Kostel svatého Ondřeje (Heřmanovice)
| Kostel svatého Ondřeje v Heřmanovicích | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Heřmanovice |
| Souřadnice | 50°11′36,86″ s. š., 17°24′8,05″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | ostravsko-opavská |
| Farnost | Heřmanovice |
| Zasvěcení | Svatý Ondřej |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Typ stavby | kostel |
| Výstavba | 1588, přestavěn 1739 |
| Další informace | |
| Kód památky | 18154/8-66 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Ondřeje v Heřmanovicích se nachází v okrese Bruntál. Kostel byl zapsán do státního seznamu kulturních památek před rokem 1988.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Římskokatolický farní kostel sv. Ondřeje byl postaven v roce 1588 vratislavským biskupem Ondřejem Jerinem v renesančním slohu. Podle nápisu na pamětní mramorové desce byl kostel zasvěcen svaté Trojici. V roce 1739 barokně přestavěn a upraven kardinálem a vratislavským biskupem Filipem Ludvíkem ze Sinzendorfu. V roce 1766 byl znovu zasvěcen.[2] [3]
V roce 1891 zahájil bohoslužby cukmantelský farář, které se konaly jednou za tři týdny. V roce 1672 byla zřízena samostatná fara. Od roku 1674 se začaly vést matriky.[4]
Povodeň v roce 1997 narušila statiku kostela. V roce 2004 bylo provedeno statické zabezpečení. V roce 2013 generální oprava kostela při níž byly opraveny fasády, krovy, okna, položena nová krytina, restaurovány dveře a další. Náklady na opravu činily v období 2004–2013 šest milionů korun.[5]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Orientovaná jednolodní zděná stavba obdélníkového půdorysu s plochým závěrem. Osově v západním průčelí vestavěna věž, která tvoří mělký rizalit, je členěna nárožními lizénami kordonovou římsou. Římsa odděluje horní část věže s hodinami rovněž členěnou lizénami, z boku se přimyká volutový štít. Kolem věže v přízemí vede dvouramenné schodiště kryté pultovou střechou a ukončené dvěma arkádami. Vstupní portál je pravoúhlý s kamenným ostěním. Boční fasáda je členěná pěti okenními osami, zdobená lizénovými rámy. Okna vysoká ukončená segmentovým záklenkem a měla profilované štukové ostění. Průčelí má zaoblená nároží, členění plochým rámováním a hlavní římsou. Okna průčelí stejného typu jako v boční fasádě. Střecha kostela sedlová krytá břidlicí, věž má cibulovitou střechu se zaslepenou lucernou krytou břidlicí. Lucerna má cibulovou báň zakončenou makovicí a křížem.[6][7] V roce 1990 byly odstraněny všechny barokní ozdoby (pilastry, šambrány, voluty).[5]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Interiér lodi je členěn pilíři se svazkovými pilastry s jónskými hlavicemi a s kladím. Loď zaklenuta třemi pruskými klenbami. Kněžiště zaklenuto pruskou klenbou, po stranách kněžiště jsou patrové klenuté oratoře. V interiéru je boční kaple a sakriste. V západní části je zděná kruchta podepřena dvěma pilíři, ve střední části je zaklenuta křížovou klenbou, po stranách sférická klenba s lunetami.[7] Před rokem 1651 dal postavit hlavní oltář se sochou sv. Ondřeje a boční oltář šoltys Jan Biroldt[2] Hlavní barokní oltář nese obraz smrti sv. Ondřeje, po stranách oltáře se sousoším sv. Filipa, sv. Petra, sv. Pavla a sv. Jakuba. Boční oltáře nesou obrazy sv. Barbora a sv. Anny. Renezanční kamenná křtitelnice s barokním víkem je zdobená kolorovanými reliéfy znázorňující sv. Ondřeje a výjevy ze života Ježíše Krista.[2][3]
Pamětní deska biskupa Ondřeje Jerina[editovat | editovat zdroj]
Pamětní deska se nachází na čelní straně věže v místě mezi pultovou střechou schodiště a oknem. Na mramorové desce je erb biskupa Ondřeje Jerina a latinský nápis:[2]
ANDREAS DEI GRATIA EPISCOPULOS
VRATISLAE SUPREMUS TOTIUS SLESIA
CAPITANEUS TEMPLUM HOC SUO
SUMTU A FUNDAMENTALIS EXTRUXIT
ET DEDICAVIT ANNO DNI MILLES.
QUIN GENTESIMO OCTUAGES DNICA TRINITATI
(česky:
Ondřej, biskup z vůle Boží
nejvyšší pán celého Slezska
vybudoval od základů tento
chrám na své náklady
a v roce 1588 jej zasvětil Trojici svaté)
Zvony[editovat | editovat zdroj]
Zvonové patro je otevřeno okny se segmentovým záklenkem. V době první světové války v roce 1914 byly rekvírovány tři zvony. V roce 1923 byly ulity čtyři nové zvony.[4]
Ostatní[editovat | editovat zdroj]
Kolem kostela sv. Ondřeje je ohradní zeď s původní branou s kovanou mříží před hlavním průčelím. V blízkosti kostela vede:
turistická trasa Jedlová–Heřmanovice–Heřmanovice - hřeben, rozcestník–Zlaté Hory
- Cyklotrasa č. 55[6] z Albrechtic a č. 6072 do Zlatých Hor
- V kostele se natáčela sekvence seriálu Strážce duší Madonin dar[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-05]. Identifikátor záznamu 128841 : kostel sv. Ondřeje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Historické pamětihodnosti – svědkové historie obce | Obec Heřmanovice. www.hermanovice.cz [online]. [cit. 2018-02-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Heřmanovice - kostel sv.Ondřeje a ostatní sakrální památky. www.turistika.cz [online]. 2016-08-07 [cit. 2018-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Historie. www.hermanovice.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Kostel sv. Ondřeje v Heřmanovicích, obec Heřmanovice, farnost Heřmanovice. www.doo.cz [online]. Stavební odbor Diecéze ostravsko-opavské, 2016-03-09 [cit. 2018-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Farní kostel sv. Ondřeje, Heřmanovice. Farní kostel sv. Ondřeje, Heřmanovice [online]. [cit. 2018-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-05.
- ↑ a b Detail dokumentu - G0187641. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2018-02-05]. Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Ondřeje, Heřmanovice | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2018-02-05]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Ondřeje na Wikimedia Commons
