Králíček ohnivý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKrálíček ohnivý
alternativní popis obrázku chybí
Králíček ohnivý
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď králíčkovití (Regulidae)
Rod králíček (Regulus)
Binomické jméno
Regulus ignicapillus
(Temminck, 1820)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Regulus ignicapillus
Regulus ignicapillus

Králíček ohnivý (Regulus ignicapillus) je malý zpěvný pták z čeledi králíčkovitých, hned po králíčku obecném vůbec nejmenší evropský pták.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nápadný, 9 cm velký zavalitý pták s rozpětím křídel mezi 13 - 16 cm a hmotností kolem 6 g. Má zelenavý hřbet, černobílá křídla, tmavý ocas, světlé břicho, poměrně dlouhé, oranžově zbarvené končetiny a světlou hlavu s nápadným bílým pruhem nad okem, černým temenem s nápadným podélným proužkem a štíhlým, šedě zbarveným zobákem. Samec má proužek na černém temeni oranžový, samice žlutý. Mladí jedinci černé temeno s proužkem zcela postrádají. Ve volné přírodě bývá velice často zaměňován s podobným králíčkem obecným (Regulus regulus), který nemá na rozdíl od králíčka ohnivého viditelný bílý proužek nad okem.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Žije v horských a podhorských jehličnatých, především smrkových lesích v Evropě na západ od Bugu, Malé Asie a Maghrebu. Za tahu se často objevuje i ve smíšených a listnatých lesích. Celá evropská populace je poměrně rozsáhlá a čítá 6 700 – 13 000 000 jedinců.[2] Je částečně tažný, zimuje v severní Africe, jižní Francii a na Pyrenejském poloostrově. V České republice pravidelně hnízdí asi 50 - 100 000 párů a zimuje 3 - 6 000 jedinců.[3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se zpravidla jednotlivě a na rozdíl od králíčka obecného za tahu nevytváří malá hejna. Jen v zimě jej můžeme spatřit v hejnech sýkor. Velmi neklidně prolézá a prolétá v korunách stromů. Ozývá se nápadným „sísisisisi“ v jedné řadě. Živí se drobným hmyzem, jeho larvami a semeny jehličnatých dřevin.

Ročně mívá dvě snůšky, první v květnu a druhou v červnu. Jedna snůška obsahuje 7 - 10 bílých, 13 × 10 mm velkých vajec s jemným hnědým skvrněním. Jejich inkubační doba trvá 13 - 15 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 14 - 15 dnech života.

Zdroje a reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Firecrest na anglické Wikipedii a Zniczek na polské Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-12]
  2. http://www.iucnredlist.org/search/details.php/52204/summ
  3. Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2