Kostel svatého Václava (Kozojedy)
| Kostel svatého Václava v Kozojedech | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Kozojedy |
| Souřadnice | 50°18′53,22″ s. š., 15°22′18,2″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | Jičín |
| Farnost | Kopidlno |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Typ stavby | filiální kostel |
| Specifikace | |
| Délka | 11,70 m |
| Šířka | 10,75 m |
| Stavební materiál | dřevo, omítka |
| Další informace | |
| Kód památky | 37072/6-1222 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Václava v Kozojedech se nachází v okrese Jičín. Náleží pod biskupství královéhradecké, jičínský vikariát, Římskokatolická farnost – děkanství Kopidlno.[1] Kostel byl zapsán do státního seznamu kulturních památek před rokem 1988.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínky o kostelu pocházejí z roku 1368. Římskokatolický filiální kostel svatého Václava dnešní podoby byl postaven v roce 1689. V roce 1718 byl opravován. V roce 1803 byl kostel omítnut. V roce 1913 byl rekonstruován na popud Musejního spolku v Novém Bydžově.[3][4]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Orientovaná jednolodní dřevěná stavba obdélníkového půdorysu s trojbokým závěrem, kruchta je částečně podepřená deseti sloupy. Střecha strmá valbová krytá šindelem se sanktusníkem s jehlanovitou stříškou. Vazní trámy hambálkového krovu přesahují stěny kostela a jsou podepřeny řezbou zdobenými dřevěnými krakorci. K severní stěně kněžiště je přistavěna zděná čtvercová sakristie. K jižní straně lodi je přisazena roubená síň.
K výstavbě byla použitá dubová prkna (trhanice) o síle 20–25 cm, šířce kolem 50 cm do délky 10 m.[5]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Interiér je barokní z let 1718–1722.[6] Strop lodi prkenný, kazetový s polychromovanou malbou s renesančními motivy.[6] Polychromií je zdobena kruchta a lavice. Půlkruhově klenutý vítězný oblouk má rozpětí 5,65 m, je přepásán řezaným sponovým trámem na němž je nápis s chronogramem 1689 (latinsky: PropItIVs sIs JesV popVLo qVI tVo, CrVore reDeMptVs est, česky: Milostiv buď, Ježíši, Iidu, jenž tvým utrpením vykoupen jest). Hlavní oltář je z roku 1722 se sochami českých patronů nese obraz sv. Václava, nástavec zdobí obraz Navštívení Panny Marie. Boční portálové oltáře jsou z roku 1718. Na epištolní straně se nachází oltář s obrazem sv. Antonína Paduánského, na evangelijní straně je boční oltář s obrazem sv. Jana Křtitele.[4] Kazatelna z roku 1722 je zdobená řezbou čtyř evangelistů.[7]
V roce 1961 byly v kostele varhany přenesené z Chroustova pocházející z roku 1722.[7]
Zvonice[editovat | editovat zdroj]
V blízkosti kostela stojí dřevěná stupňovitá zvonice se šikmou spodní části, půdorys je osmiúhelníkový o hranách 3,25 m a 5,80 m, konstrukce štenýřovo-vzpěradlové, bedněná prkny, zakončena jehlanovou střechou krytou šindelem.[8] Zvonice vysoká 13 m pochází z roku 1689.[9] Ve zvonici byly tři zvony. Dochoval se zvon o výšce 1,10 m a průměru 0,95 m z roku 1612.[7] Ostatní zvony byly rekvírovány.[4]
Ostatní[editovat | editovat zdroj]
- Kostel je uprostřed hřbitova otočen ohradní zdí, která je tvořena pískovcovými sloupky mezi nimiž jsou položené dřevěné fošny.
- Uvnitř kostela ve zdi je náhrobek Václava Stráňovského z roku 1568.
- Kostel je součástí
naučné stezky Vysoké Veselí–Kákovice–Veselý Háj–Velešice–Sběř–Kozojedy–Češov s odbočkou na valy–Volanice–Vysoké Veselí[10]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Trojboký závěr a sakristie -
Západní průčelí a vstupní předsíň -
Předsíň -
Zvonice
_09.JPG)
_05_vstupn%C3%AD_port%C3%A1l.JPG)
_06_zvonice.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Filiální kostel sv. Václava, mučedníka. www.bihk.cz [online]. biskupství královéhradecké [cit. 2018-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-10.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-09]. Identifikátor záznamu 148974 : Kostel svatého Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Kozojedy. drevenekostely.tode.cz [online]. [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c BARCIK, Robert. Kozojedy - dřevěný kostel sv. Václava. www.hlusice.info [online]. [cit. 2018-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-10.
- ↑ Kozojedy - dřevěný kostel sv. Václava. www.turistika.cz [online]. [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b DUDÁŠ, Miloš. Dřevěná sakrální architektura ve střední Evropě. [s.l.]: [s.n.], 2002. ISBN 80-968632-2-3. S. 43.
- ↑ a b c Detail dokumentu - G0212391. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- ↑ LANGER, Jiří; KUČA, Karel. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. 1. vyd. [s.l.]: Paseka, 2009. ISBN 978-80-7185-982-6. S. 236, 237.
- ↑ Kostel sv. Václava, Kozojedy - Církevní památky - Hradecko - Kozojedy. m.hkregion.cz [online]. [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Plán umístění turistických informačních míst a návrhy směrovek [Stezka Češov-Veselí]. stezka-cesov-veseli.unas.cz [online]. [cit. 2018-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-10.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LANGER, Jiří; KUČA, Karel. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. Paseka, 2009. ISBN 978-80-7185-982-6
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Václava na Wikimedia Commons
