Kotel (Osečná)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kotel
Kotelské lípy
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 23 (2001)
Domů 38 (2009)
Lokalita
PSČ 463 52
Obec Osečná
Okres Liberec
Historická země Čechy
Katastrální území Kotel (4,36 km²)
Zeměpisné souřadnice
Kotel
Kotel
Další údaje
Kód části obce 112763
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kotel (německy Kessel) je malá vesnice, část města Osečná v okrese Liberec. Nachází se asi 2 km na jihovýchod od Osečné. Prochází zde silnice II/278. Je zde evidováno 38 adres.[1] Trvale zde žije 23 obyvatel.[2]

Kotel je také název katastrálního území o rozloze 4,36 km2.[3]

Z historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1434 byla obec zničena husitskými vojsky, později zde čelila nájezdu vzbouřených sedláků od Náchoda a Jičína.[4]

Ložisko uranu[editovat | editovat zdroj]

V oblasti se nachází ložisko uranu, jehož otevření plánuje státní podnik Diamo. Ministerstvo životního prostředí přes odpor místních obyvatel vyhlásilo chráněného ložiskové území, ačkoli to podle něj neznamená, že se zda uran bude někdy těžit.[5] Odhaduje se, že na území o rozloze 10,5 kilometru čtverečních leží asi 20.tisíc tun uranové rudy. V roce 2015 ministerstvo životního prostředí zamítlo žádost australské společnosti Urania Mining o povolení průzkumné těžby, o které společnost usilovala od roku 2008.[6] 

Tisíciletá lípa[editovat | editovat zdroj]

Uprostřed vsi je velmi stará lípa, zdánlivě složená ze tří kmenů, uvnitř dutiny jí roste vnitřní kmen. Dřevo je zdravé. V roce 2009 byla lípa zvolena Stromem roku 2009.[4]

Čertova zeď[editovat | editovat zdroj]

Jižně od vesnice se nalézá národní přírodní památka Čertova zeď – torzo bizarního a pověstmi opředeného skalního útvaru, vypreparované čedičové žíly.

Kotelský vrch, křížová cesta[editovat | editovat zdroj]

Východně od vsi se rozkládá Kotelský vrch, jenž je severním pokračováním vulkanicky podmíněného hřbetu Čertovy zdi. Na vrch vede stará křížová cesta (resp. jen její pozůstatky) od okraje Kotle, od obnovené kaple sv. Anny. Cesta končí kaplí (Božího hrobu) na vrcholu kopce, jež je v dezolátním stavu. Zastavení křížové cesty tvoří čtrnáct kamenných (dříve dřevěných) kapliček z let 1902 – 1904, zhotovených nákladem rodiny Bienertovy z Osečné. Jejich autorem je kamenosochař Adolf Sitte z dílny v č.p. 118. K opravě kaple Božího hrobu došlo k roku 2015, kdy ji následně litoměřický biskup Jan Baxant požehnal a v pátek 15. června 2018 byla křížová cesta na Kotelském vrchu po opravě znovu požehnána generálním vikářem Martinem Davídkem.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2001-03-01 [cit. 2001-03-01]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. a b Julius Dóša. Seznamte se s tisíciletou lípou. Mladá fronta - Sedmička Liberec a Jablonec. Srpen 2010, roč. II, čís. 30, s. 35. 
  5. Osečná žije s hrozbou těžby uranu za zády [online]. ČT24, 21. 9. 2008, rev. 21. 9. 2008 [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (čeština) 
  6. MŽP zamítlo žádosti o průzkumnou těžbu uranu na Liberecku
  7. DAVÍDKOVÁ, Milena. Požehnání opravené křížové cesty na Kotelském vrchu [online]. Biskupství litoměřické, 2018-06-16 [cit. 2018-06-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]