Krasobruslení na Zimních olympijských hrách 1924

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krasobruslení na ZOH 1924

Piktogram krasobruslení
Pořadatel: Mezinárodní olympijský výbor
Datum: 29. leden31. leden
Místo: Chamonix, Francie
Aréna: Stade Olympique du Mont Blanc
Vítězové
Muži
SWE Gillis Grafström
Ženy
AUT Herma Plancková-Szaboová
Sportovní dvojice
AUT Helene Engelmannová / AUT Alfred Berger
Soutěž
Minulá: Zimní olympijské hry 1920
Následující: Zimní olympijské hry 1928

Krasobruslení se poprvé objevilo na IV. letních olympijských hrách roku 1908 v Londýně a hrách VII. letní olympiády roku 1920 v Antverpách v rámci tzv. týdne zimních sportů na olympijských hrách. Na programu I. zimní olympiády v Chamonix byly na pořadu soutěže mužů, žen a sportovních dvojic. Místem soutěží se stal Stade Olympique (Olympijský stadion) v centru Chamonix. Soutěž probíhala na dvou ledových plochách 50 x 60 metrů, zatímco po obvodu byla vedena rychlobruslařská zakřivené dráha, dlouhá 400 m. Kromě krasobruslařských soutěží se zde odehrával také hokejový turnaj.

Muži[editovat | editovat zdroj]

Závod se skládal z povinných cviků – závodník musel absolvovat šest povinných figur – a z pětiminutového volného programu. Závodu se nezúčastnili mistr světa z roku 1923, Fritz Kachler z Rakouska a maďarský mistr Andor Szende, takže boj o olympijský titul se zúžil na souboj Gillise Grafströma a Willyho Böckla. V předchozích dvou vzájemných utkáních vždy zvítězil Švéd. Grafström byl excelentní v povinných jízdách a byl také pokládán za elegantního tanečníka s nesmírným citem pro hudbu. Po nejlepších povinných cvicích mu stačí k obhajobě vítězství z roku 1920 druhé místo ve volných jízdách. Vídeňák Willy Böckl sice zajede nejlepší volnou jízdu, ale body mu na první místo nestačí. Přes pád ve volné jízdě Grafström, i díky některým z rozhodčích, kteří ho zařadili na první místo, zvítězil.

Problémy s rozhodčími poznamenaly i umístění československého reprezentanta Josefa Slívy. Jeho výbornou volnou jízdu jeden z rakouských rozhodčích dokonce ohodnotil nejnižší známkou a byl po protestu československé výpravy oprávněně ze sboru rozhodčích odvolán. Výsledky se však samozřejmě neměnily a tak československý reprezentant skončil na čtvrtém místě.

John Page, Nathaniel Niles, Melville Rogers a Pierre Brunet bojovali také v soutěži sportovních dvojic. Pro Gillise Grafströma a Nathaniela Nilese to byly již druhé olympijské hry.

Datum závodu

Povinné cviky: 29.01.1924 (9.30)

Volné jízdy: 30.01.1924 (15.00)

Počet závodníků: 11

Místo Jméno Stát Pov. jízdy (body) Vol. jízdy (body) Pořadí Body
1 Gillis Grafström Švédsko Švédsko 230.00 137.89 10.0 367.89
2 Willy Böckl Rakousko Rakousko 223.32 136.50 13.0 359.82
3 Georges Gaitschi Švýcarsko Švýcarsko 200.68 118.39 23.0 319.07
4 Josef Slíva Československo Československo 182,64 128.13 28.0 310.77
5 John Page Velká Británie Velká Británie 179.68 115.60 36.0 295.28
6 Nathaniel Niles USA Spojené státy 185.79 88.68 46.0 274.47
7 Melville Rogers Canadian Red Ensign 1957-1965.svg Kanada 175.11 94.71 51.0 269.82
8 Pierre Brunet Francie Francie 159.96 108.65 54.0 268,61
9 Frédéric Mésot Belgie Belgie 166.82 99.36 54.0 266.18
10 Herbert Clarke Velká Británie Velká Británie 151.04 68.71 70.0 219.75



Oficiálně byli klasifikováni pouze závodníci na prvních šesti místech. Další závodníci jsou v oficiálních výsledcích z olympiády uvedeni jako neklasifikovaní.

Ženy[editovat | editovat zdroj]

Ke startu bylo přihlášeno osm krasobruslařek ze šesti zemí. Závod se skládal z povinných cviků (šest figur) a volné čtyřminutové jízdy. Mezi rozhodčími byli také Fin Walter Andreas Jakobsson a Belgičan Georges Wagemans, kteří později startovali v soutěži sportovních dvojic. S obhájkyní olympijského zlata Magdou Julinovou a Sveou Norénovou zde chyběli dvě velké favoritky, takže Herma Plancková-Szaboová, mistryně světa z let 1922 a 1923, téměř bez obtíží vyhrála jak povinné cviky, tak i volné jízdy. Spolu s Willy Böcklem byla členkou Vídeňského bruslařského spolku a její medaile byla první zlatou medailí pro Rakousko v historii zimních olympiád. Překvapivé stříbro pak získala závodnice z New Yorku, Beatrix Loughranová, která přijela do Chamonix jako vicemistryně své země. Mistryně Spojených států Theresa Blanchardová-Weldová skončila až čtvrtá, když v boji o bronz těsně podlehla Britce Ethel Muckeltové.

Jako poslední skončila Sonja Henie, která se stala se svými 11 roky a 295 dny nejmladší účastnicí I. zimních olympijských her. Tisk ji od této olympiády někdy také láskyplně nazýval slečna Hopla, protože při pádu na počátku své volné jízdy prohlásila pouze „hopla“ a začala jízdu znovu od začátku. Jinak Heniová moc pozornosti soupeřek nevzbudila, pouze vítězná Plancková-Szaboová okomentovala její účast slovy: „S dětmi nezávodím!“ Později Heniová mezi roky 1928 a 1936 třikrát tuto soutěž vyhrála.

Ethel Muckeltová, Theresa Blanchardová, Andrée Jolyová a Cecil Smithová startovaly také v soutěži sportovních dvojic. Pro Muckeltovou a Blanchardovou to byly již druhé olympijské hry.

Datum závodu

Povinné cviky: 28.01.1924 (9.00)

Volné jízdy: 29.01.1924 (13.30)

Počet závodnic: 8

Místo Jméno Stát Pov. jízdy (body) Vol. jízdy (body) Pořadí Body
1 Herma Plancková Rakousko Rakousko 180.03 119.14 7.0 299.17
2 Beatrix Loughranová USA Spojené státy 174.85 105.00 14.0 279.85
3 Ethel Muckeltová Velká Británie Velká Británie 151.93 98.14 26.0 250.07
4 Theresa Blanchardová USA Spojené státy 147.10 102.43 27.0 249.53
5 Andrée Jolyová Francie Francie 123.50 108.42 38.0 231.92
6 Cecil Smithová Canadian Red Ensign 1957-1965.svg Kanada 133.46 97.29 44.0 230.75
7 Kathleen Shawová Velká Británie Velká Británie 134.86 86.14 46.0 221.00
8 Sonja Henie Norsko Norsko 113.82 90.00 50.0 203.82



Oficiálně byli klasifikováni pouze závodnice na prvních šesti místech. Další závodnice jsou v oficiálních výsledcích z olympiády uvedeny jako neklasifikované.

Sportovní dvojice[editovat | editovat zdroj]

Olympijské soutěže se zúčastnilo 9 párů ze 7 zemí. Závod se skládal z pětiminutové volné jízdy s doprovodem dechové kapely. V soutěži se sešla většina nejlepších párů světa, chyběl pouze norský pár Alexia a Yngvar Brynovi. Závod byl napínavý do samého konce. O první místo sváděli souboj Ludovika a Walter Jakobssonovi – mistři světa z roku 1923 z Helsinek – s Helene Engelmannovou a Alfred Bergerem – mistry světa z Vídně roku 1922.

Během soutěží došlo i k trapnému omylu, kdy se jediný kanadský pár dlouhé minuty domníval, že zvítězil a dokonce jeden z francouzských novinářů tuto domnělou senzaci zaslal do svých novin. Ve skutečnosti však tento pár skončil až sedmý. Z devíti zúčastněných párů jich bylo pět již na své druhé olympiádě.

Datum závodu

Volné jízdy: 31.01.1924 (15.00)

Počet párů: 9

Místo Jméno Stát skladba (body) provedení (body) Pořadí Body
1 Helene Engelmannová
Alfred Berger
Rakousko Rakousko 5.18 5.46 9.0 10.64
2 Ludovika Jakobssonová
Walter Jakobsson
Finsko Finsko 5.07 5.18 18.5 10.25
3 Andrée Jolyová
Pierre Brunet
Francie Francie 4.71 5.18 22.0 9.89
4 Ethel Muckeltová
John Page
Velká Británie Velká Británie 4.97 4.96 30.5 9.93
5 Géraldine Herbosová
Georges Wagemans
Belgie Belgie 4.50 4.32 37.0 8.82
6 Theresa Blanchardová-Weldová
Nathaniel Niles
USA Spojené státy 4.46 4.61 39.0 9.07
7 Cecil Eustace Smithová
Melville Rogers
Canadian Red Ensign 1957-1965.svg Kanada 4.25 4.86 41.0 9.11
8 Mildred Richardson
Thomas Richardson
Velká Británie Velká Británie 3.96 3.72 57.0 7.68
9 Simone Sabouretová
Charles Sabouret
Francie Francie 3.68 3.47 61.0 7.15



Oficiálně byly klasifikovány pouze páry na prvních šesti místech. Další páry jsou v oficiálních výsledcích z olympiády uvedeny jako neklasifikované.

Přehled medailí[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Země Zlatá olympijská medaile Zlato Stříbrná olympijská medaile Stříbro Bronzová olympijská medaile Bronz Celkově
1. Rakousko 2 1 0 3
2. Švédsko 1 0 0 1
3.-4. Finsko 0 1 0 1
3.-4. Spojené státy americké 0 1 0 1
5.-7. Francie 0 0 1 1
5.-7. Švýcarsko 0 0 1 1
5.-7. Velká Británie 0 0 1 1
Celkem 3 3 3 9