Krasobruslení na Zimních olympijských hrách 1924

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krasobruslení na ZOH 1924
Piktogram krasobruslení
Pořadatel: Mezinárodní olympijský výbor
Datum: 29. leden31. leden
Místo: Chamonix, Francie
Aréna: Stade Olympique du Mont Blanc
Vítězové
Muži
Švédsko Gillis Grafström
Ženy
Rakousko Herma Plancková-Szaboová
Sportovní dvojice
Rakousko Helene Engelmannová / Rakousko Alfred Berger
Soutěž
≺≺ ročník 1928
1920 ≻≻
Krasobruslení na
Zimních olympijských hrách 1924

Olympijské kruhy
Piktogram krasobruslení
jednotlivci muži ženy
sportovní dvojice smíšená

Krasobruslení se poprvé objevilo na IV. letních olympijských hrách roku 1908 v Londýně a hrách VII. letní olympiády roku 1920 v Antverpách v rámci tzv. týdne zimních sportů na olympijských hrách. Na programu I. zimní olympiády v Chamonix byly na pořadu soutěže mužů, žen a sportovních dvojic. Místem soutěží se stal Stade Olympique (Olympijský stadion) v centru Chamonix. Soutěž probíhala na dvou ledových plochách 50 × 60 metrů, zatímco po obvodu byla vedena rychlobruslařská zakřivená dráha, dlouhá 400 m. Kromě krasobruslařských soutěží se zde odehrával také hokejový turnaj.

Muži[editovat | editovat zdroj]

Závod se skládal z povinných cviků – závodník musel absolvovat šest povinných figur – a z pětiminutového volného programu. Závodu se nezúčastnili mistr světa z roku 1923, Fritz Kachler z Rakouska a maďarský mistr Andor Szende, takže boj o olympijský titul se zúžil na souboj Gillise Grafströma a Willyho Böckla. V předchozích dvou vzájemných utkáních vždy zvítězil Švéd. Grafström byl excelentní v povinných jízdách a byl také pokládán za elegantního tanečníka s nesmírným citem pro hudbu. Po nejlepších povinných cvicích mu stačilo k obhajobě vítězství z roku 1920 druhé místo ve volných jízdách. Vídeňák Willy Böckl sice zajel nejlepší volnou jízdu, ale body mu na první místo nestačily. Přes pád ve volné jízdě Grafström, i díky některým z rozhodčích, kteří ho zařadili na první místo, zvítězil.

Problémy s rozhodčími poznamenaly i umístění československého reprezentanta Josefa Slívy. Jeho výbornou volnou jízdu jeden z rakouských rozhodčích dokonce ohodnotil nejnižší známkou a byl po protestu československé výpravy oprávněně ze sboru rozhodčích odvolán. Výsledky se však samozřejmě neměnily a tak československý reprezentant skončil na čtvrtém místě.

John Page, Nathaniel Niles, Melville Rogers a Pierre Brunet bojovali také v soutěži sportovních dvojic. Pro Gillise Grafströma a Nathaniela Nilese to byly již druhé olympijské hry.


Disciplína Zlatá olympijská medaile Zlato Stříbrná olympijská medaile Stříbro Bronzová olympijská medaile Bronz
jednotlivci Švédsko
Gillis Grafström
Rakousko
Willy Böckl
Švýcarsko
Georges Gaitschi

Oficiálně byli klasifikováni pouze závodníci na prvních šesti místech. Další závodníci jsou v oficiálních výsledcích z olympiády uvedeni jako neklasifikovaní.

Ženy[editovat | editovat zdroj]

Ke startu bylo přihlášeno osm krasobruslařek ze šesti zemí. Závod se skládal z povinných cviků (šest figur) a volné čtyřminutové jízdy. Mezi rozhodčími byli také Fin Walter Andreas Jakobsson a Belgičan Georges Wagemans, kteří později startovali v soutěži sportovních dvojic. S obhájkyní olympijského zlata Magdou Julinovou a Sveou Norénovou zde chyběly dvě velké favoritky, takže Herma Plancková-Szaboová, mistryně světa z let 1922 a 1923, téměř bez obtíží vyhrála jak povinné cviky, tak i volné jízdy. Spolu s Willy Böcklem byla členkou Vídeňského bruslařského spolku a její medaile byla první zlatou medailí pro Rakousko v historii zimních olympiád. Překvapivé stříbro pak získala závodnice z New Yorku, Beatrix Loughranová, která přijela do Chamonix jako vicemistryně své země. Mistryně Spojených států Theresa Blanchardová-Weldová skončila až čtvrtá, když v boji o bronz těsně podlehla Britce Ethel Muckeltové.

Jako poslední skončila Sonja Henie, která se stala se svými 11 roky a 295 dny nejmladší účastnicí I. zimních olympijských her. Tisk ji od této olympiády někdy také láskyplně nazýval slečna Hopla, protože při pádu na počátku své volné jízdy prohlásila pouze „hopla“ a začala jízdu znovu od začátku. Jinak Henieová moc pozornosti soupeřek nevzbudila, pouze vítězná Plancková-Szaboová okomentovala její účast slovy: „S dětmi nezávodím!“ Později Henieová mezi roky 1928 a 1936 třikrát tuto soutěž vyhrála.

Ethel Muckeltová, Theresa Blanchardová, Andrée Jolyová a Cecil Smithová startovaly také v soutěži sportovních dvojic. Pro Muckeltovou a Blanchardovou to byly již druhé olympijské hry.


Disciplína Zlatá olympijská medaile Zlato Stříbrná olympijská medaile Stříbro Bronzová olympijská medaile Bronz
jednotlivci Rakousko
Herma Plancková-Szaboová
Spojené státy americké
Beatrix Loughranová
Velká Británie
Ethel Muckeltová

Oficiálně byli klasifikováni pouze závodnice na prvních šesti místech. Další závodnice jsou v oficiálních výsledcích z olympiády uvedeny jako neklasifikované.

Sportovní dvojice[editovat | editovat zdroj]

Olympijské soutěže se zúčastnilo 9 párů ze 7 zemí. Závod se skládal z pětiminutové volné jízdy s doprovodem dechové kapely. V soutěži se sešla většina nejlepších párů světa, chyběl pouze norský pár Alexia a Yngvar Brynovi. Závod byl napínavý do samého konce. O první místo sváděli souboj Ludovika a Walter Jakobssonovi – mistři světa z roku 1923 z Helsinek – s Helene Engelmannovou a Alfredem Bergerem – mistry světa z Vídně roku 1922.

Během soutěží došlo i k trapnému omylu, kdy se jediný kanadský pár dlouhé minuty domníval, že zvítězil a dokonce jeden z francouzských novinářů tuto domnělou senzaci zaslal do svých novin. Ve skutečnosti však tento pár skončil až sedmý. Z devíti zúčastněných párů jich bylo pět již na své druhé olympiádě.


Disciplína Zlatá olympijská medaile Zlato Stříbrná olympijská medaile Stříbro Bronzová olympijská medaile Bronz
Sportovní dvojice Rakousko
Helene Engelmannová
Alfred Berger
Finsko
Ludovika Jakobssonová
Walter Jakobsson
Francie
Andrée Jolyová
Pierre Brunet

Oficiálně byly klasifikovány pouze páry na prvních šesti místech. Další páry jsou v oficiálních výsledcích z olympiády uvedeny jako neklasifikované.

Přehled medailí[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Země Zlatá olympijská medaile Zlato Stříbrná olympijská medaile Stříbro Bronzová olympijská medaile Bronz Celkově
1. Rakousko 2 1 0 3
2. Švédsko 1 0 0 1
3.–4. Finsko 0 1 0 1
3.–4. Spojené státy americké 0 1 0 1
5.–7. Francie 0 0 1 1
5.–7. Švýcarsko 0 0 1 1
5.–7. Velká Británie 0 0 1 1
Celkem 3 3 3 9