Kostel Všech svatých (Sedlec)

Kostel Všech svatých
	Hřbitovní kaple Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory
Místo
Stát	Česko
Souřadnice	49°57′43,04″ s. š., 15°17′17,85″ v. d.
Základní informace
Církev	katolicismus
Architektonický popis
Stavební sloh	gotika
Výstavba	14. století
Další informace
Adresa	Sedlec, Česko
Oficiální web	Oficiální web
Kód památky	30874/2-1082 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Všech svatých byl původně součástí cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. V podzemní části se nachází kostnice (ossuarium).

Historie[editovat | editovat zdroj]

S budováním hřbitovní kaple Všech svatých se začalo na počátku 14. století. Dvouvěžová hřbitovní kaple s kostnicí měla dvě podlaží. Nahoře se nacházela kaple a ve spodním patře kostnice.^[1] V roce 1421 byla stavba zasažena ničivým požárem založeným husity. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.

Kaple byly znovu obnoveny mezi lety 1703-1710 v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho - Aichela. Významným mezníkem v historii kaple se stal letopočet 1784. V tomto roce Josef II. zrušil kromě jiných také sedlecký klášter a klášterní majetek odkoupili Schwarzenbergové z Orlíka. Ti nechali kostnici upravit do nynější podoby. Autorem světově unikátní výzdoby z lidských kostí se stal řezbář František Rint z České Skalice.

Santiniho přestavby[editovat | editovat zdroj]

Santiniho úpravy zde nebyly tak velké jako v klášteře. Stavbu bylo nutné staticky zajistit, proto Santini vestavěl štít mezi věže západního průčelí a d přístavbou západní předsíně. Věže jsou rozdělené vodorovnými římsami a vrchol je zakončen arkádami s lucernou. Vertikalitu kostela Santini zdůraznil odstupňovaným opěrným gotickým systémem a umístěním vertikálních okenních otvorů. Okna jsou zakončena lomeným obloukem a jejich výplň je tvořena trojicí jeptišek s kružbou. Některé otvory jsou zazděné. Na detailu kružeb si můžeme všimnout trojlístků. Na štítu je vidět opět odstupňovaný opěrný systém s oknem zakončeným lomným obloukem.

Ve stylu svého specifického architektonického projevu, barokní gotiky upravil i interiér, včetně návrhu výzdoby z kostí a dalších doplňků jako např. řezaných korun nad pyramidami, svícnů (fiál) aj. Z kostí je zde vyobrazený znak knížecího rodu Schwarzenbergů, který se nachází u hlavního vchodu nad vstupním portálem. Dále mu lze připsat nástupní schodiště vedoucí do prostoru kostnice a dekoraci kleneb, včetně dvou polí zachované gotické klenby.^[2] Zde se také nachází vstupní lomený oblouk, který je zakončen do konzol. Změnil tak orientaci vstupu do obou podlaží.

Sedlecká kostnice[editovat | editovat zdroj]

Sedlecká kostnice má zajímavou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Podle pověsti přinesl opat sedleckého kláštera Heidenreich hrst země z Božího hrobu v Jeruzalémě a rozesel ji po hřbitově. Hřbitovní půda se tak stala součástí Svaté země a proto se sem pohřbívalo nejen z Čech, ale i z okolních zemí.^[3] Tisíce lidí zde našly poslední odpočinek také v dobách epidemií.

Návštěvnost[editovat | editovat zdroj]

Návštěvnost kostela^[4]^[5]
Rok	Počet návštěvníků
2015	333 350
2016	376 713
2017	431 444
2018	446 949

Galerie - kostnice[editovat | editovat zdroj]

Interiér kostnice
Erb rodu Schwarzenbergů v interiéru kostnice
Detail erbu – pole s hlavou Turka, kterému vyklovává oči krkavec
Interiér

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Srov.: Jan Kulich (pozn. 1).
↑ Srov.: Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998, s. 256.
↑ Srov.: Jan Kulich, Kostnice. Kutná Hora – Sedlec, Chlumec nad Cidlinou 2002.
↑ Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 10. Dostupné v archivu.
↑ Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné v archivu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

POCHE, Emanuel (red.). Umělecké památky Čech 3. Praha: Academia, 1980. S. 300–303.
Horyna, Mojmír, Jan Blažej Santini-Aichel, Karolinum, Praha 1998, 490 stran
Horyna, Mojmír, Santini: Stavby J. B. Santiniho na Žďársku, Resident, Žďár nad Sázavou 1999.
Kryšková, Anna – Látalová, Barbora – Kraut, Jan et al., Záměření církevní architektury J. B. Santiniho, Vysoké účení technické v Brně, Brno 2010.
Kulich, Jan, Kostnice. Kutná Hora – Sedlec, Gloriet, Chlumec nad Cidlinou 2002.
Lomičková Radka; Sedlec; nakladatelství: Katolická teologická fakulta, Togga; r. 2009; 588 stran
Pospíšil Aleš; Sedlec příběh podivuhodného místa Kutné Hory; vydala Nadace Kutná Hora – památka UNESCO za podpory společn osti Phulip Morris ČR a.s.; r. 2015; 204 stran
Kuncl Vladimír, Stanislav Růžička; Santini; nakladatelství: VIDEO-FOTO-KUNC; r. 2014; 168 stran

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostnice v Sedlci na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Kostel Všech svatých (Sedlec)
Stránky sedlecké kostnice

[1] Srov.: Jan Kulich (pozn. 1).

[2] Srov.: Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998, s. 256.

[3] Srov.: Jan Kulich, Kostnice. Kutná Hora – Sedlec, Chlumec nad Cidlinou 2002.

[navstevnost_2015-2017-4] Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 10. Dostupné v archivu.

[po-2018-5] Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné v archivu.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]