Kostel svatého Václava (Srbská Kamenice)
| Kostel svatého Václava v Srbské Kamenici | |
|---|---|
.jpg) Kostel sv. Václava v Srbské Kamenici | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| okres | Děčín |
| Obec | Srbská Kamenice |
| Souřadnice | 50°49′12,81″ s. š., 14°21′5,63″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | děčínský |
| Farnost | Srbská Kamenice |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o programu při NOCI KOSTELŮ |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Datum posvěcení | 20. října 1776 |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1772-1776 |
| Další informace | |
| Kód památky | 10596/5-3941 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Václava v Srbské Kamenici se nachází ve střední části obce a je pozdně barokní sakrální stavbou a architektonickou krajovou dominantou. Z pohledu od kostela se otvírá naopak široký výhled do údolí říčky Kamenice s protilehlými vrchy. Kostel byl zapsán do státního seznamu kulturních památek.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Již soupis českých farností z roku 1352 obsahuje první zmínku o kostele v Srbské Kamenici. Tento první kostel stál zřejmě v prostoru dnešního hřbitova. Kdy však vznikl a jak vypadal není známo. Jednalo se zřejmě o dřevěnou stavbu. V období reformace v letech 1568–1630 sloužil luteránům. Protože poslední luteránský pastor Jakob Jüngling údajně při opuštění obce odnesl písemné záznamy, nové zápisy jsou datovány až rokem 1635. Středověká farnost zanikla a od roku 1630 byl se kostel stal filiálním k farnosti Česká Kamenice. Jako samostatná farnost byla Srbská Kamenice obnovena až v roce 1856. Stávající kostel nepostačoval kapacitou potřebám rostoucí obce, protože sloužil zároveň i pro Všemily a Jetřichovice bylo třeba postavit kostel nový, větší. Farnost v roce 1760 udává, že do ní patří kolem 1700 farníků. Základní kámen pro nový kostel, který ležel nad hřbitovem, byl položen 15. července 1772 a výstavba trvala další čtyři roky. Byl vystavěn v pozdně barokním slohu podle plánů J.W. Kosche stavitelem W. Sauerem. První mše svatá v něm byla sloužena na den sv. Václava 28. září 1776 a ke slavnostnímu vysvěcení došlo 20. října 1776. Náklady na stavbu dosáhly částky 20 tisíc zlatých. V roce 1785 do něj byl instalován hlavní oltář z pražského paulánského klášterního kostela Nejsvětějšího Salvátora (dnešní evangelický kostel severně od Staroměstského náměstí). Pro tento oltář však kostel nebyl dostatečně vysoký, a proto byl nástavec oltáře se zpodobněním Svatého Ducha umístěn nad sakristii. Titulní obraz
z roku 1881 je dílem malíře Karla Javůrka. V roce 1864 byla postavena fara, která se zachovala dodnes. O deset let později byla postavena ohradní zeď hřbitova. V roce 1886 byla hlavní věž vysoká 34 metrů opatřena hromosvodem. Po poválečném vysídlení německy mluvícího obyvatelstva kostel začal pustnout. K výrazné obnově kostela došlo po konci totalitního komunistického režimu v Československu. Před započetím obnovy kostela se v něm již asi patnáct let nekonaly bohoslužby. V letech 1992–1995 byl kostel opraven a 23. září 1995 po opravě znovu požehnán litoměřickým biskupem Josefem Kouklem. 20. září 2003 byly pro kostel požehnány generálním vikářem litoměřické diecéze Karlem Havelkou dva nové zvony, sv. Václav a Srdce Ježíšovo. Tyto nové zvony byly pořízeny pomocí Česko-německého fondu budoucnosti,[1] rodáků z Německa, obecní sbírce a darům družební farnosti Karbach, byly následně instalovány do zvonice a spolu se zvonem z roku 1683 vyzvánějí každý den.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Kostel je jednolodní, obdélný. Má obdélný, polokruhem ukončený presbytář s obdélnou sakristií po jižní straně. Nad sakristií je v patře oratoř. V západním zvlněném a odstupňovaném průčelí se nachází hranolová věž. Boční fasády člení čabrakové pilastry a okna kasulových tvarů.
Vybavení[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář je rokokový. Pochází z poslední třetiny 18. století, má luisézní ornament a bohatou sochařskou výzdobu. Kazatelna je rokoková s reliéfem Krista-Dobrého pastýře a sochou Mojžíše. Jak hlavní oltář, tak i kazatelna jsou z pražského paulánského kostela. Křtitelnice je datována do roku 1736.
Varhany[editovat | editovat zdroj]
Kromě velkých mechanických klasicistních varhan z konce 18. století, které jsou na kruchtě, se v kostele nacházejí ještě jedny menší rovněž klasicistní na boční oratoři. Nástroje slouží mimo jiné při pořádání každoročního hudebního festivalu Srbskokamenické kulturní léto.[2]
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Poblíž vstupu do chrámu je obnovená barokní vodní nádrž se sochou sv. Petra, pocházející z atiky kostela sv. Petra a Pavla v nedaleké Růžové. Na skále pod hřbitovem je vytesán reliéf Korunování Panny Marie z roku 1701.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 62.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III.. Praha: Academia, 1980. 540 s. S. 395.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Václava, Srbská Kamenice (katalog biskupství litoměřického)
- Program NOCI KOSTELŮ, Srbská Kamenice, kostel sv. Václava
- Kostel sv. Václava v Srbské Kamenici na Hrady.cz
- Webové stránky obce Srbská Kamenice
- Noc kostelů 2014 – Srbská Kamenice, kostel sv. Václava
- Lužické hory – Kostel sv. Václava v Srbské Kamenici
