Kostel svatého Vavřince (Rumburk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Vavřince
v Rumburku
Kostel sv. Vavřince v Rumburku
Kostel sv. Vavřince v Rumburku
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresDěčín
ObecRumburk
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátděčínský
Farnostděkanství Rumburk
Statusfiliální kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba16831690
Specifikace
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
AdresaTřída 9. května, Rumburk
Kód památky19486/5-3864 (PkMISSezObrWD) (součást památky kapucínský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický filiální[1] kostel svatého Vavřince s kapucínským klášterem v Rumburku tvoří barokní sakrální areál z let 1683–1690.[2] Po jihovýchodní straně kostela sv. Vavřince je komplex loretánské kaple s ambity. Celý komplex kapucínského kláštera s kostelem, včetně lorety, je chráněn od roku 1966 jako kulturní památka.[3]

Historie kláštera[editovat | editovat zdroj]

Ve správě řádu kapucínů byl klášter od konce 17. století a areál se stal oblíbeným poutním místem až do začátku 20. století, kdy jej významově zastínila nedaleká bazilika ve Filipově. Kapucíni působili v Rumburku až do násilného rozehnání mužských řádů v komunistickém Československu v roce 1950. Areál pak zůstal v podstatě prázdný, s minimálním využitím, a začal chátrat. Od poloviny 70. let 20. století probíhala úprava kláštera na knihovnu, dokončená až v 90. letech. Počátkem 90. let 20. století lze rovněž datovat rozsáhlou obnovu lorety a ambitů, která se musela vypořádat se statickými problémy, vzniklými provozem těžkých vozidel na okolních komunikacích i rozpadem původního odvodnění. Opravy probíhají i ve druhé dekádě 21. století restaurováním fresek a zachovalých částí mobiliáře. Klášter je čtyřkřídlá stavba kolem pravoúhlého dvora. Je to stavba patrová, pouze v jednom traktu dvoupatrová.[4]

Rumburští kapucíni[editovat | editovat zdroj]

  • kolem roku 1897 P. Hilarius Pokorný (1865–1920), představený kapucínského kláštera v Rumburku[5]

Architektura kostela[editovat | editovat zdroj]

Kapucínský klášter spolu s kostelem
Detail fresky na průčelí kostela sv. Vavřince

Kostel je obdélnou stavbou. Má obdélný presbytář a obdélnou kapli po severní straně. Presbytář i loď mají valenou klenbu s lunetami. Boční kaple jsou sklenuty křížově.[4]

Zařízení kostela[editovat | editovat zdroj]

Oltářní stěna hlavního oltáře je barokní a pochází z 18. století. Nacházejí se zde obrazy Umučení sv. Vavřince, Umučení sv. Jana Křtitele a Umučení sv. Václava. Dva boční oltáře pocházející z 19. století jsou zasvěceny Panně Marii a sv. Františkovi. Rokoková kazatelna je s reliéfem Rozsévače. Varhany pocházejí z 1. čtvrtiny 18. století. V kapli se nachází oltář z období kolem roku 1700. Oltář má rokokové doplňky a obraz sv. Antonína Paduánského. V interiéru se nachází barokní obraz Útěk do Egypta.[4]

Varhany[editovat | editovat zdroj]

Novodobá historie varhan je vázána na kostel svatého Vavřince v Děčíně-Nebočadech. Někdy v roce 1987 se tam zřítil strop a tamní varhany byly v roce 1988 přeneseny varhanářem Jiřím Jónem do rumburského kostela téhož světce.

Nástroj postavil Heinrich Schiffner ze Cvikova v roce 1892 jako dvoumanuálový s pedálem, mk a dispozicí: I. Principal 8´, Gedakt 8´, Gamba 8´, Octav 4´, Mixtur 4fach. II. Aeolina 8´, Lieblich gedakt 8´, Gemshorn 4´. P. Octavbass 8´, Subbass 16´. Šlapky: Pedal Koppel, Pleno I+II, Forte, Manual Koppel.

Po instalaci v Rumburku byl osazen nový rejstřík Flétna špičatá 2´, vyrobený Janem Kubátem ml. z Kutné Hory – Kaňku.  

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 168. 
  2. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 239. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 130253 : klášter kapucínský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Rumburk (Děčín), s. 266. 
  5. JABURKOVÁ, Iva, MÁGROVÁ, Klára. Křížové cesty Šluknovska. Rumburk: Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk, 2011. S. 14. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska 1995, Tomáš Horák, MUDr.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]