Kostel svatého Mikuláše (Podunajské Biskupice)
| Kostel svatého Mikuláše (Podunajské Biskupice) | |
|---|---|
 Věž a část boční lodi kostela svatého Mikuláše v Podunajských Biskupicích | |
| Místo | |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Bratislavský |
| Okres | Bratislava II |
| Obec | Podunajské Biskupice |
| Souřadnice | 48°7′27,4″ s. š., 17°12′35″ v. d. |
  Kostel svatého Mikuláše (Podunajské Biskupice) | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | Západní |
| Diecéze | Bratislavská |
| Děkanát | Bratislava – Jih |
| Farnost | Podunajské Biskupice |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románský |
| Výstavba | 13. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
| Oficiální web | http://biskupice.fara.sk/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Mikuláše (maďarsky Szent Miklós templom; anglicky Church of Saint Nicholas) je římskokatolický kostel, který se nachází v bratislavské městské části Podunajské Biskupice. Jedná se o trojlodní románsko-gotický kostel z poloviny 13. století s polygonálně ukončeným kněžištěm a jednou věží na západní straně. Protože byl od svého vzniku vícekrát přestavěn, nese znaky různých slohů – gotického, románského, barokního i klasicistního.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ačkoli o době jeho vzniku nejsou žádné bližší prameny, často se vyskytuje rok 1221 jako rok vystavění kostela. První hodnověrná listina, která se výslovně týká kostela, je bula papeže Urbana IV. z roku 1264. Tato listina je přímým důkazem toho, že kostel existoval již dříve.
Kostel byl postaven v gotickém stylu, nesl však i znaky románského stylu. V průběhu jeho existence byl několikrát přestavěn a opravován. V polovině 14. století byl přestavěn v gotickém stylu, barokní dostavby jsou z roku 1770 a klasicistní z roku 1794. Poslední úpravy jsou z roku 1938. Kostel je na místě, kde se ve středověku nacházela poddanská vesnice patřící ostřihomskému arcibiskupovi, který byl zároveň do roku 1912 patronem kostela svatého Mikuláše. V roce 1264 papež Urban IV. daroval kostel, původně patřící Gerhardu z Parmy, kaplanovi Štěpána Váncsaiho. První zmínka o kostele byla již v soupisu památek na Slovensku v roce 1221. Zároveň datuje i přestavbu původního románského kostela do gotického slohu s presbytářem do první poloviny 14. století.
Kostel měl několik vývojových etap:
- 1. vývojová etapa byla v 10.–11. století. Na místě dnešního presbytáře tehdy stál kostel. Jeho orientace byla na sever, což dokazují archeologické nálezy podlahy a fragmenty zdiva.
- 2. a 3. vývojová etapa byla v 12. století, kdy kapacita původního kostela nebyla dostatečná. Západní průčelí bylo zbouráno a přistávaly se románské trojlodí. Později přidaly 2 patra věže. Použili plevová cihly (17x31x4cm). Avšak na základě archeologického výzkumu můžeme počítat i s teorií, že kostel byl v druhé etapě zbourán a postaven na nově.
- 4. vývojová etapa byla ve druhé polovině 12.–13. století). Vybudovala se starší sakristie (na místě současné sakristie)
- 5. vývojová etapa byla ve druhé polovině 13. století. K nynější trojlodí přistavěli polygonální presbytáři, na které využily materiál jako na trojlodí.
- 6. vývojová etapa byla na prelomme 13. a 14. století Sakristie byla přestavěna do současné podoby.
- 7. vývojová etapa byla na počátku 14. století) kdy nadstavili věž. Zaklenuli presbytář a postavili v něm nový oltář. Kostel podlehl gotickému slohu.
- 8. vývojová etapa byla v 15. století. Celý interiér kostela byl upraven a postavil se nový krov nad lodí i nad presbytářem.
- 9. vývojová etapa byla v 16.–17. století. Dělali se menší stavební úpravy, také nové renesanční úpravy interiéru (vápenné nátěry) a výmalba presbytáře.
- 10. vývojová etapa byla v 18. století. Na kostele se udělali barokní úpravy a pristavila se část oratoře.
- 11. vývojová etapa byla na přelomu 18/19. století. Dostávala se kaple rodiny Ormosdy.
- 12. vývojová etapa byla na konci 19. století. Probíhaly neogotické úpravy kostela a presbytáře, byl osazen současný oltáře sv. Mikuláše.[1]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Kostel byl postaven v románského stylu. V průběhu své existence byl několikrát přestavěn a opravován. V polovině 14. století byl přestavěn v gotickém stylu, barokní dostavby jsou z roku 1770 a klasicistní z roku 1794. Poslední úpravy jsou z 1938.
Hlavní loď v současnosti doplňují modernější přístavby, které narušují celkovou historickou estetiku kostela. Obě boční lodě mají profilované stropy do čtverců. Jsou estetický sladěné s hlavní lodí. Jsou postaveny na místě, kde byly původně barokní přístavby. Sakristie s ranogotický klenbou je umístěna v jižní části, netradičně vedle svatyně. Gotické presbytář se nachází v jihovýchodní části. Je zaklenutý žebrovými klenbami a doplněné vitrážovými okny.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Mikuláše je nejstarší románská stavba v Bratislavě. Je i nejstarším vysvěceným kostelem v Bratislavě.
- V kostele se nenachází žádná freska nebo jiná nástěnná malba svatého Mikuláše – patrona tohoto kostela. Dokonce se nevyskytuje ani ve vitrážových oknech.
- V kostele se našlo zdivo z římské stavby z 3. století.
- Při archeologickém průzkumu byly okolo kostela i v kostele objeveny hroby.
- Kostel má dvě fary – starší a novější. Při stavbě starší fary bylo využito středověké zdivo z 13. století.
- V kostele se nachází také krypta rodiny Ormosdyovců.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Kostel patří pod správu místní farnosti Římskokatolické církve.[2] Kostel byl naposledy rekonstruován v únoru 2020, kdy byla dokončena úprava střecha hlavní lodi. V kostele probíhají mše sloužené v slovenském i maďarském jazyce.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled na věž -
Portál -
Informační tabule u hlavního vchodu do kostela -
Jižní loď přistavěná v roce 1938 -
Pohled na závěr jižní lodě -
Sochy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie -
Věž -
Jižní strana -
Brána -
Severní průčelí -
Jižní průčelí -
Apsida
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kostol svätého Mikuláša (Podunajské Biskupice) na slovenské Wikipedii.
- ↑ BOTEK, Andrej; ERDÉLYI, Róbert; PAULINY, Pavol; VACHOVÁ, Barbora. Kostol sv. Mikuláša v Bratislave-Podunajských Biskupiciach – nové poznatky o stavebnom vývoji. Revue Pamiatky a múzeá. 2018, čís. 4, s. 22–27. ISSN 1335-4353. (slovensky)
- ↑ Oficiální stránka římskokatolické farnosti. www.fara.sk [online]. [cit. 2014-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-31.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠIMONČIČOVÁ KOÓŠOVÁ, Petra; PAULINY, Pavol; ERDÉLYI, Róbert; VACHOVÁ, Barbora, Botek, Andrej; Pivko, Daniel; Murín, Igor. Lokalizácia najstaršieho sakrálneho priestoru v kostole sv. Mikuláša v Bratislave – Podunajských Biskupiciach (výsledky archeologického výskumu). Archaeologia historica. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2019, roč. 44, čís. 2, s. 749–773. Dostupné online. ISSN 0231-582. (slovensky)
- kolektiv autorů. Súpis pamiatok na Slovensku. Redakce Alžbeta Güntherová. Svazek Zv. 2, K–P. Bratislava: Obzor, 1968. 582 s. (slovensky)
- BOTEK, Andrej; ERDÉLYI, Róbert; PAULINY, Pavol; VACHOVÁ, Barbora. Kostol sv. Mikuláša v Bratislave-Podunajských Biskupiciach – nové poznatky o stavebnom vývoji. Revue Pamiatky a múzeá. 2018, čís. 4, s. 22–27. ISSN 1335-4353. (slovensky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons - Oficiální stránka římskokatolické farnosti Archivováno 31. 5. 2008 na Wayback Machine.
