Krňovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krňovice
Krňovice (13).jpg
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Třebechovice pod Orebem
Okres Hradec Králové
Kraj Královéhradecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 114 (2011)[1]
Katastrální území Krňovice (1,68 km²)
PSČ 503 46
Počet domů 35 (2011)[1]
Krňovice
Krňovice
Další údaje
Kód části obce 169412
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krňovice (německy Krniowitz) je vesnice, část města Třebechovice pod Orebemokrese Hradec Králové. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Třebechovic pod Orebem. Prochází zde silnice II/298. V roce 2009 zde bylo evidováno 78  adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 76 obyvatel.[3]

Krňovice je také název katastrálního území o rozloze 1,68 km2.[4]

Na kraji vesnice je skanzen. Krňovice jsou od Třebechovic odděleny tokem Orlice, překlenutým mostem. Vedle mostu je vodácké přístaviště s možností vynesení lodě z řeky. Řeka Orlice s četnými meandry zde tvoří přírodní park.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1362.[5] Ves se původně jmenovala Krnějovice, podle svého zakladatele jménem Krněj nebo Krněja.

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako ze Štěnkova a jiných obcí v okolí i z Krňovic odcházeli evangelíci do exilu. Magdalena Prausová z Krňovic zemřela 15.11.1771 v Husinci, první české exulantské obci v pruském Slezsku.[6] Poté se její dcera Magdalena (narozena v Krňovicích) vdala do menší české kolonie Dolní Poděbrady poblíž Husince. V Poděbradech byla česká škola, do které docházely i německé děti z blízké obce Mehltheuer. Tak se stalo, že místo k poněmčení Čechů došlo k počeštění Němců. Když v roce 1873 mělo být vyučování v češtině ve všech školách pruského Slezska nahrazeno německým jazykem, bránili počeštění Němci z Mehltheueru svou českou mateřštinu, ale neuspěli.[7] Magdalena Gargulová (roz. Prausová) zemřela dne 10.3.1832. Historii exulantů popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů, odkazů a údajů z matrik).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Sklad ledu u kostela Nanebevzetí Panny Marie
  • Podorlický skanzen

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 464, 465, záznam 92-1. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 464. 
  6. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. ISBN 80-7017-553-2. 
  7. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exulantech. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 143 pages s. ISBN 80-7017-022-0. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]