Kostel svatého Vavřince (Malá Strana, Hellichova)
| Kostel svatého Vavřince pod Petřínem | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Malá Strana |
| Souřadnice | 50°5′4,23″ s. š., 14°24′13,22″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Zasvěcení | svatý Vavřinec |
| Další informace | |
| Adresa | Praha, Česko |
| Ulice | Hellichova |
| Kód památky | 39458/1-820 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Vavřince pod Petřínem je bývalý farní kostel osady Nebovidy, dnes přísluší k Hellichově ulici v Praze 1 na Malé Straně. Od 22. prosince 1964 je objekt jako kulturní památka.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původně románský kostel snad z poloviny 12. století byl vystavěn na starším pohřebním místě.
Po polovině 14. století Nebovidy splynuly s Malou Stranou. Kolem roku 1378 byl kostelík goticky přestavěn, po jižní straně byla připojena žebrově zaklenutá loď předsíň, bylo zvýšeno a nově zaklenuto kněžiště. Sakristie po severní straně kněžiště je ještě gotická, vstupní sedlový portálek z presbyteria a klenba sakristie pocházejí až z 16. století.
Po třicetileté válce se kostel stal filiálním a byla obrácena orientace kostela, dosavadní vstupní západní románské průčelí prolomil nový triumfální oblouk do nově přistavěného presbyteria, které bylo ještě v první polovině 18. století vrcholně barokně upraveno.
Roku 1784 byl kostel zrušen a v letech 1804–1816 přebudován na nájemní dům, který až do roku 1880 byl součástí domu čp. 390.
20. století[editovat | editovat zdroj]
V roce 1935 (nebo 1932) objekt zakoupila Církev československá husitská, ale zamýšlenou přestavbu na kostel neuskutečnila.
V letech 1985–1991 byl kostel přestavěn na hudební a výstavní síň, přičemž byl stavebně přiblížen předpokládanému původnímu stavu: byly odbourány některé klasicistní přídavky, obnoveny nalezené gotické detaily a výrazným vyzdvižením nízké střechy kostela byla změněna i celková silueta. V přilehlém objektu sídlí Pražské jaro, o. p. s., pořadatel mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, a kostel svatého Vavřince využívá ke koncertním účelům.
22. prosince 1964 byly kostel čp. 553 (rejstříkové číslo 1-898) i přilehlá budova čp. 396, označovaná jako bývalá fara i zvonice (rejstříkové číslo 1-820) zapsány do státního rejstříku jako kulturní památky, později byly oba objekty sloučeny pod společné rejstříkové číslo.
Součástí památky je i areál hřbitova, který pochází z doby před založením kostela a přestal být používán současně se zrušením kostela v roce 1784. Plocha bývalého hřbitova je ohraničena původní, při rekonstrukci obnovenou, obvodovou zdí se slepými nikami zakončenými segmentem.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kostel sv. Vavřince, rejstříkové číslo 39458/1-820, katalogové číslo 1000151487, Památkový katalog, Národní památkový ústav
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PÍŠA, Vladimír. Kostel sv. Vavřince pod Petřínem : studie o výzkumu románského jednolodí s pravoúhlým kněžištem. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 100–118.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Vavřince pod Petřínem na Wikimedia Commons
