Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Řenče)
| Kostel svatých Cyrila a Metoděje | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°34′46,52″ s. š., 13°24′38,86″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Současný majitel | Řenče |
| Zasvěcení | Cyril a Metoděj |
| Další informace | |
| Adresa | Řenče, Česko |
| Kód památky | 11142/4-5052 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Cyrila a Metoděje se nachází v obci Řenče, jihozápadně od Plzně.[1] Byl postaven v letech 1869–1878 v pseudorománském slohu. Jedná se o nejvýznamnější stavbu v obci, která byla prohlášena kulturní památkou.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První myšlenka o možnosti vystavět kostel[2] v Řenčích[3] pochází podle pramenů z roku 1849. Jeden z místních občanů, Václav Spelina, s několika dalšími místními občany projednal možnost výstavby s českobudějovickým biskupem Josefem Ondřejem Lindauerem, který ji schválil. V roce 1864 byla zvolena stavební komise, která vybrala vhodné místo. Pražské místodržitelství vydalo v roce 1867 stavební povolení.
Základy kostela byly vyměřeny v roce 1869 a téhož roku byl položen základní kámen. Krovy byly zvednuty v následujícím roce a v roce 1871 byl na kostelní věži umístěn kříž. Zvonek z místní kapličky byl do kostela umístěn hned potom, co do báně v kříži byly umístěny staré spisy týkající se místních událostí.[4] V roce 1872 byly práce hrazené obcí[2] z finančních důvodů zastaveny. Další finanční prostředky se zajistily např. prodejem obecní pastoušky a kovárny, a také i díky tomu, že se podařilo získat peníze od okolních obcí. Poté práce na výstavbě chrámu pokračovaly. Ukončeny byly v roce 1878.
8. listopadu 1878 byl zvon, původně umístěný v kostelíku ve Vícově, slavnostně převezen do Řeneč a následující den byl do věže kostela zavěšen. Zvon byl z Vícova do Řeneč zapůjčen u příležitosti slavnosti posvěcení kostela, jak je opakovaně zdůrazňováno. Poté, 10. listopadu 1878, byl kostel, který je zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi, vysvěcen biskupem Františkem hrabětem ze Schönbornu za účasti Františka Příkosického, papežského tajného komořího a kaplana v Plané u Mariánských Lázní.
První pouť se konala v březnu 1879 a mši svatou sloužil přeštický děkan Emanuel Václav Řičák.[5][6] V roce 1897 byly do kostela zakoupeny staré, špatně fungující varhany, které byly následně využity k sestavení nových varhan.
Charakteristika a výzdoba kostela[editovat | editovat zdroj]
Loď chrámu je 22 metrů dlouhá, 12 metrů široká, 12,5 metrů vysoká, o třech klenbách. Do kostela byl přenesen zvon a křtitelnice z kostelíka ve Vícově. Zvon je vysoký 0,77 m, má průměr 1 metr. Na hambalku je uveden letopočet 1722 a písmena p.M.I.p. Křtitelnice je barokní, dřevěná a na přední straně je umístěn znak kladrubského kláštera s písmeny I.S.M.C. (prelát Josef Sieber) s letopočtem 1748 a na boku je reliéf sv. Ambrože. ThDr. Petr Špelina[7] daroval na hlavní oltář obraz svatého Cyrila a Metoděje a na levý oltář obraz Panny Marie.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Větších oprav se kostel dočkal v roce 1969, kdy byla nově pokryta věž kostela a v následujícím roce opravena střecha. Nicméně vzhledem k tomu, že se jeho stav zhoršoval, byl začátkem roku 1975 kostel okresním národním výborem pro nebezpečí zřícení uzavřen. V témže roce byl však svépomocí opraven, staticky zajištěn a zkolaudován.
V roce 1996 byla nově pokryta věž kostela mědí, osazen nový kříž, vsazena nová okna, vyměněny dveře a bylo nově omítnuto venkovní zdivo. V témže roce byl řenečský kostel rozhodnutím MK ČR pod č. j. 8087/94 prohlášen kulturní památkou. V roce 1997 se provedla výměna střešní krytiny (nahrazena taškami) a byly osazeny nové měděné okapové žlaby a svody.
V létě 2016 byla podepsána smlouva o převodu vlastnictví kostela z římskokatolické farnosti Blovice na obec Řenče. Nyní obec připravuje podklady k podání žádosti o dotaci na opravu kostela.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Oficiální stránky obce Řenče [online]. Řenče: [cit. 2019-09-21]. Dostupné online.
- ↑ a b FOUD, Karel; KAREL, Tomáš. Jižní Plzeňsko 1. - Historičko-turistický průvodce č. 12. Příprava vydání Zdeněk Procházka. první. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1999. 224 s. ISBN 80-86125-09-2, ISBN 9788086125091. OCLC 76629497 S. 115.
- ↑ HOSTAŠ, Dr. Karel; VANĚK, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Přeštickém. Praha: Archaeologická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. 131 s. S. 131.
- ↑ ŠPELINOVÁ, Andrea. Řenecké panství, obec a tvrz v proměnách staletí. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, 2017. 58 s. S. 24–28.
- ↑ KOKOŠKOVÁ, Věra. Osobnosti Přešticka. třetí. vyd. Plzeň: František Spurný, APEX-ART, 2012. 117 s. ISBN 978-80-87600-03-0.
- ↑ TEJČEK, Michal. Emanuel Václav Řičák (1824-1904) Dobrý kněz a hospodář. Redakce Věra Kokošková, Simona Ullspergerová. první. vyd. Přeštice: Město Přeštice a Dům historie Přešticka, 2014. 55 s.
- ↑ ŠIMKOVÁ, Eva. 2. setkání rodáků obcí Řeneč a Plevňova 5. července 2010 [online]. Řenče: obec Řenče a Plevňov, 2010 [cit. 2019-09-21]. S. 3. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠPELINOVÁ, Andrea. Řenecké panství, obec a tvrz v proměnách staletí. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, 2017. 58 s. S. 24–28.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatých Cyrila a Metoděje na Wikimedia Commons
