Kralevic Marko
| Kralevic Marko | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1335 Livno |
| Úmrtí | 25. května 1395 (ve věku 59–60 let) Dolnodunajská nížina |
| Povolání | voják a panovník |
| Nábož. vyznání | Srbská pravoslavná církev |
| Choť | Jelena |
| Rodiče | Vukašin Mrnjavčević |
| Rod | (rod) Mrnjavčevići |
| Příbuzní | Dmitar Mrnjavčević, Andrijaš Mrnjavčević, Ivanič Mrnjavčević a Olivera Mrnjavčević (sourozenci) |
| Znak |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kralevic Marko nebo Marko Mrnjavčević (srbsky Краљевић Марко nebo srbsky Kraljević Marko) (1335 – 17. května 1395 v bitvě u Roviny) byl srbský despota, který vládl v letech 1371–1395 v oblasti u města Prilep[1] (dnes Severní Makedonie). Má značný význam ve folkloru Srbska, Bulharska, Severní Makedonie a dalších okolních zemí.
Život
[editovat | editovat zdroj]Král Marko byl jedním ze čtyř synů krále Vukašina[2] a jeho manželky Eleny. Původ rodiny Mrnjavčevićů není příliš dobře zdokumentován, neboť o něm neexistují žádné věrohodné zdroje. Podle dubrovnického spisovatele Mavra Orbiniho pocházel rod z Livna v dnešní Hercegoviny od místního vládce Mrnjavy (odtud i přízvisko), které povýšil tehdejší srbský car Štěpán Dušan. Do Livna se uchýlili potom, co Zahumlje obsadila Bosna.
Království zdědil, když jeho otec Vukašin zahynul v boji proti Turkům v bitvě u řeky Marica. Roku 1371 byl korunován na krále. Uroš, následovník Štěpána Dušnaa, viděl v Marku schopného člověka. Vukašinův spoluvládce Uroš zemřel v obdobné době. Mnozí však Marka jako nového panovníka neuznali, ale musel uznat suverenitu tureckého sultána a bojovat v osmanské armádě. Vládl tzv. Prilepskému panství, kde financoval výstavbu kláštera. Pevnost nad Prilepem, kterou nechal zbudovat, dodnes nese název Markovi kuli.
Srbská knížata, která dále bojovala proti Turkům, zabírala jeho území a připojovala je ke svým, protože jim Marko nemohl vzdorovat se svými vojsky oslabenými po bitvě u řeky Marice. Tak získal Đurađ Balšić město Prizren roku 1371 a Peć roku 1372; Lazar Hrebeljanović získal Prištinu a Vuk Branković získal Skopje roku 1377.
Marko padl dne 17. května 1395 v bitvě u Roviny, kde bojoval na osmanské straně proti vlašskému vojvodovi.
Marko byl vyobrazen kolem roku 1370 v kostele svatého Dimitrije ve vesnici Markova Sušica nedaleko Skopje[3] a v kostele kláštera archanděla Michaela v Prilepu v Severní Makedonii. Dvě obce na území současného Řecka také nesou jeho název.
Folklór
[editovat | editovat zdroj]Marko se stal polomýtickým hrdinou mnohých srbských, severomakedonských a bulharských pověstí a písní. Příběhy o něm se v 16. století rozšířily i na území Chorvatska apod. Objevuje se i ve folkloru jižní (řecké) části Makedonie. Je mu připisována nadpřirozená síla, člověk s velkým smyslem pro spravedlnost a podobně. Je občas vykreslován jako obr, který překračoval vrcholky hor apod. Jeho období života se v příbězích táhne až na 300 let z století čtrnáctého do 16. století.
Příběhy, které jej zmiňují jsou nicméně nejspíše starší, než byl sám Kralevic Marko. Po regionu je rozšířili hráči na hudební nástroj gusle. Jeho popularita byla rozšířena do té míry, že Vuk Karadžić ve svém slovníku uvedl, že není mezi Srby nikdo, kdo by jej neznal.[3]
Některé jeho příběhy vyšly i přeložené do češtiny, např. ve sbírkách Karla Jaromíra Erbena, byl předmětem práce několika malířů i sochaře Ivana Meštroviće.[3] Obraz mu věnovala i Mina Karadžić, srbská malířka a jedna z dcer Vuka Stefanoviće Karadžiće.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Princ Marko, autor: Mina Karadžić
Genealogie
[editovat | editovat zdroj]- otec Vukašin Mrnjavčević
- matka Jelena
- manželka Jelena[4] Hlapena, dcera Radoslava Hlapena
- manželka Todora, dcera nebo manželka Grgura
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Πρίγκιπας Μάρκο na řecké Wikipedii.
- ↑ ĆOROVIĆ, Vladimir. Istorija srpskog naroda. Beograd: Janus, 2001. ISBN 8676600929. Kapitola Polet Srbije, s. 194. (srbština)
- ↑ ĆOROVIĆ, Vladimir. Istorija srpskog naroda. Beograd: Janus, 2001. ISBN 8676600929. Kapitola Polet Srbije, s. 171. (srbština)
- 1 2 3 Marko Kraljević Superstar. vreme.com. Dostupné online [cit. 2026-01-08]. (srbsky)
- ↑ ĆOROVIĆ, Vladimir. Istorija srpskog naroda. Beograd: Janus, 2001. ISBN 8676600929. Kapitola Polet Srbije, s. 172. (srbština)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- И. В. Ягич, «Kraljević Marke kurz skizzrit nach der serb. Volksdichtung» («Archiv für Philologie», т. V);
- M. Халянский, «Южно-южно-славянские сказания о Кралевиче Марко» в связи с произведениями русск. былевого эпоса" (Варш., 1892—95).
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kralevic Marko na Wikimedia Commons 
Dílo Ploughing of Marko Kraljevic ve Wikizdrojích- Dílo Marko and the Turks ve Wikizdrojích
- Kralevic Marko na www.fmg.ac (anglicky)
- The book on Marko Kraljevic - Marko, The King's Son - Hero of The Serbs by Clarence A. Manning, O. Muiriel Fuller, illustrated by Alexander Key
- Heroic Ballads of Servia translated by George Rapall Noyes and Leonard Bacon, 1913
- Web comic strip Archivováno 9. 1. 2009 na Wayback Machine.
- Serbian ballads about Marko (Serbian)
- Bulgarian ballads (also here, with more information) and legends about Marko (Bulgarian)
- makedonské písně Archivováno 23. 12. 2007 na Wayback Machine.
- fairy tales Archivováno 8. 2. 2009 na Wayback Machine.
- legendy Archivováno 8. 2. 2009 na Wayback Machine. o Markovi (makedonsky)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marko Mrnjavčević na slovenské Wikipedii.
