Krabí efekt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Krabí efekt (anglicky crab bucket theory nebo crab mentality) je charakteristické chování, které se vyznačuje tím, že se jedinec snaží zničit jedince, který si vede lépe, aneb "Pokud to nemůžu mít já, ty také ne."[1] Chování se dá také vystihnout jako krátkozraké a nekonstruktivní, s absencí spolupráce.[2] Někdy tento efekt bývá také označován jako teorie krabů v kýblu, nebo krabí uvažování. Jedná se o typ hry s nulovým součtem.[3] Tento termín je velmi často používán na Filipínách.[1] Zde a jinde ve světě je dnes spojován především se sférou obchodu, podnikání a společenského postavení, kde se chce každý prosadit za každou cenu.[4] Myšlení můžeme chápat jako nevýhodné pro společenský rozvoj.[zdroj?]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Tento termín vznikl při pozorování krabů v rybářských boxech. Krab by byl schopný z něho utéct během jedné hodiny, kdyby v něm byl sám. Krabů je v boxu více, a protože spolu ze své podstaty nedokáží spolupracovat a mají v povaze se předhánět, tak ve snaze být lepší než ostatní raději stáhnou ostatní kraby dolů, než aby jim pomohli z boxu pryč, a tak se žádní krabi ven nedostanou. Je to součást jejich existence, která by se u člověka mohla označit za závist. Krabi si však navzájem nezávidí - pouze se snaží dostat na svobodu každý po svém.[1]

Termín krabí efekt (crab bucket, crab mentality) poprvé použila filipínská spisovatelka a aktivistka Ninotchka Rosca, popisujíc tak kompetitivní chování lidí na Filipínách za vlády Ferdinanda Marcose. Právě ona popsala tento sociologický jev jako "Pokud to nemůžu mít já, ty také ne."[4][5][2]

V literatuře se tento termín objevuje ve spojitosti popisující dělníky a menší osady, kdy navenek se tváří jako soudržná osada, zatímco uvnitř mezi obyvateli vládne třídní boj.[2]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Tento efekt popisuje sobecké a krátkozraké jednání[1], někdy také závist či nenávist[6], které není psychickou poruchou.[1] Tato závist je lidem přirozená, především když se jedná o vyšší pracovní postavení ostatních či lepší životní vyhlídky - každý by mohl zasáhnout, kariérní postup zhatit, většina to však neudělá, pocit závisti neprojeví a ten je po nějaké době opustí.[1]

Morální význam je takový, že pro jedince by bylo výhodnější spolupracovat a podporovat se, ovšem ze své podstaty si závidí to, co sami nemají, nebo že zůstávají tam, kde ostatní ne.[2]

Podobné koncepty[editovat | editovat zdroj]

Syndrom vysokého máku[editovat | editovat zdroj]

Někdy je tento efekt také spojován se syndromem vysokého máku (v angličtině Tall poppy syndrome), který popisuje sociální fenomén, kdy je člověk kritizovaný a ponižovaný za dosažení nějakých úspěchů.[6] Historie tohoto fenoménu sahá až do dob Říše Římské, kdy poslední římský král Tarquinius Superbus požádal o zkrácení nejvyšších makových stonků na své zahradě, na znamení svému synovi, že by se měl vyrovnat s pokud možno tajným vražděním úspěšných, za cílem, zajištění si úspěchu vlastního.[6]

Zákon Jante[editovat | editovat zdroj]

Další příbuzný termín, podle kterého by jedinec měl upravit své chování a potřeby ve prospěch skupiny.[7] Velice často je spojován se zeměmi Skandinávie. Tento termín ve své práci poprvé použil dánský spisovatel Aksel Sandemose, který sepsal i deset zákonů Jante.[7] Sami Dánové žijící v hlavním městě tento koncept považují za vymřelý. Vyskytuje se však v odlehlých provinciích především na západě - jakmile někdo poruší konvenci nebo se projeví jako ambiciózní, je většinou ostatními odsouzen.[8]

Příklady krabího efektu[editovat | editovat zdroj]

Klasickým příkladem jsou poznatky průzkumu zveřejněné v londýnském časopisu The Observer. Studie se zabývala střední vrstvou žijící na předměstí Londýna a odhalila věčné soupeření mezi sousedy. Jakmile si jeden z obyvatelů Woodfordu koupil nový model televize/lednice/auta, sousedé se začali předhánět v tom, kdo si koupí stejné nebo lepší. Podobně jako v Británii se tohle (v jiných formách) děje po celém světě. Drastickým je případ japonky Mitsuko Yamada, která utopila dvouleté dítě své sousedky jen kvůli faktu, že prošla vstupním testem do exklusivní školky, zatímco dcera Yamady ne. Mírnějším je pak čin čínské vlády, která zmařila udělení Nobelovy ceny dvěma vědcům původem z Číny, kteří pracovali a žili v USA. [9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f SOUBHARI, Tushar; KUMAR, Yathish. The CRAB - Bucket Effect and Its Impact on Job Stress‖ – An Exploratory Study With Reference To Autonomous Colleges. International Journal on Recent and Innovation Trends in Computing and Communication. 2014-10, roč. 2, čís. 10, s. 3022-3027. Dostupné online [cit. 30.11.2015].  
  2. a b c d ACUNA, Rudolfo. The Allegory of the Crabs [online]. 28.6.2013, [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.  
  3. VIBES, John. Crab mentality in human beings [online]. 22.3.2013, [cit. 2015-11-26]. Dostupné online.  
  4. a b GARY, McMurrain. Crab Mentality Is All Around [online]. 24.4.2013, [cit. 2015-11-29]. Dostupné online.  
  5. https://en.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_Marcos
  6. a b c SPACEY, Simon. Crab Mentality, Cyberbullying and “Name and Shame” Rankings [online]. 19.4.2015, [cit. 2015-11-23]. Dostupné online.  
  7. a b AVANT, Gayle R.; KNUTSEN, Karen Patrick. Understanding Cultural Differences: Janteloven and Social Conformity in Norway. ETC: A Review of General Semantics. 1993, roč. 50, čís. 4, s. 449-460.  
  8. BOOTH, Michael. The Law of Jante: How an irritable Danish author left an enduring mark on the national character. [online]. 11.2.2015, [cit. 2015-11-26]. Dostupné online.  
  9. ROYECA, Jon E.. Crab Mentality Is Universal [online]. 19.1.2010, [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. Dostupné také na: [1].