Kostel svatého Vavřince (Třebeň)
| Kostel svatáho Vavřince v Třebeni | |
|---|---|
 Kostel sv. Vavřince v Třebeni | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Okres | Cheb |
| Obec | Třebeň |
| Souřadnice | 50°7′44,04″ s. š., 12°24′0,72″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | chebský |
| Farnost | Františkovy Lázně |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | svatý Vavřinec |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | pozdní gotika, baroko |
| Výstavba | druhá polovina 15. století, přestavba 1758–1783 |
| Další informace | |
| Adresa | Třebeň 17, 351 34 Třebeň |
| Kód památky | 36006/4-134 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Vavřince je jednolodní římskokatolický kostel v Třebeni v okrese Cheb.
Je chráněn od rok 1958 jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kdy byl postaven původní gotický kostel, není známo. V literatuře se uvádí rozpětí od 13. století až do doby po roce 1462, kdy po zničení vsi českým vojskem byl ve vsi postaven nový kostel.[2] Ve věži se dochovaly původní části, pocházející minimálně ze 14. století, jádro kostela je možná ještě románské. Kostel byl přestavěn pozdně goticky v letech 1444 a 1495,[pozn. 1] nejspíš ve dvou etapách. Existuje řada odůvodněných předpokladů, že kostel byl využíván jako obranný a sloužil rovněž k úkrytu obyvatel vesnice. Topograf Sommer se oprávněně domníval, že trámky v oknech prvního a druhého patra věže nemohly sloužit jinak, než jako opěra pro ruční palné zbraně. K větší přestavbě v barokním stylu došlo v letech 1758–1782,[pozn. 1] kdy loď a věž získaly dnešní podobu.[4][5] V roce 1788 byla postavena fara.[6] Po druhé světové válce kostel chátral. Zdejší farnost zanikla v roce 2005 sloučením s farností Františkovy Lázně. Pod františkolázeňskou farností je kostel veden jako filiální.[7] V 90. letech 20. století byly opraveny vnější fasády, interiér však trpěl vlhkostí, došlo k poškození vnitřního barokního zařízení. Na jaře roku 2007 poškodil stavbu orkán Kyrill.[4] Obec Třebeň, která se stala majitelem kostela, zahájila v roce 2012 rozsáhlé opravy. Nejprve byly opraveny poškozené části krovů a provedena výměna střešní krytiny, kterou zatékalo do podkroví. Při opravách podkroví byly nalezeny zbytky barokních sedlových vikýřů. Dochované části vikýřů byly opraveny, chybějící nahrazeny nově vyrobenými kopiemi.[8]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Kostel je jednolodní neorientovaná stavba s obdélnou pozdně barokní lodí a podélným pravoúhlým presbytářem se zkosenými rohy, umístěným netradičně na západní straně. Mohutná hranolová věž s cibulovou střechou s dvojitou lucernou se nachází v západním průčelí, sakristie na severní straně. Podvěží je sklenuto pozdně gotickou křížovou žebrovou klenbou na konzoly, loď i presbytář plackami.[5]
V presbytáři se dochovala nástropní freska Umučení svatého Vavřince, pod kruchtou jsou náhrobníky, jeden datovaný 1606.[4] Hlavní oltář byl přenesen z chebského kostela sv. Kláry, kde soužil jako boční oltář.[9]
Z kostela pochází cenná gotická socha Madony s Ježíškem stojící na měsíci, která se nachází v městském muzeu v Chebu.[4]
Za severní stranou kostela stojí objekt bývalé fary z roku 1788, přízemní stavba s mansardovou střechou. Kostel obklopovala ohradní zeď hřbitova s pozdně barokní branou z roku 1758 a již zbořenou kaplí svatého Jana Nepomuckého z poloviny 18. století.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-28]. Identifikátor záznamu 147832 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Cheb: Chebské muzeum, 1998. 255 s. ISBN 80-85018-78-0. S. 221–222.
- ↑ Kostel sv. Vavřince [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-08-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e DAVID, Petr, et al. Velká turistická encyklopedie - Karlovarský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2010. 254 s. ISBN 978-80-242-2843-3. S. 216.
- ↑ a b PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic – Vesnické památkové rezervace, zóny a ostatní památkově hodnotná sídla v Čechách. 1. vyd. Svazek III. Západní Čechy. Praha: Libri, 2005. 439 s. ISBN 80-7277-150-7. S. 354–355.
- ↑ Kostel v Třebeni rozhodně nezchátrá [online]. Chebský deník, 2009-01-28 [cit. 2018-08-06]. Dostupné online.
- ↑ filiální kostel sv. Vavřince, Třebeň [online]. Diecéze plzeňská [cit. 2018-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva za rok 2012 [online]. Národní památkový ústav pracoviště Loket, 2013 [cit. 2018-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-06.
- ↑ Kostel sv. Kláry v Chebu [online]. hrad-cheb.cz [cit. 2018-08-06]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Vavřince na Wikimedia Commons - Kostel sv. Vavřince na hrady.cz
- Kostel sv. Vavřince Třebeň na kamennevrchy.cz
