Kostel svatého Víta (Tuchoměřice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Víta v Tuchoměřicích
Kostel sv. Víta v Tuchoměřicích (východní průčelí)
Kostel sv. Víta v Tuchoměřicích (východní průčelí)
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresPraha-západ
ObecTuchoměřice
Souřadnice
Kostel svatého Víta
Kostel
svatého Víta
Základní informace
Církevřímskokatolická
Farnostřímskokatolická farnost Tuchoměřice
Architektonický popis
ArchitektGiovanni Domenico Orsi
Stavební slohrané baroko
Výstavba16671669
Další informace
Kód památky37147/2-2325 (PkMISSezObrWD) (součást památky Tuchoměřice)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Víta v Tuchoměřicích v okrese Praha-západ je součástí raně barokního objektu jezuitské rezidence (kláštera) s kostelem vybudovaného v 2. polovině 17. století podle návrhu italského architekta Giovanni Domenico Orsiho nad obcí, na návrší zvaném Zámecký vrch. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] O záchranu historicky i umělecky cenné stavby usiluje Komunita Chemin Neuf.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie farního kostela[3] sv. Víta v Tuchoměřicích je spjata s působením jezuitské staroměstské koleje (Klementinum), která obstarávala duchovní správu v sousední obci Kopanina. V roce 1623 zakoupili staroměstští jezuité od Otty Jindřicha z Wartemberka i panství Tuchoměřice se zámkem, přestavěným v průběhu 16. století z gotické tvrze na renesanční šlechtické sídlo. Během třicetileté války zámek i původní kostel sv. Víta a Linharta zpustl. Na místě gotické tvrze a starého kostela sv. Víta a Linharta byla vybudována jezuitská rezidence s kostelem sv. Víta podle plánů stavitele Orsiho.

Popis stavby[editovat | editovat zdroj]

Exteriér

Kostel je jednolodní obdélná raně barokní stavba bez věže s valenými klenbami. Po obou stranách oratoře je umístěn užší obdélný presbytář. Na střeše nad presbytářem je umístěn sanktusník. Východní průčelí, vybudované v letech 1732–1736 je členěno pilastry. Nad segmentovým štítem obdélníkového portálu je umístěno obdélníkové okno ukončené segmentem. Nad římsou průčelí vrcholí obdélníkovým štítem s trojúhelníkovým ukončením. V nikách průčelí jsou umístěny tři pískovcové sochy, pocházející patrně z dílny Matyáše Bernarda Brauna (sv. Ignác, sv. František Xaverský a sv. Václav). Boční fasády jsou členěny pilastry a obdélníkovými, půlkruhově ukončenými okny.

Interiér

Na zadní stěně presbytáře je iluzivní oltář se dvěma zachovanými obrazy sv. Víta a sv. Václava od J. J. Heinsche z doby kolem 1683. V interiéru kostela se nacházejí i iluzivní malby od J. Kramolína z roku 1768, malované portály presbytáře a freska sv. Víta v podkruchtí. Čtyři boční malované oltáře s obrazy jsou dílem Ignáce Raaba. Součástí interiéru je rokoková oltářní deska, rokoková kazatelna se symboly Starého a Nového zákona a rokokové varhany. Ty jsou patrně jediným dochovaným nástrojem varhanáře Jana Vojtěcha Beera (Johanna Adalberta Beera)[4] z roku 1754–1755, který tak dokončil dílo svého předchůdce, varhanáře Tomáše Schwarze.[5]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Kromě pravidelných bohoslužeb se v kostele konají příležitostně koncerty duchovní hudby.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-01]. Identifikátor záznamu 149050 : Rezidence jezuitská. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Klášter v bývalé jezuitské rezidenci ze 17. století. www.chemin-neuf.cz [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-07. 
  3. PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Tuchoměřice, fara, s. 119-128. 
  4. Varhany a varhanáři v České republice
  5. SVOBODA, Štěpán. Varhany v kostele sv. Víta v Tuchoměřicích. Varhany znějící [online]. 2012 [cit. 2016-05-02]. Varhany v kostele sv. Víta v Tuchoměřicích Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE, Emanuel; a kol. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 4. Praha: Academia, 1982, s. 111-112.
  • HOLEC, František; a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988, s. 171.
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Tuchoměřice, fara, s. 119-128. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]