ten pojem se tehdy užíval jen v anglojazyčném prostředí) byla neobvyklá: podle Brechta hudba přerušuje děj, a díky tomu funguje jako "zcizovací efekt" svého druhu. Krejcarová opera měla v Německu značný úspěch, během dvou let se dočkala 400 repríz. Slávu díky ní získala zejména zpěvačka Lotte Lenya, Weilova manželka. Brecht i Weil se díky zpěvohře rychle proslavili i ve světě - do roku 1933, kdy byli oba nuceni opustit Německo kvůli nacistickému převzetí moci, byla hra přeložena do 18 jazyků a na evropských jevištích uvedena více než 10 000krát. Dodnes jde o nejpopulárnější Brechtovo dílo.[1]
Autorství
[editovat | editovat zdroj]Do němčiny Gayovu operu přeložila Elisabeth Hauptmannová a Brecht při zpracování vycházel z jejího překladu, takže někteří odborníci na autorské právo spekulují o tom, zda by neměla být považována za spoluautorku, což ale většinou není respektováno. Stejně tak Villonovy balady užíval Brecht v německém překladu Karla Antona Klammera. Brecht byl znám svým pohrdáním ideou duševního vlastnictví, patřilo to k jeho celkovému pohrdání buržoazními hodnotami.[2] Zmatek ve věci autorství vyvolává i to, že v Česku byla hra někdy uváděna pod názvem původní Gayovy hry Žebrácká opera a také pod názvem Šestáková opera. Brecht motivy muzikálu roku 1934 převedl i do románu, který nese titul Dreigroschenroman, a který česky vyšel pod názvem Třígrošový román, ale také Krejcarový román.[3]
Děj
[editovat | editovat zdroj]Hra se odehrává ve viktoriánském Londýně a zaměřuje se na Mackiho Messera, amorálního antihrdinu, který vede zločineckou bandu. Ten se ožení s Polly Peachumovou. To rozčílí jejího otce, který ovládá londýnské žebráky, a počne dělat vše proto, aby byl Messer oběšen. Jeho pokusy jsou ztíženy tím, že šéf policie Tiger Brown je Mackieho bývalý armádní druh. Přesto Peachum uplatní svůj vliv a Messer je nakonec zatčen a odsouzen k oběšení. Tomuto osudu unikne díky deus ex machina těsně před popravou, kterou v parodii na happy end přeruší posel od královny a sdělí nejen to, že Mackie Messer získal milost, ale i to, že byl povýšen do šlechtického stavu a získal titul barona.
České názvy a příklady inscenací
[editovat | editovat zdroj]- Poprvé v Československu byla hra uvedena Olomouci v roce 1930 pod názvem Žebrácká opera[4] Pod stejným názvem byla uvedena ve více divadlech, např. v Národním divadle v roce 2009.[5]
- Názvy Třígrošová opera nebo Krejcarová opera jsou v češtině užívány spíše v odborných textech.[6][7] Název Krejcarová opera užil pro svou adaptaci Brechtova díla např. pražský Činoherní klub v roce 1978.[8] Název Třígrošová opera užil např. režisér Vladimír Morávek v inscenací Klicperova divadla v roce 1998.[9]
- Hra byla též uvedena pod názvem Opera za pár grošů (Brno, 1961)[10]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Žebrácká opera. Dilia [online]. [cit. 2026-01-04]. Dostupné online.
- ↑ THOMSON, Peter; SACKS, Glendyr. The Cambridge Companion to Brecht. [s.l.]: Cambridge University Press 338 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-42485-1. (anglicky) Google-Books-ID: 89GRrGQlmc4C.
- ↑ Četba na pokračování z Třígrošového románu Bertolta Brechta. Vltava [online]. 2011-10-03 [cit. 2026-01-04]. Dostupné online.
- ↑ České divadlo v Olomouci. České slovo. 1930-02-04, s. 4. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 2694-863X.
- ↑ Žebrácká opera [online]. Praha: Národní divadlo, 2009. Dostupné online.
- ↑ REGLER-BELLINGER, Brigitte. Opera (encyklopedie. Praha: Mladá fronta, 1996. Dostupné online. ISBN 80-204-0541-0. Kapitola Žebrácká opera, s. 314. Dostupné online po registraci.
- ↑ KUNDERA, Ludvík. Brecht. Brno: JAMU, 1998. Dostupné online. ISBN 80-85429-38-1. Kapitola Krejcarová opera, s. 35-36.
- ↑ ŠTĚPÁNEK, Bohuš. Z divadelního zápisníku. Svět práce. 1978-02-08, s. 10. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0139-6757.
- ↑ V Klicperově divadle můžete podniknout výlet.... Hradecké noviny. 1998-12-23. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1210-602X.
- ↑ Žebrácká opera v Brně. Tvorba. 1961-11-02, s. 1052. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0139-5513.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třígrošová opera na Wikimedia Commons
